úterý 12. května 2020

Boží počin & hudba

Po Velikonocích jsem dostala od kamaráda (jo, ten, co přišel na seder) tip na skvělej seriál:

Tenhle trailer toho moc neprozdradí:


 Tohle už je trochu větší ochutnávka:
 

Filmů o Džízsovi jsem, myslím, viděla dost (letos jsem dokonce vynechala Umučení, aby se mi neokoukalo a byla rozčarovaná nad některými počiny, co běžely v televizi... myslím, že na výsledném produktu je hodně vidět, jak se herci na roli připravujou).
A tohle je první věc od Umučení, která mě pohltila (a nikdo si už nemůže stěžovat na krev).
Jasně, třeba Šimon Petr vypadá jako z magazínu, mluví se anglicky (ale pro mě velmi srozumitelně a dovedu si představit, že si nejen mládež vylepší angličtinu), první trailer mě navíc moc nezaujal (jsem ráda, že toho moc neprozrazuje!), ale podívali jsme se na první díl a pak už to jelo.
Kromě toho, že seriál má prvotřídní recenze, mě dostává to pojetí - podívat se na ten příběh očima učedníků a vidět ty chyby, co děláme při následování všichni, identifikovat se s jejich drsnou minulostí a zoufalstvím tolik potřebným pro změnu života.
Člověku se navíc zcela otevřou dějinné souvislosti (když se v Bibli napíše výběrčí daní, tak si člověk nepředstaví rozhodně tohle všechno, co prožíval Matouš nebo jsem asi až tady pochopila, o co všechno šlo v Káně, až tady mi doklapla role matky Marie, které On nic neodmítne ... atd.)
Tvůrci seriálu píší: Nezáleží na tom, kde jste na své cestě s Kristem - zda jste jedním z mnoha lidí v evangeliích, kteří se setkali s Ježíšem po hrozné minulosti bez něho, nebo jste Nikodém, který byl celoživotním členem Božího týmu - Ježíš dokázal mnohokrát, že se musíme tolik učit a že máme tolik vlastností, které potřebují změnu.

Přesněé! :-)

A hlavně: My lidi jsme napříč dějinami pořád stejní a dějou se nám stejný zázraky!
Stačí je uvidět.

Seriál se natočil za peníze ze sbírky - zatím je natočená první řada a vybraly se v tuto chvíli peníze asi na půl řady druhé. 
Můžete se na celou řadu podívat a až pak se rozhodnout, zda chcete na natáčení přispět.
(Přes nás se může podívat 30 lidí zdarma :-) ).
Na Youtube se můžete mrknout na celou první řadu v angličtině nebo si stáhnout aplikaci na Google Play nebo Apple store.
Co je nepříjemný, je, že český titulky zatím fungujou jen při sledování na mobilu.


.......................................................
No a k hudbě:
Komu by nic neříkaly moje neumělý duchovní pokusy, může rovnou přestat číst, ale kdyby to někoho náhodou zajímalo...

Chválová hudba pro mě byla dlouhá léta zbytečným žánrem.
Kdo mě zná, ví, že mám radši (nebo měla jsem? Fakt nevim...) tvrdší hudbu a na nějaký sladkobolný písně mě neužije.
Hudba musí jít hlavně rovnou na komoru a když nejde, jdu od toho.
Chválová hudba mi přišla jako utahaný, rozmělněný, stáledokolaseopakující 3-4 akordy bez nápadu s patetickým zpěvem tahaným až z paty, čím víc Ježíš, tím víc adidas... a jakmile si to někdo ze skupiny pustil, lezlo mi to spíš na nervy.
Nechápala jsem, jak by něco takovýho mohlo někoho duchovně uspokojovat a "chváliči" byli pro mě podivíni a blázni.
Jako nenapadlo mě, že by porucha mohla být na mým přijímači.
Pár let zpátky jsem tu, myslím, sdílela jednu kapelu, která tyhle představy nabořila touhle písničkou:


Janka Palajová (její osobnost) a Heartbeat se mi líbili, ale i tak to končilo u pár písniček, ještě jsem se teda stala sledovatelem Godzone.
Nevím, jestli se něco začlo měnit po únorový návštěvě Dojče, kde jsem zase něco dostala nebo někdy později, prostě kolem Velikonoc jsme narazili na její novou kapelu PiarMusic.
Přes svátky jsme si to hodně naposlouchali a cesta ke chválám byla na světě.
Zjistila jsem, že mě chvály pomáhají držet ve stavu vděčnosti a vytrhující radosti z maličkostí.
Od nich je krůček k osobnější modlitbě, což byl celkem dlouho můj problém.

Tahle je taková vytrhující, album Konverzia má takové osobnější kusy.


Jedna oslavnější z alba Jeden. 
Asi nejmilejší, protože můj případ, mluví mi z duše :-).
Tam, kde já vidím jenom zdi, ty vidíš brány ukryté, kterými půjdem (...)
Zkoumáš srdce, zkoumej moje!

Yeah! ;-) Krásně se rozjede.
 

... a jedna meditativnější:


No kdo by to byl řekl, ještě na starý kolena budu vlajkomilec! :-) :-) :-).

úterý 5. května 2020

Příroda, to je chrám...

(buřtyvlesesoubuřtyvlese ještě nebyly :-) ).
1. výlet v karanténě



Druhá jiná


Foto od návštěvníka sederu, sama žádnou nemám.
Baví mě to každoroční napětí, kdo dorazí a ... i letos pecka!


Na Bílou sobotu ...





Bdění o Velké noci ...


Naše schola nám dávala každý den Svatého týdne jednu píseň a na Vzkříšení v 5.00 vypustila toto skvělé video...
Jak si teď všeho vážíme...!

Velikonoční hledání pokladu (Mixit vajca):


Žulová stezka Horkami u Skutče, skvělá.




Pak jeden online přenos od nás. Pecka, po přijímání osobně, jakoby z první řady, se scholou...

A o týden později naprosto nečekaná úplně podzemní církev... vyvinutá původně ze setkání kvůli děcákům.
Do dvaceti minut kamarádi na místě, mše, která se změnila v top oslavu narozenin ...

 


... a tento víkend - příroda už vypadá docela jinak.
Máme nabouraný auto, takže trochu změna plánu, babi si vzala děti a my se pozdě odpoledne vyhrabali z domu na pochod.
Tam s modlitbou, zmrzka, molo a četba, zpátky s přípitkem.
Vlastně dodatečná oslava narozek podle mýho gusta, asi 21 km, domů jsme došli už za tmy :-).
To jsem potřebovala, takovou vyvětrávku. 




Jak už je jakýs takýs režim, naučili jsme se to, zvykli jsme si na karanténu jako na normál (tak se to zase může změnit :-) ).
Mělo to nakonec docela dost výhod.
Ale některý dny jsou stále dost psycho, a příroda pořád zachraňuje.

Velikonoce u nás byly ve znamení zázraků (více u mě).
Nějak v těchhle dnech mi přišlo video (který je teď běžně dostupný) z místa mojí letní minipouti.  
Náhoda? Nemyslím si :-). Po tolika staletích byl meč venku!
O mých dárcích zase někdy jindy.

I okna jsem někdy kolem Velikonoc dokonce nakonec umyla (uff).

Díky za ty dary!
Ale stejně je to síla, tenhle čas. 



P.S. Jo a byli jsme v telce ! Teda ze mě naštěstí zbyly jen oranžový desky v druhý minutě a jsem za to neskonale vděčná ;-), ale někteří ostatní jo a mám z toho radost, i když to bylo vlastně celý trochu jinak :-).