Homolkovic lanovková hysterie a jedoucí vlasy ;-) |
výšková hysterie (sedíme moc vysoko) :-) |
... už bez hysterie ... |
pruhovanej |
panoramata, tátóó (pohled do Polska) |
zase panoramata, tátóó |
já tě řeknu: příroda, to je chrááám ;-) ... |
... a taky buřty v lese sou buřty v lese ;-) |
kaple sv. Františka z Assisi z r. 2007 pod hřebeny a naše zvonice :-) |
Bílé Labe |
dokonalé není třeba měnit |
...a kde jsou potom všichni jeleni a srnky? ;-) |
přehrada |
nejkrásnější a nejhodnější... :-) |
Asi před dvěma týdny mi došlo, že pokud chceme stihnout někam vyrazit před začátkem psychoprázdnin, máme poslední víkend.
Takže - měli jsme poslední víkend :-).
Rozhodnutí bylo rychlé - vyrazili jsme na prodloužený víkend na hory (dobrá písnička a text, ale raději napoprvé nevidět klip :-) ) .
O nos nám cvrnkla výhodná nabídka do Špindlu, s možností ideální kombinace welnessu (moje drahá sauna, co mi chybí už od začátku těhotenství se solnou jeskyní coby odpočívárnou).
A jelikož byl Špindl před sezonou jak po vymření (až na Krakonoše, kterej se procházel po břehu Labe se chcíplou liškou na holi a rozdával letáčky), bylo to přesně podle našeho gusta.
No, dopředu jsem věděla, že s dětma:
- nemůžu chtít moc a dělat velké plány
- pokud nechci strávit celé dny na zahrádce restaurace, bude to do poslední minuty plánovaný velmi aktivní odpočinek :-).
A byl.
Každopádně jsem nemusela vařit a v tom (krom zmíněné sauny) spočívala moje největší dovolená - děti byly hotový už z toho, že maminka není nervózní a že si s nima hraje :-).
Na druhou stranu - pro příště si budu pamatovat, že:
- děti jsou zatím zvyklé být nadšené z toho, z čeho je nadšením nakazí rodiče.
Toto ale neplatí o chození po horách :-).
Takže přesto, že naše bilance byla....:
- pravděpodobně vrchol období (nejen) separační úzkosti u Anky, tzn. asi 356 x položená otázka během 4 dnů: Kam jdeš? A nenecháš mě tu? (s o něco menší frekvencí padaly otázky: A kam zase jdeme?/ A kam jdeme?/ H(v)ezmi měěěé!/ Tatínku, nés měěé!/ Chci na stupátko.../ A kam už jdemééé?/ Už jdeme domůů?/ Kam jdééé??? - v případě, že se jeden z rodičů vzdálil víc než na dva metry)
- dále její hysterie ze všeho od slimáků, přes kameny na cestě, z výšek od 30 cm výš až po jízdu lanovkou (fakt nevím, co to je za období a na jak dlouho :-) )
- jedny vztekem počuraný kalhoty (vlastně dvoje, protože pod pláťákama byly ještě elasťáky)
- jeden neplánovaně prodloužený výlet (aneb když vám po tahání dětí recepční poradí trasu (asi jedinou, kterou jsem ještě neznala) vhodnou pro kočárek, ještě to neznamená, že je vhodná pro kočárek) - výsledek byl ten, že jsme se po vytlačení kočáru do pěknýho krpálu museli vrátit a pustit se na ještě nesjízdnější cestu, pročež muž vzal Anku na záda do nosítka pro Emu, já vzala bágl a Emu do náručí a prázdným kočárem jsme prokrosili po schodech a šutrech až do údolí (sjezdovky sjíždíme kočárem běžně) :-)...
- jedna opuchýřovaná noha a do krve spálený orlí nos (matky) a spálená pěšinka a čelo (otce) - jedinej den svítilo slunce, když jsme zrovna zapomněli opalovák, takže i přes halení do šátku Emča chvilku trošinku připomínala koalu
- jedna zaspaná snídaně (ach to uspávání a buzení jeden druhýho v jednom pokoji)
- nepohyblivost zadních partií nohou obou dříve zmiňovaných (to to neustálý scházení se zátěží ...)
- kolem čtecího koutku, kterej se mi tak líbil, jsem nakonec fakt jen mlsně obcházela
... tak i přes to všechno se nám podařilo:
- přežít jízdu otevřenou lanovkou s kojencem (bez ztráty dudlíku), řvoucí prvorozenou, zavazadly, kočárem a ještě se u toho vyfotit
- dostat se i do pásma kleče :-) (při táhnutí dětí na hřebetu jsme oželeli foťák a fotili jen telefony, přičemž ostřejší fota jsou mužovy)
- díky tomu, že nám jednou zapomněli předehřát saunu a ta se ohřívala postupně, Anka nechytla hysterák z toho, že tam je moc vedro a jelikož se ji podařilo kromě hraní v soli nadchnout pro polévání kamenů v sauně, se jí to líbilo a snad byl tedy položen základ pro pozitivní vztah k saunování :-)
- kombinace námahy na zdravém vzduchu, slunce a intenzivního saunování se spočinutím v solný jeskyni způsobila, že mi během tří dnů skoro zmizel ekzém (jen dočasně, bohužel)
- pořádně si užít trampolínu, která byla neustále prázdná (když nás konečně poslední den napadlo, že necháme Anku rozhodnout, co budeme dělat, stačilo jí málo: trampolína, jít na nedaleký hřiště a zmrzlina)
- mít ke dvěma ze tří večeří jako dezert panna cottu s malinama ;-)
- na zpáteční cestě na chalupě ulovit poslední zbytky bezových květů a naložit je s levandulí a mátou na sirup
P.S. Nejlepší ryze akustickou scholu mají ve Špindlu!
P.S. 2 Omlouvám se všem, kdo nerozumí některým popiskům fotek (naše současný hlášky).
No a jinak jsem asi pochopila význam slova"dovolená bez dětí" :-) (nééé).
Velký prádlo hotovo - ještě bych potřebovala jeden víkend pro sebe.
Stačilo by pár hodin :-)...