Před Vánoci jeden tejden

Vánoční setkání u Ranhojiče.

Koncem adventu jsme zpytovali svědomí, porušili naši asocialitu a zašli do Světelnýho parku na zámek.
Nešli bychom asi, kdybysme neměli lístky od Lukora z práce a ne náhodou.
Bylo by to i docela pěkný, kdyby tam nebyly ty davy.

Jedna křehká pro Áju na poslední cestu ♥. Traviny z poutního místa v Kokešově.

Děkujeme za všechno ♥.

První a poslední roráty - že jsem byla doma a už téměř zdravá.

Roráty za oběti.
Jak vyvažovat pocit šoku a soustrast s pozůstalými s nenasáváním smutku a strachu do sebe, protože to je to, co ten, kdo vedl toho nešťastníka, chtěl a o co mu šlo... ještě navíc teď, před takovým svátkem?
No, jsem vděčná za svoje modlitební "povinnosti" víc než dřív.

Novináře, který strhl na sebe střelbu, znám z dětství. Začínal v mým rodišti na městské televizi.

Pepinek jede na Vánoce k babi ♥. To by bylo, aby to bylo jen tak.

Kofilák pro ne/abstinující

... třeba se bude ještě hodit na nějakou abstinentskou návštěvu ;-), protože do pěti minut je hotovo.

Měla jsem chuť na něco jako vaječňák, ale jak to udělat, když (ještě stále) nepiju?
(Uff, doposud mi to bylo jedno, ale od té doby, co Luke nosí domů skvělá vánoční vína od partnerů, je vytrvale uklízím z dosahu...)
Inspiroval mě Fero, ale udělala jsem likér podle toho, co jsem měla doma, co nejšetrněji a podle toho, co máme rádi.
Smetanu jsem dala, protože jsem se bála, že to bude mít rostlinnou pachuť, ale to je jediná živočišná složka.

Vejce ani cukr jsem nepřidávala, vše je dost sladké díky kondenzovanému mléku a vejce jsem nechtěla riskovat.

KOFILÁK 

nealko verze, ale Lukorovi jsem doplnila dobrým rumem v poměru 1(rum) : 2(Kofilák)
Na cca 0,7 l:
4 tyčinky Kofila
1 smetana ke šlehání (když se dá rostlinná, je to skoro vegan)
1 kokosové kondenzované mléko (ale lze dát normální Salko)
1 plechovka od kondenzovaného mléka ovesného nebo jiného mléka
1 hrnek ovesného koncentrátu k výrobě ovesného mléka z DM (je hustší a sladší, ale lze dát o to více mléka nebo smetany)
půl minilahvičky (nebo podle chuti) rumového aroma (Dr. Oetker)
kousek vanilkového lusku.

Dál je to primitivní - Kofily jsem rozpustila ve smetaně (ve vodní lázni) a směs nechala vychladnout.Smíchala jsem ji se všemi dalšími igrediencemi a chvíli šlehala (z lusku jsem vyškrábla semínka do likéru a nakrájela ho na úzké proužky na dno lahví).
Stočit a uložit do lednice, hotovo.

(ne)adventně

Byli jsme za Pepinkem, než byl zpět na JIP, a Luke kmotřil ve Vydří.

Sníh přišel i do nížiny, až se stromy prohýbaly.

Kochala jsem se, najednou zase nebylo vidět do sousedních oken.

Jenom ty dutiny kdyby chtěly snášet teploty pod nulou...

 

Tohle by to možná spravilo (bohužel jsem nezvládla dohledat, kde jsem obrázek na FB jako recesi, co si přeju k Vánocům, stáhla):

 

... od první adventní neděle jsem kostelní květinářka už ofiko :-).
V létě jsem vázala svoje luční kytice do krokusového džbánku, teď dělám kytky do flower konvičky od Soni. Napoprvé jsem se docela zapotila :-).

Věnec ještě před kauzou.

V posteli jsem pak rezignovaně přemítala, že nemám nic na Vánoce, jakmile ale po týdenním kurýrování (vystřídali jsme se nakonec skoro  všichni) zavoněly perníky, bylo všechno jinak. Já mám všechno přes ty vůně, no.

A tohle vypadá spíš na jaro, ale kromě jiného jsem začala klíčit i hrášek.
Je výbornej, ale dost to trvá, takže příště bez síta jen na vatě. 

K sobě si dávám i pár osobních fotek.

Ozdoby z domácí samotvrdnoucí hmoty

podle Srdce z jeřabin.

 

Původně jsem potřebovala jen děti zabavit, ale docela mě to chytlo a navyráběla jsem z dvojité dávky ozdoby jako drobné dárky na různé sešlosti a na spolčo.
A zdobení se mi tak líbilo, že jsem ho od autorky (s)prostě okopčila.
Recept je pod odkazem (zjistila jsem, že je dost profláklý :-) ): hrnek jedlé sody, půl hrnku škrobu a 3/4 hrnku vody rozmíchat v pánvi a mírně zahřívat, dokud se nezačne přilepovat, nechat vychladnout zabalené v pečicím papíru. Za sebe bych dodala, že je třeba hlídat chladnutí, aby "těsto" nebylo v papíru moc dlouho poté, co vychladne, protože se začne na povrchu tvořit krusta a špatně se pak válí.
Druhý den jsem ozdoby stejně radši dosušila v troubě, prostě naše ledárna :-).
Akrylovou fixu jsem u nás nesehnala (musím mít všechno hned, že), takže jsem kreslila tenkou lihovkou.