PF

"Královský" růženec

Zdroj fotky zde .

Ne vždy jsem byla schopna chápat jeho osobnost, myšlenky a úlohu v církvi.
Teď myslím, že bude chybět.
Zrovna včera jsem četla, jaký to byl nejdřív reformátor a pak... většinou i my dospějeme k tomu, že novější neznamená vždy lepší...

♥

Jak už jsem psala dříve, v naší modlitební skupině se modlíme kromě radostných, světla, bolestných a slavných tajemství i tajemství tzv. "Královského" růžence.
Přezdívku "Královský" jsme si odvodili od tajemství prvního desátku (který vládne jako Král), ale růženec je ve starých německojazyčných kancionálech (Gotteslob, 1975) nazvaný jako Útěšný a řazený původně jako čtvrtý. Do řady později zapadl růženec Světla (Jana Pavla II.) a z Útěšného se v novém vydání stal pátý (Gotteslob, 2013).

Když jsme se po vyvstání otázek společně se "služebně staršími" spolumodlitebníky pídili po jeho původu a spojitosti s osobou zemřelého emeritního papeže, kterému původ růžence už tak nějak automaticky přisuzujeme, ukázalo se, že vlastně nevíme, zda tento růženec připisujeme Benediktovi oprávněně.
Každopádně vzhledem k tomu, že se podle některých článků (které četl "náš" seminarista studující v zahraničí) tvorby nového kancionálu (Gotteslob, 2013) zúčastnilo přes 250 lidí a specialistů z několika zemí (Německa, Rakouska a Bozen-Brixen), není jisté, zda se původu vůbec lze dopátrat.
Je to možné, ale rozhodně ne jisté (ostatně v tomto kancionálu není uvedený jako autor růžence Světla ani Jan Pavel II.).

 

 

 

(Gotteslob, 2013 - foto P. J. Keller)

(Gotteslob, 2013 - foto P. J. Keller)

Omlouvám se (Leti, Bětu) za případnou mystifikaci, další objevy kdyžtak doplním.
Každopádně okolnosti vzniku Útěšnému růženci na síle neubírají :-), určitě ho sestavil někdo významný (kardinál?) z německy mluvících zemí :-)...

Však zkuste a uvidíte:

Tajemství Útěšného ("královského") růžence:
Ježíš,
- který vládne jako Král
- který žije a působí ve své církvi
- který přijde ve slávě
- který přijde soudit živé i mrtvé
- který všechno dokončí

♥

Přání z našeho chlíva

Uff, na poslední chvíli, ale stihli jsme to.

 Slunce svítí do oken, je to tu, tak srdečný pozdravy z naší judeschule a pokojný svátky! ♥

MIRMIRMIR

Advent v obrazech

měla jsem původně připravené ještě příspěvky tematicky shrnující jednotlivé recepty, ale už to nechám "napřesrok".
Už jen shrnu advent u nás, osobní fotky zase u mě.

Ke mně tudy.

Na cesty: Müssli tyčky naslano

Dobrej objev, když jste na cestách, potřebujete něco výživného, málo místa zabírajícího, dobře se chroustajícího :-) a přitom nechcete bejt závislí na rychlým občerstvení a prasit :-).

Recept odsud.

Jarní závitky

 

Jaro je sice ještě daleko, ale to nic nemění na tom, že na tyhle závitky máme všichni chuť skoro kdykoli :-).
Asijskou kuchyni můžem, ale venku si ji už skoro nedáváme, sushi i závitky dělám doma a zdaleka ne jen kvůli finanční stránce věci :-).
Máme rádi i teplou verzi závitků (plněnou krůtím mletým masem, rýžovými nudlemi a zeleninou) "smaženou" v troubě, ale ty nedělám tak často.
Rýžový papír se dá sehnat skoro v každé večerce a ostatní ingredience máme většinou pořád doma, takže se dají umotat i návštěvě.

Myslím, že z fotek je postup více než patrný, tak jen pro pořádek:
Uvařím podle návodu v osolené vodě rýžové slabé nudle (polévkové nebo ty na smažení).
Opeču si zprudka na pánvi kuřecí prso/krůtí plátek a podélně rozříznuté marinované tofu (nebo jen jedno z toho a nebo taky nic, množství podle počtu strávníků a jejich preferencí), osolím a opepřím. Nechám vychladnout. Pokud chcete být světoví, osmažte krevety :-).
Krájím, dlouho a všechno: mrkev na julienne nudličky (mám na to takovou speca škrabku), jarní cibulku na dlouhé tenké proužky, okurku zbavenou hodně vodnatých částí na stejně dlouhé tenké proužky, ledový salát na nudličky, po vychladnutí i maso a tofu.

Hodně muziky udělají v závitcích klíčky (ředkvička a vojtěška alfalfa), na fotce není naklíčené mungo, ale taky je v nich skvělé.
Děti nemají rády specifickou chuť čerstvého koriandru, ale pro mě to je naprosto klíčová ingredience, bez které by pro mě nemělo cenu závitky motat, ten opláchnu.
Kupuju ho na Scuku (prodejce Rybí zahrada - je kvalitní a vydrží v lednici docela dlouho narozdíl od marketovýho v květináči, kterej mi hyne už 2. den).

Rýžový papír navlhčím z obou stran pod tekoucí studenou vodou a položím ho na prkénko, je třeba pracovat rychle, než se začne lepit. Než změkne, do středu papíru rychle položím hromádku rýžových nudlí a ingredience podle preferencí každého strávníka (je dobré na dno do středu nad nudle - na obrázku je to v místech pod ledovým salátem- položit nějaké pevnější potraviny, třeba pruhy okurky nebo masa, aby se vše dobře balilo), zeleninu ještě osolím a opepřím solí a pepřem z mlýnku a závitek zabalím jako na obrázku - tedy nejdřív ohnu levou a pravou stranu přes náplň, potom přes ně spodní, prstama se zaseknu o pevné součásti a závitek co nejpevněji zabalím.

Vypadá to složitě, ale když najdete "akorát" fázi změknutí rýžového papíru, kdy už je měkký, ale ještě se nelepí na podložku, jde to samo. Můžete navlhčený papír zpočátku položit třeba na utěrku, ale pozor, aby nepouštěla chlupy.

Závitky podávám s oblíbenou omáčkou, někdo má rád sladkopálivou chilli omáčku, já obyčejnou dvousložkovou sojovou tamari omáčku, ale když závitky dobře ochutíte, žádnou další slanost už nepotřebujete.

Vyšlo to! Kukroví šugrfrí, lepekfrí

Nemám ráda náhražky a ani kompromisy - radši žádné cukroví než "zdravé" nedobré.
Tohle byl hokus pokus na víkend a jsou dobré prostě jen tak přirozeně, tak všichni nakonec chtějí dvojitou várku i na Vánoce.

MRKVOVÉ ŠÁTEČKY

Těsto:
200 g změklého nastrouhaného másla nebo Alsany
300 g najemno nastrouhané mrkve (ty moje šátečky mají zvláštní barvu, protože jsem použila různobarevnou mrkev)
320 g pohankové hladké mouky
špetka soli

+ mouka na podsypání (používám žitnou chlebovou, protože je jemná jako hladká a žitný lepek nám neva, ale pokud jste úplně bezlepkoví, podsypte pohankovou)

+ povidla (nebo jiná náplň, myslím, že budou dobré i naslano)

Ze surovin vypracuju těsto a hnětu ho, až je hladké.
Těsto za podsypávání vyválím na tenkou placku a hrnkem vykrajuju kolečka.
Doprostřed dám pěknou lžičku povidel (Aničce hrušková - Odvařená hruška, jsou krásně hustá a měla jsem i zbytek švestkových, ta jsou výborná a ostřejší, ale pokud jsou moc řídká, můžou z šátečků vytéct).
Když jsem tyhle šátečky dělala ze špaldové mouky, vytékaly víc, tato pohanková verze je pevnější.

Kolečka přehnu napůl a můžu je utěsnit vidličkou, mám na to ale šikovné plastové udělátko, se kterým to jde raz dva.
Šátečky upeču na 180 °C dozlatova.

Mňam.

Slaný jahelný koláč

 

 

Foto hrůza, ale koláč je moc dobrý (podobně jako u pohankových placiček záleží na dochucení), je to jen update koláče, který jsem dřív dělala z kuskusu .

Dortovou formu jsem vyložila pečicím papírem a vymastila, uvařila jsem jáhly na základ (malý hrnek jahel uvařený ve dvojnásobku osolené vody se sušeným česnekem a sušenou paprikou).

Můžete využít i zbytek jahel z jiného jídla.

Do částečně vychladlých jahel jsem zamíchala malé vajíčko (případně můžeme ještě dochutit) a rozetřela na dno dortové formy, myslím ale, že by to šlo klidně i bez vajíčka.

 

Na kousku másla jsem v pánvi podusila jarní cibulku a menší brokolici pokrájenou na malé kousky, po chvíli vmíchala nastrouhanou mrkev. 

Ochutila jsem solí, čerstvě mletým pepřem, mletým kmínem a zase (jak jinak) sušeným česnekem a paprikou. 

Dušenou zeleninu můžeme nechat už takto (když se vypaří voda) nebo můžeme zahustit trochou hrašky s vodou a udělat hustou omáčku. 

Dušenou zeleninu jsem rozprostřela i se sosem na vrstvu jahel a pekla na 180 °C, doba pečení závisí na množství a výšce dortu.

Když vše začalo zlátnout, pokladla jsem dort krájeným ovčím sýrem (měla jsem zrovna čerstvý, ale výborný bude i strouhaný Držovický pastýř nebo sýr parmezánového typu) a nechala ještě zapéct na horkovzduch.

Dort je dobré před krájením nechat trochu zchladnout, studený se krájí nejlíp (já to, jak vidno, nevydržela:-) ).

jakože Karboše

... co se u nich doma ptali, z jakýho to je masa, přitom jsou pohankové se zeleninou.
Na kváskovým chlebu jsou fakt silně jedlé, jí je i vytipa Emouš a pro Lukora jsou jedním z nejoblíbenějších zdravojídel (i když on si je dá pěkně s hořčicí a okurčičkou :-) :-) ).
Asi budu jediná, co tu nejede Vánoce, ale tenhle recept jsem slíbila před dávnými věky a sliby se maj plnit nejen o Vánocích :-).

Běžně vařím pohanku "do sypka" jako rýži, ale tady ji můžete hodit rovnou do vody a ihned ji uvařit, když bude mazlavá, vůbec to neva, naopak.

Potřebovat budete (na dva plechy):

- půl balíčku pohanky kroupy (půlkilový mechanicky loupané pohanky, termicky loupaná je cítit)
- cca půl kila očištěné a nastrouhané/nakrájené zeleniny (většinou co dům dal, namíchám mrkev, čínské zelí, jarní cibulku, dýni, ale je to asi na vás, co máte rádi)
- 1 vejce
- sůl, pepř, kmín, sladká paprika, sušený česnek a majoránka podle chuti
- trochu strouhaného ovčího sýra (stačí 50 g, záleží na použitém druhu, parmazánový typ je slanější, takže je potřeba s tím počítat při ochucování)
- chia semínka nebo jakákoli oblíbená semínka na zahuštění, zvláště když nedáváte vejce
- pohanková mouka na zahuštění (2-3 lžíce, pokud vám nevadí lepek, klidně použijte i jinou mouku)
- rýžová/jáhlová, příp. jiná instantní kaše použitá místo strouhanky na obalení
- pečicí papír a olej na restování a na vymaštění plechu

Postup:
Veškerý úspěch tkví v průběžném ochucování všech komponěntů :-).
Propláchnutou pohanku zaliju v hrnci minimálně dvojnásobkem (ale klidně i trojnásobkem) vroucí vody a v ochucené vodě ji uvařím doměkka, což trvá cca 15 -20 minut.
Vodu ochucuju solí, cibulovou solí, sušeným česnekem, nešetřím.
Uvařenou pohanku scedím a nechám důkladně vykapat na sítu.
Mezitím si na oleji osmahnu nastrouhanou a pokrájenou zeleninu, kterou taky osolím, ochutím pepřem, paprikou, suš. česnekem a nechám změknout a vychladnout.
Okapanou pohanku i vychladlou zeleninu dám do mísy, přidám kmín, majoránku (hodně) a případně ještě znovu to samé koření, stále ochutnávám. Dále semínka, vejce, strouhaný sýr, zamíchám a zahustím pohankovou moukou, případně ještě semínky (ta nabobtnají).
S výslednou hmotou by se mělo dát dobře pracovat.
Do mísy si připravím instantní kaši na obalování, předehřeju si troubu (klidně i na 200 °C), a plech vyložím pečicím papírem, který naolejuju.
Navlhčenou rukou z hmoty nabírám množství asi o velikosti pingpongového míčku, splácnu mezi dlaněmi a obalím v instantní kaši, kladu na plech. Buď silnější placky jako karbanátky nebo tenké placky, když je chci křupavější, rodina má radši křupavější :-).
Na závěr pocákám olejem placičky zvrchu a dám zprudka péct do trouby, v průběhu pečení obrátím a dopeču na horkovzduch.
Podávám na chlebu na cesty jako karbanátky nebo je jíme i samotné se salátem. 

P.S. Novinky soukromějšího charakteru dávám k sobě.