sobota 6. května 2023

Duben zpětně

 ... Králko, milá králko ...

12. týden - budu teta! Nejen už jen jako, ale vopravdická :-).

Díky, ach nebe ♥!

Dárek od dětí po probuzení - než ho rozmetala Markéta.

 
Narozky (naposled s trojkou) jsem letos oslavila tak nějak mimochodem a v samotě.
Doprovázela jsem mamku na seminář Otcovo srdce, který od nás dostala k Vánocům.

Na cestách - příjezd na ubytko.

A narozeninová pozdní večeře při čekání na mamku.

Pátek a sobotní dopoledne byl ve znamení přejezdů, ležení (klimoška, kterou se topilo na ubytování ve Vratimově, mi nějak neudělala dobře) a půstu.



Ostrava - jinej svět :-). 

 
Můj nejčastější pohled.

Jak jsem byla po dlouhý době sama, zase jsem narazila na svou závislost na rodině.

V sobotu odpolko přijel Lukor s Makisanem, trochu se vyčasilo a zbytek pobytu jsme si užili prohlídkou města a okolí.


 
Katedrála Božského Spasitele, uvnitř byly digitální pohyblivé vitráže.
Působivý, i když vlastně nevím, jestli se mi to líbí nebo ne :-).


S Makisanem jsme šli kilometr snad hodinu a znovu jsme se utvrdili, že s ní nemá moc smysl cestovat :-).

Odměna po půstu.

Jinej svět tohle.

Prohlídka Dolních Vítkovic a Bolt Tower.




pár cenných minut











 
Šikmý kostel - tzv. "Česká Pisa": kostel sv. Petra z Alkantary.
 
 
 
 
Uvnitř se člověku skoro zatočí hlava. Vypadá to totiž, že podlaha ujíždí doleva, ale to se jen mozek snaží vyrovnat s tím, že šikmé stěny padají doprava. Průvodci to dokazují vodováhou.
 

Taky nás Ondra z týmu, který si pamatoval Lukora z Želiva přizval do chval, takže jsme si i duchovně užili svoje :-).

Přijela jsem obnovená skoro, jak kdybych se sama zase účastnila. 

Více fotek z celého dubna dávám zase k sobě.

neděle 16. dubna 2023

Velikokoko

noční ještě.
Po 40 dnech na poušti to bylo "také výživné".

B/beránku, děkuji, marně jsi neumíral, děkuji...

... ale letos seder asi naposled v téhle formě.
Letos jsem byla celé svátky ještě unavenější než kdy jindy, je třeba reformovat.
Příště buď v jiném termínu (ne na Zelený čtvrtek) nebo jinak.
Nebo to příští rok zabalíme úplně a pojedem za Víťou do Budějc :-)...

Velkopáteční křížovka letos na Byšičkách.
Děsná kosa a obstrukce s Makisanem, ale zvládli jsme to.

Na nádivce jsem si letos ujela - devatero bylin :-).

... a úplně jsem letos zapomněla popřát.
Tak pardon :-)...



 
Na Bílou sobotu to stylově zabalil Vojta.
Včera jsme ho vyprovodili na cestu Domů.
Pohřeb obsahoval mnoho prvků, který jsem už dávno zahrnula do svých posledních přání.
Zanechal ve mně hluboký dojem - vzpomínky a postřehy si odložím i s rodinnýma fotkama k sobě.
 
 
... a ještě se mě letos dotklo

viděno na Twitteru Romualdově

pondělí 27. března 2023

Jaro tak křehké

 ... až se světlo láme ...

tradiční moravský s průvodem

Něco končí, něco začíná ...

jaro u Ranhojiče

... a dary z Boží lékárny.


 občas zima ještě bojuje

první letošní venku s rodinami

Po těch třech měsících v noře zmatená jak beruška. 

Výstižnej článek o mým letošním půstu si odložím SEM, víc fotek si dám k sobě