Pak honem k rodině Lukora, tři dny spánku v kuse a nakonec nemoc až do Tří králů - NoJoNo.
Doplňky, co mě drží v práci bez ztráty kytičky, mi došly už někdy v listopadu, to se pak člověk nemůže divit :-).
Obsah všech pokladen opět rekordní, bedna vykoledovaných sladkostí už odpočívá v CDB.
Letos vokálně - instrumentální verze s ukulele a flétnou :-).
...................................................................................................
Dlouho jsem nebyla nemocná víc než s třídenní rýmou.
Ale! Měla jsem čas sjet snad všechny pohádky, co existujou - krásně shrnuly moje zkušenosti z posledních let:
- Dobro a zlo existuje a ten, kdo říká, že ne, ještě konzumuje zlo pod maskou dobra nebo si lže do kapsy (chápu, že je dneska moderní jeho existenci popírat, ale sorryjako, musela jsem :-) ).
- Nejjednodušší cesta (většinou pomocí kouzel) a rozhodnutí, že si člověk se vším poradí nejlíp sám (byť je to možný a nikdy jsem to nepopírala), vede většinou do pekla (Čertí brko, Anděl Páně).
- Pýcha předchází pád (Sůl nad zlato).
- Každej den neděle a uspokojení (jen) biopotřeb se stejně vždycky přejí ... (Čertí brko).
- Všechny vypůjčené kouzelné berličky (byť fungují) stejně člověk nakonec vrátí (a jak rád!).
- Vyplatí se stát si za svým, i za cenu toho, že člověk vypadá jako ten debil (Škola princů).
- Boží mlýny melou (S čerty nejsou žerty)!
- Není všechno zlato, co se třpytí a dobro zakryté buranstvím stejně jako zlo zakryté vznešeností stejně dřív nebo později vybublá na povrch (Princezna a půl království).
Našla jsem se v Markovi Ebenovi alias rytíři Valeriánovi a rozhodla jsem se, že na tom, že se za vše předem (slušně nebo trapně? :-) ) omluvím, nebudu nic měnit :-).
A hlavně:
- Oběť se vždycky vyplatí a - f u n g u j e (!) (Sedmero krkavců).
- Když si člověk nechá pomoct vyšší mocí (stačí poprosit), všechno dobře dopadne (Anděl Páně I a II).
Možná jsem naivní, ale tak to prostě mám.
Tak dobrej rok přeju!
