Červen v (ledový) kostce

Červen jsme zahájili výletem do Prahy na finále ZUŠ Open (jo a osobní věci včetně nahrávky si dávám zase k sobě).

 

 Z farního festivalu...

 

 

... a z druhýho školního výletu (Častolovice a paní Fischerová nezklamou), který nám propršel, ale byl to fajn zátěžový test.

(...a na zámku zase uschneme...)

Ta omamná vůně růží a pivoněk, ach! 

Úplně jak z dětský kresby :-).

Zabavili na chvíli děti a ještě nám udělali kafe... ♥

 

... Pak hodně koncertů, Anka absolventský... když si vzpomenu na ten vlastní, divím se, že jsme její skladbu nikdy předtím doma neslyšeli... 

 

Prej:  "Jsem mu zalepila bolístky..." (někdy v květnu?)

... tak v červnu dostal novej outfit :-).

 

Pasování čtenářů tentokrát díky paní knihovnici akční...

Drak mluvící a velký....  a dostali Molekuly čtení ♥.

Poslední letní tvoření...

... a jednodenní výjezd za předprázdninovým úklidem na chalupě. V prázdninovým módu už.

 

... za jeden den (a noc) jsem stihla objevit kámen na svým polštáři pod dekou v téměř rok ustlané posteli (myslela jsem, že si dělá srandu někdo z rodiny)...

... mrtvýho malýho zajíčka na schodech přede dveřmi na dvůr ráno poté, co jsem na stejným místě dětem večer vyprávěla o tom, jak jsme v dětství chovali na chalupě králíky, a protože jsme tam jezdili jen o víkendu, občas nám některé zadávila kuna (tenhle malej chudáček neměl na sobě ani kapku krve). 

Dětem se večer spouštěly a vypínaly kapesní větráčky (ale námi zapnout nešly).

Sama jsem nic zvláštního necítila, nic mi nedocházelo a spalo se mi dobře. 

Až na zpáteční cestě domů v bouři a po bouři ... 

 

 

... jsem si říkala, že to možná není jen souhra náhod/recesí. 

Nejdřív jsem myslela, že se "někomu" asi jen nelíbila naše včerejší služba na výjezdních chválách (který byly těžký, za sebevrahy), pak jsem se poptala v rodině na srandu s kamenem a nakonec jsem konzultovala s Ranhojičem, zda nejsem paranoidní.

Dostala jsem stručný ne a doporučení, že to chce ještě jednu mši v chalupě (bývalá celnice i zdravotní středisko, zabrali nacisti i komunisti). 

Jako věděla jsem, že se tam řešily byliny na potraty apod., že tam kdysi táta po dohodě s Ranhojičem něco děsně tajně vyklízel a vyhazoval z půdy (dostal návod co hledat).

 

Když jsme s tátou po týdnu komunikovali a ptal se mě, jestli mám vyfocený ten kámen a jestli jsem teda něco vypátrala, řekl mi teprve, že od tý doby, co kdysi mluvil s Ranhojičem, musí pořád myslet na to, že se "tam někde v koutě za války znásilňovalo". 

A že ten kout odpovídá místu, kde spíme, konkrétně můj polštář je to místo po přestavbě. 

Tak máme zase o prázdninách co řešit :-), snad to nebude drsný jako v Letech.

 

Ale zpátky domů, následuje vyřazování deváťáků...

Druhej den jsem byla poprvé za kariéru :-) na vyřazku pro změnu naší školy (bo vždycky když mě pozvali, jsem někde rodila nebo byla na dovolený), v úplně jiným stylu, takže jsem mohla obě akce porovnat a jsem ráda, že máme děti tam, kde jsou.

 

Poslední týden a úklid a piknik a návštěva filharmonie....

 ... moje vyčerpání na zemi v obraze (předposlední den školy) ... (to Toffifee už bylo jetý, tak šlo do koše hned po ochutnání, ale demonstruje tu lehkou zoufalost už :-) )

 

 

Fotka kytek před použitím... (levanduli jsem si nechala, karafiáty jsou Andulí a něco jsem už rozdala)

(jo, takhle to dopadlo po dubnové výzvě, že se uklidníme s dárky, a že už mám letos vybráno...) 

 

Byla jsem upozorněna, že ten kaktus nekvete, ale plodí a brož smrže (Míša dostala lišku) je také od mého badatele ♥.

 

 ... a po použití... (fakt tím nechci naznačit, že mi rodiče nemají dávat kytky, mně prostě dělá dvojitou radost, že si s nima můžu ještě dál pohrát a jsem ráda, že mi letos vyšla služba na konec roku)

 

(je dycky dobrodrůžo, co z toho vzejde, když si kytky nevybírám sama)

po dokončení...

A kuchyni teda po letech opět obývá Malý princ.

 

 ... po kytkách a vyspání z nejhoršího (což ani nešlo v tom vedru) jsme vyrazili na setkání rodiny, prostě "k babičce".

 

... a včera ani dnes jsem už v práci na rozdíl od některých jiných nezasela... :-)
... Nejlíp to asi vystihl tvůrce mýho oblíbenýho FB profilu Mluví jen jeden...

... tak krásné léto!

... i když do tohoto stavu tu máme hooodně daleko.