sobota 6. května 2023

Duben zpětně

 ... Králko, milá králko ...

12. týden - budu teta! Nejen už jen jako, ale vopravdická :-).

Díky, ach nebe ♥!

Dárek od dětí po probuzení - než ho rozmetala Markéta.

 
Narozky (naposled s trojkou) jsem letos oslavila tak nějak mimochodem a v samotě.
Doprovázela jsem mamku na seminář Otcovo srdce, který od nás dostala k Vánocům.

Na cestách - příjezd na ubytko.

A narozeninová pozdní večeře při čekání na mamku.

Pátek a sobotní dopoledne byl ve znamení přejezdů, ležení (klimoška, kterou se topilo na ubytování ve Vratimově, mi nějak neudělala dobře) a půstu.



Ostrava - jinej svět :-). 

 
Můj nejčastější pohled.

Jak jsem byla po dlouhý době sama, zase jsem narazila na svou závislost na rodině.

V sobotu odpolko přijel Lukor s Makisanem, trochu se vyčasilo a zbytek pobytu jsme si užili prohlídkou města a okolí.


 
Katedrála Božského Spasitele, uvnitř byly digitální pohyblivé vitráže.
Působivý, i když vlastně nevím, jestli se mi to líbí nebo ne :-).


S Makisanem jsme šli kilometr snad hodinu a znovu jsme se utvrdili, že s ní nemá moc smysl cestovat :-).

Odměna po půstu.

Jinej svět tohle.

Prohlídka Dolních Vítkovic a Bolt Tower.




pár cenných minut











 
Šikmý kostel - tzv. "Česká Pisa": kostel sv. Petra z Alkantary.
 
 
 
 
Uvnitř se člověku skoro zatočí hlava. Vypadá to totiž, že podlaha ujíždí doleva, ale to se jen mozek snaží vyrovnat s tím, že šikmé stěny padají doprava. Průvodci to dokazují vodováhou.
 

Taky nás Ondra z týmu, který si pamatoval Lukora z Želiva přizval do chval, takže jsme si i duchovně užili svoje :-).

Přijela jsem obnovená skoro, jak kdybych se sama zase účastnila. 

Více fotek z celého dubna dávám zase k sobě.