Každý rok obdivuju stylovou, inovativní a vynalézavou adventní výzdobu svých kamarádek.
Nebo perníkové adventní věnce jak z cukrkandlu (že, Pájo?) :-)...
A každý rok máme věnec stejný.
Jak ráda zkouším nové věci, v jistých situacích a hlavně u tradic jsem prostě tak konzervativní, že nemůžu nic jinýho mít.
Musím mít věnec, jaký jsme mívali doma, jaký pletl táta. Když na to měl ještě čas.
Při každým závanu vůně jehličí ho vidím v panelákový sušárně, jak obchází rozdělaný, za mašle rozvěšený věnce na šňůrách na prádlo pro široký příbuzenstvo a přátelstvo.
Musím ho mít každý rok tmavozelený, jemně zdobený stříbrným smrkem.
Vím, že červená není zrovna adventní barva, ale tenkrát moc fialové svíčky nebyly k dostání a... stejně se mi tak líbí.
Jediná ozdoba, kterou jsem schopna a ochotna vzít na milost, je malá slaměná hvězdička.
Jsem moc vděčná svýmu muži, že toleruje moji úchylku a uplete mi věnec každý rok přesně podle mýho přání.
A za to, že byl ochotnej tradice, na který jsem byla zvyklá, převzít a přijmout za svý.
Krásný advent všem!
Bez komentáře...je to tak:-) Krásný a je to tak dobře!Krásný adventní čas, kdy tma za okny přibývá a světla v nás a na věnci přibývá...
OdpovědětVymazatMám to stejně:-) S badyánem, skořicí a oříšky. Nebo vlastně uplně pravda to není, neboť jsem letos udělala výjimku - už nám tu stojí pínie v květináči (s tím, že na Štědrý den poprosíme Ježíška, aby nám ji ozdobil:-) a vedle ní na talíři 4 svíčky + vše, co za poslední rok Martínek nasbíral a nashromáždil z našich výprav po okolí - kamínky, šišky, kaštany. Výhody jsou zřejmé - absolutní časová nenáročnost a taky snad to jehličí do Vánoc neopadá jako vloni z veškeré mé jehličnaté adventní výzdoby...a též má Martínek jisté zadostiučinění:-)m
OdpovědětVymazat