pátek 31. prosince 2021

Od adventu po silvestra

Děti konečně ve škole, MM spala celý den a já mohla zdobit, čuchat a poslouchat. Ach.   

Někdy v půlce prosince nám odešla převodovka v autě, oprava až během ledna v Mladé Boleslavi.
Zachovali jsme klid a nebe nám seslalo auto půjčené z Lukorovy práce + pohonný hmoty i parkovací karta, jen ten kočár, ten se tam nevešel.
Tak jsme na chvíli přestali bejt asociálové a chodili na procházky do města - celkem příjemná změna, ale stačilo.




23. večer jsem se labilně rozbrečela, že nic nestíhám (přitom už bylo všechno skoro hotový).
Děti chtěly všechno tak, jak to bylo, když ještě věřily na Ježíška.
O půlnoci, když konečně usly, jsme zjistili, že nesvítí světýlka.
Stromek zůstal holej do rána a ráno jsme u vietnamců ve večerce museli koupit nový - a teplý světlo neměli.

:-)

Na Štědrý den většinou chodí na mši pro Betlémské světlo Lukor s dětma a já chystám večeři.
Letos jsme slíbili Vojtovi, že přineseme Ježíška - trošku genderový podvod :-), ale vždycky chodí ti, kdo mají nejmladší dítko v kostele.
Někteří lidi, kdo nás dlouho neviděli, si dokonce mysleli, že máme kluka :-).

Jak jsem si říkala, jak to asi dopadne a jestli to MM neprořve, byl to pro mě nejlepší dárek Vánoc. Spala jak Ježíšek celou mši a pak tiše koukala.

Večer, jakmile jsme po modlitbě začali večeřet, spustila řev, tudíž jsem jedla kapra a salát jednou rukou :-).
Asi musela zpracovat zážitky z kostela :-).
Dárky ji samozřejmě absolutně nezajímaly a my s Lukorem jsme si ty svoje rozbalovali na několikrát před půlnocí :-).
O půlnoci, když všichni konečně usli včetně tatínka, jsem si připravila polívku a udělala si večeři ještě jednou obouruč, ještě, že kojím a můžu si to teď dovolit :-).

Emiš koupila Marki dárek.
Od začátku prosince se těšila, co na něj všichni řeknou, pokaždý, když přišla ze školy, o tom mluvila.
Jenže když se rozdaly dárky, její červík nikde.
Ten zklamanej tázavej pohled bolel: Mamiii?
Prohledali jsme celou ložnici a skříň, kde byly dárky uložený a nikde nic.
Neštěstí večera.
Nakonec jsme ho našli zapadlý v jiný dárkový tašce, Markétě byl sice úplně ukradenej, ale všichni si zajezdili :-).

 

Připraveni.


 

Boží Hod u nás, na Štěpána u Lukora rodičů.
A regulérně prospaný zbytek dní. 

Více fot u mě.