úterý 31. srpna 2021

Vývoj

 2014 Brutal Assault


 2016 Banát


 2021 New Dawn (kde jsme být neměli, ale přesto se vše v dobré obrátilo)


Kdyby mi někdo před lety ukázal budoucnost, asi bych hodně nechápala.
:-)

pátek 20. srpna 2021

Z cest

Po setkání u Ranhojiče jsme měli ještě noc pro sebe.

Takže posezení u Baťova kanálu (zdravím, Baru!), přejezd na Slovač, návštěva Dojče a Š.Humenců, den plavčení s dětmi na Margitě, halušky a lokše ...  a pak už

Klášter Tihany, Balaton - praying dokonce zadarmo :-) :-) :-).



 





Následuje přeplutí trajektem na druhý břeh Balatonu (necelých 400,- v přepočtu), pozdní oběd v Balatonlelle (TOP hálászlé rybí polívka!) a koupačka.
Od Balatonu jsem nic nečekala, měla to být jen zastávka po cestě, takže příjemně překvapil.
Kvalitu vody jsem čekala horší, bylo vidět na dno.




Navečer okoupeme děti flaškou a razíme dál - spíme už na pobřeží v sedle Vratnik, kde nás před spaním navštívila liška.
Až na množství počuraných ubrousků to bylo fajn místo a hlavně foukalo, takže se nekonalo vedro.
Dobré ráno, Hrvatsko!

Národní park Severní Velebit je nejmenší a nejmladší chorvatský národní park a cesta nahoru je dobrodrůžo, takže se tu nestává, že by tu bylo přelidněno jako na Plitvicích nebo v Paklenici.
Za každým rohem krása!

Rodinné vstupné 115 kun.








Sjíždíme do okolí města Senj, kde máme v plánu se dva dny placatit u moře, spát, jíst, číst si, natáhnout si nohy ve stanu a nestarat se o zásoby sladké vody.

Zapíchli jsme to nakonec v malým kempu Bunica V - na dva dny značka ideál.




Děkovačka v Senji po návštěvě pohotovosti, kde Andulí zašili díru v hlavě po kameni, který nešťastně hodil Emouch kamenomilec :-).

A odměna za statečnost - prochajda, večeře a zmrzka.



Dohánění koupačky :-)

Slovinsko - zastávka v Kocevje na jídlo



Ráno ještě ve slaným a večer už cachtačka v jezírku u pramene Kamniške Bistrice ve Slovinsku.
Rozdíl asi tak 30 stupňů :-), až se mlha válí, albánský Modrý oko hadr.







Spíme u vjezdu do lomu nedaleko lanovky na Velkou Planinu.
Ta má dvě části - nejhorší převýšení zvládá velká kabinka, pak se přesedá na stařičkou dvousedačku, jedoucí rychlostí chůze :-) - pod ní je už cesta celkem schůdná a kdybych nebyla požehnaná mezi ženami, asi by se trasa dala zvládnout v pohodě pěšo.
Takhle nás obě lanovky zpátečně vyšly v rodinném jízdném na 40 éček a byla jsem hodně ráda, že jsem se svezla, po Planině jsem si totiž zašmajdala slušně.
Kromě chorvatských a slovinských hranic nám kontrolovali certifikát jenom tady a v kabinkový lanovce se muselo jet s rouškou.





U lanovky bylo jídlo i pití dost drahý, ale jakmile slezete mezi tradiční obydlí, jste v jiným světě.  
Typickým jídlem kromě proslulého "sýra lásky" a všeobecně různých druhů sýra, které prodávají v každé druhé chajdaloupce, jsou třeba pohankové škubánky se škvarkama (dvě a půl éčka za takovou biostravu s odérem hnoje ala Rumunsko je směšná částka). 
My si dali ještě úplně luxusní vývar s hromadou zeleniny a součástkami kuřete a jakousi obdobu sladkých vdolků a sýry jsme nakoupili domů.
Abych nerozmělňovala články, které už někdo napsal, další dobré info lze nalézt třeba TADY.




Kaple Panny Marie Sněžné





 
Podrobnější příspěvek si dávám k sobě
Tak teď už jen ten návrat do reality a to sezení na zadku doma! :-)