Katorovo

Právě jsme využili svého volebního práva.
Možná to není až tak zajímavé, ale do mého "deníku" historicky první volba prezidenta určitě patří.
Myslím, že když už člověk jednou volební právo má, měl by si ho vážit a taky ho využít.
Rozhodnutí jít volit (a neplatí to jen o volbě prezidenta) je každýho věc a nikdy bych si nedovolila něčí volební neúčast jakkoli hodnotit, jen si myslím, že ten, kdo nechodí k volbám, má nejmenší právo si stěžovat na politickou situaci.
Mnozí si myslí, že jejich hlas nic neovlivní, ale není to pravda. 
Myslím, že řada lidí pořád ještě nepochopila, co je svoboda, o kterou hlavně ti starší tak stáli.
Že svoboda není o tom, že si můžu dělat, co chci, ale že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhýho.
Že svoboda je i o tom, že si můžu svobodně vybrat, co budu jíst, tím pádem je plýtvání energií si stěžovat, jak si může kdo dovolit vyrábět to či ono. Jo, je kolikrát těžký se v tom orientovat, ale i to souvisí se svobodou - buď chci kvalitně jíst a zajímám se o to (tím pádem musím logicky vyvinout nějaký úsilí a o něco víc to stojí) nebo mi to je prostě jedno. Buď a nebo. A tak to je se vším.
Neříkám, že to je lehký, ale kdo říká, že život má být lehký? Je to boj :-). Někdy mám pocit, že někteří Češi by byli ve své pohodlnosti snad nejradši, kdyby jim stát nadiktoval i to, co si mají dát k obědu. Kdo sledoval seriál Vyprávěj, jistě si pamatuje, jak se Miládka bavila před prvními svobodnými volbami s babi Bětou a pronesla:
"Já nevím, mně se zdá, že za těch komunistů to bylo všechno tak nějak jednodušší..."
A vo tom to je :-). Svoboda JE dřina.
Hodně lidí používá takové ty laciné výmluvy, že není koho/neví, koho volit. Jistě, málokdo z nás je politolog, ale kdo z těch, kdo se na to vymlouvá, pro to, aby měl koho volit, něco dělá? Něco si zjistit a vyhledat, zajímat se, mluvit s blízkými ... souvisí to taky s ochotou někoho vyslechnout, samozřejmě. Rozhodování o více či méně příjemných věcech nás provází celý život a je to umění. Kdo nic nedělá, nic nezkazí.
Nehledě na to, že chození k volbám je příkladem pro naše děti. Když děti vidí, že čteme/přemýšlíme, budou číst a přemýšlet taky. Když vidí, že chodíme volbám, budou chodit taky (pokud teda budou moci). Vidím u Aničky a až mě to trochu děsí, jak nás děti odmalička napodobujou a kopírujou. Podle mě je nejlepší a téměř jediná možná výchova jít příkladem.
Já si taky myslím, že současná politická situace rozhodně není dobrá, ale na co plýtvat energií na povrchní klevetění a rozčilování?  Korupce, zlo a nespravedlnost tu byla v menší či větší míře vždycky a nejspíš asi i bude. Proč se mám rozčilovat nad cizími hříchy? Hlavní je, abych měla svoje svědomí čistý já. A ruku na srdce: myslím, že situace ve vrcholové politice opravdu odráží docela věrně situaci ve společnosti. Každá země má prej takový politiky, jaký si zaslouží. Až se přestane krást a podvádět v malém množství, možná se přestane i ve velkém. Kdyby si každý zametl nejdřív před vlastním prahem a staral se hlavně o svou bezúhonnost, byla by to pohoda... a asi i utopie :-).

______________________________________________________________________________
(pod čarou je jen můj názor na prezidentskou volbu, který chci nějakým způsobem zaznamenat a uchovat)


Z prezidentských kandidátů nám (mluvím v množném čísle, protože na to naštěstí máme doma stejný názor) je lidsky sympatická Zuzana Roithová, Táňa Fischerová i Karel Schwarzenberg, vlastně i Vladimír Franz nás dost baví.
Asi nejvíc vystihl moje pocity z volby prezidenta zpěvák Zrní na svém blogu  (mám na mysli příspěvek z 9.1.), takže se nebudu opakovat.
A přesto, že k němu máme určité výhrady, volili jsme Karla.
Nechci rozebírat ty nejlacinější námitky o tom, jak mu není rozumět (vadí mi, když lidi sledují JAK mluví místo toho, CO říká) a všude spí (vyčítat někomu zdravotní záležitost, která navíc ničemu nevadí - protože kdo sleduje debaty, ví, že Schwarzenberg velmi dobře ví, o čem je za jeho "spaní" řeč a dovede narozdíl od jiných i poté mluvit naprosto zasvěceně a k věci - je podle mě ubohé a svědčí o nedostatku argumentů odpůrců).
Ale slýchám teď z více stran něco o tom, jak lidi nevolí ty co chtějí, že volí jen z rozumu a ne srdcem, že za sebe nechávají rozhodovat průzkumy a kampaně. Není to můj případ. Sympatizuju lidsky se všemi výše zmiňovanými a pro krátkost bych řekla, že asi přibližně se všemi stejně hodně, i když s každým jiným způsobem. Je mi vcelku jedno, že paní Roithová nemá až takovou podporu a neřeším řeči o tom, že být prezidentkou snad ani není primární cíl paní Fischerové. 
To, že má Karel podle průzkumů největší šance ze všech zmiňovaných (ale co je to průzkum ?), je pro mě jen takovej příjemnej bonus, ale bůhví jak to je. 
I kdyby to tak nebylo, rozhodně ho nevolím z nouze, ale protože ho na hradě chci a neumím si z těchto kandidátů vybrat nikoho jinýho (ano, jinýho člověka bych si vybrala, pokud bychom volili nejvíc morálně přínosnou osobu, ale jde o volbu prezidenta). 
Možná jsem naivní, ale Karel má důvod, aby mu jako šlechtici šlo už jen o svou čest, a věřím, že jako prezidentovi by mu šlo i o čest našeho státu, ne jen o svoje ego.
Většinou mu to bývá vyčítáno, ale mně se líbí, že "pouze" jde všem osobním příkladem.  
Samozřejmě nebudu vypisovat všechny důvody, proč ho volím, to bych to mohla být do zítřka. 
Ale líbí se mi hodně jeho kampaň, hlavně ta facebooková. Obklopuje se skvělými a schopnými kreativními lidmi. Takhle si představuju, že by měla kampaň probíhat, pozitivní, věcná, přitom osobitá a odlehčená, stejně jako on sám, který se nebere tak strašně vážně jako většina politiků. Taková klidná síla. 
Budu šťastná, když se do druhého kola dostane kdokoli výše zmiňovaný a podpořím ho. Máme ale jen jeden hlas a intuicí jsme, s čistým svědomím, volili Karla, protože přece punk je jinde :-).
Kakem (říká Andule :-) ) na hrad.
Tu vyrovnanost a jistotu, že činíte dobře, přeju vám všem, ať už volíte kohokoli. 

Spousta mých přátel se ještě rozhoduje. Když se vám bude chtít, napište mi do diskuze, který lístek jste nakonec hodili do urny vy?