Dnes tu mám jeden příspěvek na přání (vegetariáni snad prominou).
Minulý týden nám dorazila zásilka čerstvých kuřat z Vysočiny - ideální doba k výrobě domácí šunky.
Šunkovar jsem dostala loni od bratrova Ježíška. 
Nejsem zas takový pamětník, ale prý byl k dostání už za minulého režimu, "pouze" nebylo moc co do něj...
Dnes se dá koupit v domácích potřebách asi za 400 Kč, takže kdo má přístup ke zdroji čerstvého masa, je to dobrá investice.
Téma kvality šunek v obchodech se přetřásá skoro neustále, domácí šunka je ale úplně něco jiného, než na co jste zvyklí.
Její výrobě se bude věnovat i Roman Vaněk ve své nové kuchařce, která vyjde v říjnu (to je ale reklama, co? :-) ). 
Na šunce se asi nedá nic zkazit, jen se musí počítat s dvoudenním ležením v lednici.
____________________________________________________________________________________________

Drůbeží šunka s asi 99 % masa (voda se vyvaří :-))

Potřebujeme:
1 200 g ČERSTVÉHO kuřecího (krůtího) masa 
(dělala jsem i vepřovou šunku - asi jsem do ní dala málo přídavných látek, protože narozdíl od té v obchodě nebyla růžová a chuťově připomínala ovar :-) ) 
Nálev: 1 dcl vody, 25 g soli (děláte-li šunku pro děti, přimlouvám se za menší množství), lžička moučkového cukru.
Kdo má rád, může přidat špetku čerstvě mletého pepře.

Čerstvé maso nakrájíme na větší kostky a zalijeme ho nálevem smíchaným ze všech přísad. Důkladně promasírujeme :-), aby se nálev dostal všude.
Je dobré maso s nálevem v misce projet na několik minut šlehací metlou na nejnižší rychlost, aby se svalovina narušila a šunka držela dobře u sebe.
Do nádoby na výrobu šunky vložíme silnější sáček, který se používá např. na výrobu tlačenky. 
V obchodě mívají více velikostí, hodí se šíře kolem 16 cm. Sáčky nebývají zavařené, je třeba je před vložením do nádoby zavázat provázkem a pokud jsou moc dlouhé, ustříhnout je tak, aby přečnívaly z nádoby šunkovaru jen asi o 5 cm.
Do sáčku v nádobě postupně vrstvíme maso v nálevu a každou vrstvu dobře stlačíme. 
Nakonec nádobu uzavřeme víkem s pružinou (přítlačný talíř dáme rovnou na maso, sáček přečnívá). 
Nádobu s šunkou necháme odležet 2 dny v lednici na misce nebo talíři (je možné, že unikne trochu tekutiny).
Nakonec ji vložíme do hrnce s vroucí vodou (hladina by měla dosahovat asi 2 cm pod okraj nádoby), stáhneme plamen na minimum a vaříme 2 hodiny při teplotě vody cca 80°C , kdy voda přímo nevře, ale ode dna hrnce odskakují bubliny.
Šunku necháme vychladnout v šunkovaru a pak ji teprve vyndáme a krájíme na plátky.

Vždycky koncem léta začnou posedávat po chodnících v naší čtvrti děti vybavené pytlíky a kameny nebo kladívky. 

Roste tu totiž spousta stromů, ze kterých padají zvláštní ochmýřené oříšky.

Jsem ráda, že "tradice" přetrvává, stejně jako ony tu totiž kdysi dávno sedával i můj muž :-).

Podle něj jsme ale "máčky", protože kdo nezlikvidoval lepivou šťávou aspoň jedny tepláky, není prý žádný oříškář :-)...

Nejen svou vášní pro natírání mě nakazila Markéta Baletková (její parádní blog tímto doporučuji!).
Barvy zbylo z houpacího koně dost, tak jsem chtěla otestovat svou malířsko - natěračskou (ne)schopnost na mírně komunistické židli, než zničím něco cennějšího :-).
Barva odpovídá nejvíc třetímu obrázku. Židle asi přijde do budoucího dětského pokoje :-).

Vůbec jsem nečekala, že nejvíc ohlasů bude na recepty.
Nechci v žádném případě fušovat do řemesla fůře food bloggerů, to ani nejde, ale... docela mě baví fotit jídlo, nehýbe se :-).
Cuketová sezona pomaličku končí, ale my jsme díky manželově mamince zásobeni stále dobře (díky moc!). 
Cuketu milujeme na všechny způsoby, kromě jiných známých jídel teď nejvíc dělám tato: 
(omluvte, prosím, kvalitu fotek, fotila jsem navečer - v naší tmavé kuchyni mám problém i ve dne)

_______________________________________________________________________________________________________

Cuketový krém
Potřebujeme:
2 středně velké cukety
1 cibuli
1 mladý pórek
cca litr dobrého vývaru (hovězí, kuřecí, zeleninový...)
1 kelímek smetany (kdo drží "línii", stačí 12%)
olivový olej
sůl, čerstvě mletý pepř, špetka muškátového oříšku

V hrnci orestujeme na oleji nadrobno pokrájenou cibulku, pórek a přidáme na větší kostky nakrájené očištěné cukety zbavené semínek.
Vše zprudka opečeme a zalijeme vývarem.
Povaříme doměkka (cca 10 minut) a rozmixujeme tyčovým mixérem do hladka.
Ochutíme solí, čerstvě mletým pepřem a muškátovým oříškem.
Zjemníme smetanou (vyndanou včas z lednice, ať se smetana v horké polévce nesrazí) a za stálého šlehání stáhneme z plotny.
Krém v miskách můžeme ozdobit hoblinami parmazánu, krutony, bylinkami...


Kuskus s cuketou (nejjednodušší příloha, ale i dobré samostatné jídlo)

V hluboké pánvi opečeme na tuku dozlatova (vše na drobné kostičky - množství podle počtu strávníků): cibuli, mladý pórek, očištěnou cuketu zbavenou semínek.
Ochutíme solí, čertvě mletým pepřem, špetkou sušeného česneku. 
Přidáme kuskus připravený podle návodu na obalu (kořením ho před zalitím vodou solí, pepřem a olivovým olejem) a společně vše restujeme, dokud vše není zlaté až křupavé. 
P.S. Jináč to navrchu je, prosím, kuřecí prso s kůží  :-).


Toasty s restovanou cuketou, sušenými rajčaty a mozzarellou

Na plechu v troubě nebo pod grilem lehce opečeme plátky oblíbeného pečiva (bagetka, foccaccia, ale i obyčejný chleba), aby se zatáhly a nenasákly šťávu z cukety.
Poklademe tenkými plátky dozlatova restované cukety (okořeňte podle chuti, já dávám sůl, pepř, špetku sladké papriky a sušeného česneku), na proužky krájenými sušenými rajčaty (naložené v oleji) a plátky mozzarelly. Můžeme přidat oblíbené bylinky, ale obvykle stačí, když jsou rajčata naložená v bylinkovém oleji.
Vrátíme do trouby nebo pod gril, než se sýr rozteče a vše zezlátne.

Našemu "prvorozenému" dnes zase začíná školní docházka :-). Jde totiž s páníčkem na první canisterapii v tomhle školním roce. 
Forrest bude ve speciální škole Svítání oblažovat svou přítomností šest skupin dětí a zahřívat svým kožichem tři ležící děti.
Takže vyčesat, ostříhat tlapky, vyprat postroj od bahna, sbalit pomůcky a do toho!
... a paničce, pokud se něco nezmění, zbývá poslední rok canisterapeutického volna. Pardon, mateřské :-).

Tomuhle koni může být tak šedesát let. 

Houpal se na něm můj táta, pak všechny děti z mé generace, i naše Anička.

Spravili jsme mu prasklou laťku, vybrousili špínu a dostal nový nátěr a šrouby.

Je zas jako nový a může houpat další tři generace :-).

Z chalupy rodičů už velké posezónní stěhování proběhlo, ale stejně tam pořád utíkáme. 

Od doby, kdy nám táta udělal jen náš podkrovní pokojíček, jsem vděčná za každou tam strávenou volnou chvíli.

I když je tam všechno složitější - vaření, nakládání s odpady, vodou... je mi vždycky při odjezdu smutno.

Podle mamky je to dědičné :-).

Spousta lidí, hlavně návštěv, říká, co všechno by tam předělali a změnili.

Ale v době, která lidi nutí být pořád s něčím nespokojení a měnit jak na běžícím pásu auta, nábytek, domovy i partnery, 
mě moc UKLIDŇUJE, že se tu zastavil čas. 
Že se něco za celý můj život skoro nezměnilo.

Dům pamatuje celníky, německé podnájemníky, z doby komunismu dokonce dětské zdravotní středisko.

A stejně bych chtěla vidět, jak budou za sto let vypadat a hlavně fungovat některé domy, co se staví dnes.

Kvůli tomuhle koláči (mužův nejoblíbenější) jsem začala zavařovat hrušky.

Už se zase blíží jejich čas a já potřebovala uvolnit nasyslené sklenice pro další várku.

Pečené těsto voní po vánočním cukroví, a jak se dnes odpoledne zatáhlo, úplně na mě ta atmosféra dýchla. 
Nakonec se snad ještě začnu těšit na Vánoce :-).

Tenhle koláč (pravda, nehodí se moc pro dietáře, ale budiž vám útěchou, že v něm není nic umělého :-) ) miluje celá široká rodina a k podzimu prostě patří. 

___________________________________________________________

Hruškový koláč s čokoládou a mandlovou krustou

Těsto:

250 g hladké mouky

půl kostky rozpuštěného másla (125 g)

špetka soli

6 lžic studené vody

Těsto jde opravdu lehce zpracovat, prohněteme ho, vtlačíme do dortové nebo koláčové formy a potřeme rozpuštěnou hořkou čokoládou (1 tabulka).

Na něj poskládáme dílky kompotovaných hrušek (mám vyzkoušeno, že jedna sklenice vyjde akorát).

Zalijeme mandlovou směsí, kterou smícháme z:

100 g mletých mandlí

100g hnědého cukru

100g rozpuštěného másla

2 vajec.

Pečeme na střední výkon cca 30 - 40 minut (podle typu trouby) do zlatohněda. 

Můžete poprášit i cukrem a zdobit dle chuti, ale my ho máme nejradši samotný. 

Pokud jste vícečlenná rodina, udělejte koláče rovnou dva :-).

Přes prázdniny jsme pořád někde poletovali, tak jsem chleba kupovala. 

Ale už se zase pomalu usazujeme doma a já se zase kromě dalších povinností (angličtina, cvičení...) vracím k pečení.

Recept jsem dostala v zimě od kamarádky spolu se vzorkem a častým pečením přišla na různé vychytávky.
(Tímto děkuji Martině Holubářové a kdybyste někdo potřeboval fajnovou porodní asistentku, kontakt zde .)

Původně jsem to jen zkusila (pečení mě na rozdíl od vaření moc nebere), ale zkusíte jednou a už nic jiného nechcete...:-)

Receptů na chleba je spousta, ale tento je geniálně jednoduchý, můžete ho upéct, i když právě nemáte založený kvásek a nepotřebujete pekárnu ani žádné směsi. A hlavně víte, co jíte. 
Je výborný i samotný!

Za tu dobu jsem recept předala nesčetněkrát. Pokud jsem nechtěně na někoho zapomněla, omlouvám se a tímto to napravuju:

 _________________________________________________________

Na 2 bochníky:

1 kg mouky (hladká pšeničná chlebová, klidně i obyčejná hladká, na celozrnný dejte 3/4 kg hladké a 1/4 celozrnné žitné - víc ne, chleba je pak tvrdý a mazlavý)

2 hrsti namočených ovesných vloček

balení slunečnicových semínek (100g)

sůl (minimálně lžíce), kmín

příchuť: na obrázku je náš nejoblíbenější cibulový chleba - do těsta se přidá dozlatova osmažená cibulka, ale skvělé jsou i další příchutě - provensálské bylinky, utřený česnek, ořechy, majoránka, ...atd.

kvásek (1 kostka droždí se nechá s trochou cukru a teplé vody vzejít) - můžete použít i sušené droždí - míchá se rovnou do mouky

2 čtvrtlitrové hrnky teplé vody.

Vše v míse promícháme a těsto důkladně prohněteme rukama. Na nic nemusíme čekat - rozdělíme ho na dva kusy, každý z nich vtlačíme do misky vysypané moukou a vyklopíme na plech s pečicím papírem, příp. dotvoříme rukama tvar požadovaného bochníku. Potřeme vodou a nařízneme do kříže.

Pečeme 15 minut na maximum, aby chleba vyběhl, pak ztlumíme na minimum a dopékáme cca 50 minut (čas je orientační podle druhu trouby, já peču v plynové).
V průběhu pečení ještě potíráme vodou, aby vznikla kůrka. Nečekejte, že chleba bude mít barvu jako v obchodě :-)! Dobré chutnání přeju.

Anička byla na pár dní na prázdninách u babičky. Těšili jsme se s mužem na vandr se vším všudy - s širáčkem, ohýnkama...

Jenže předpověď počasí slibovala déšť a zimu a taky se do puntíku splnila, proto jsme vyrazili do Kérkonoš a zařídili si ubytování. 

Naštěstí máme dobrý boty i bundu, tak jsme se i tak parádně proběhli po kopcích.

Měli jsme spoustu času sami na sebe, povídání, tlemot, operní "zpěv" (zvoonky šťaastiee :-)...), ale i spolumlčení.

Když k tomu přidám neplánovaný relax v milované sauně a ve vířivce a jídlo až pod nos, nemělo to chybu :-).