Návrat zpátky: Další tipy na konkrétní jídla

Minulý týden jsem byla na kontrole na alergologii.

Poslouchala jsem, jak mi čte doktor (sympaťák, mimochodem) výsledky odběrů krve na alergie a potlačovala úsměv, abych mu neřekla "ale to já přece dávno vím..." :-).

Divil se pokrokům.

Jinak pociťuju slabý a pozvolný čištění plic.

S venkovním oteplením a celkovým zlepšením morálka trochu upadá, ale zatím se držím/e.

Vytipovala jsem chvíle, kdy mám chuť dietu porušit: Když nevím dopředu, co budu vařit a když v lednici/ve spíži chybí víc surovin, takže se nažím tyhle situace eliminovat.

Všechno funguje skvěle, když šlapou všechny složky zodpovědné za dobrý pocit: dobré spaní (neznamená nutně hodně, ale vzbuzení se v pravý čas), dost pohybu, jídlo i duchovní potrava, pohodové vztahy. 

Takže další várka tipů na tu neduchovní :-) potravu:

Naše stálice (i když ji děláme spíš s květákem, ale pečené kapustičky jsou stejně skvělé):

RIZOTO S HRÁŠKEM, ŠALVĚJÍ A PEČENÝMI KAPUSTIČKAMI  

(ne, nejsou připálené, muž to tak rád :-) )

Šalvěj je to hlavní, co dělá tohle jídlo tímhle jídlem, takže nevynechávat :-), pokud nemáte čerstvou, úplně postačí sušená. 

Potřebujete: 

500 g očištěné růžičkové kapusty (zbavím vrchních lístků a vyčnívajícího košťálu)

2 lžíce olivového oleje

malá hrst nahrubo posekaných lískových ořechů nabo mandlí

sůl, pepř, lžička sušené šalvěje (nebo otrhané lístky z půl svazku čerstvé)

plátek másla

1 středně velká cibule

1 šálek zeleného hrášku (klidně mražený)

1 lžíce sušené šalvěje (nebo otrhané lístky ze zbytku svazku)

1 šálek bílého suchého vína (nemusí být)

1 hrnek (300 - 400 g) rýže vhodné na rizoto (nejlépe arborio nebo carnarolli, ale pokud by vaše snaha vyzkoušet tenhle recept ztroskotala na tom, že nemáte vhodnou rýži, dejte jakoukoli jinou :-) )

cca litr a půl kuřecího vývaru (mrazím si, když dělám polévku a když mi nestačí jedna mražená porce - obvykle 500 - 700 ml z našich tukoušů, liju nejdřív tučný vývar a pak už jen vroucí vodu do požadované konzistence)

strouhaný parmezán pro nedietáře, rostlinný jakožeparmezán pro dietáře

trocha smetany (pro nedietáře)/trocha rýžového mléka (pro dietáře) na zjemnění

Očištěnou růžičkovou kapustu jsem postupně rozpůlila, osolila, opepřila a promíchala s olejem, ořechy (nebo mandlemi) a lžičkou sušené šalvěje. 

Kapustičky jsem narovnala na plech vyložený pečicím papírem řezem dolů a upekla dozlatova.

Mezitím jsem si v hluboké pánvi rozpustila máslo, na něm zpěnila nadrobno pokrájenou cibuli a lžíci sušené šalvěje a ještě chvíli opékala. 

V tomhle momentu můžete vlít do pánve i víno a nechat částečně odpařit, udělá neskutečnou parádu, ale nemusíte. Jelikož teď nepijem a načínat archiv kvůli troše vína se mi nechtělo, obešli jsme se bez něj taky.

Pak jsem vsypala do pánve propláchnutou rýži, krátce opekla a začala po naběračkách přilívat vývar.

Vždycky když se naběračka vývaru vstřebá do rýže, přiliju další a tak za stálého míchání pokračuju, dokud všechen nespotřebuju nebo dokud není rýže akorát měkká (spíš na skus, ale jak kdo má rád).

Ke konci vaření můžete přidat trochu smetany nebo rýžového mléka na zjemnění, rizoto by mělo mít krémovou konzistenci. 

Po odstavení do rizota zamíchávám podle chuti strouhaný/rostlinný parmezán.

Ihned jsem rozdělila na talíře, obložila pečenými kapustičkami s ořechy a sypala na talíři parmezánem.

Je to vynikající!

Těstovinový salát s (nejen) opečenou zeleninou, Anička mu říká "andělíčkový" :-).
Vlevo s kořením garam masala a olivovým olejem, vpravo se sušeným česnekem a dýňovým olejem.
Na pánvi jsem opekla na trošce olivovýho oleje nadrobno pokrájenou papriku (nejlepší je zelená, ale měla jsem jen červenou), jednu menší cuketu a kousek pórku. Směs jsem osolila, opepřila, okořenila troškou sušeného česneku a opékala dozlatohněda, pak jsem ji nechala vychladnout.
Balíček uvařených vychladlých těstovin jsem rozdělila do dvou misek.
Nakrájela jsem nadrobno jednu oloupanou hadovku (pokud má moc semínek, vykrojím je, aby salát nebyl moc mokrý) a asi čvrtinu až třetinu ledového salátu (podle velikosti), a i čerstvou zeleninu jsem rovnoměrně rozdělila do obou misek.
Přidala jsem na dvě části rozdělenou vychladlou opečenou zeleninu, okořenila (jednu půlku kořením garam masala nebo kvalitním žlutým kari, druhou polovinu sušeným česnekem), případně dosolila, polila (první verzi) olivovým a (druhou verzi) dýňovým olejem a rovnoměrně salát promíchala.
Je vynikající jak samotný, tak jako příloha k rybě nebo krůtímu plátku.

Carpaccio z červené řepy, mužovo milované.
Myslím, že výrobu nemusím popisovat, prostě doměkka uvařená nebo upečená červená řepa nakrájená na tenoučké plátky, hrubě mletá sůl, čerstvě mletý pepř, olivový olej, omytá rukola a klasický nebo rostlinný parmezán.
K tomu bagetka s bylinkovým máslem.
Výdaje (zejména za řepu) skoro žádné :-).

Další rychlá večeře:
vlevo závin s kysaným zelím a marinovaným tofu, vpravo se špenátovou směsí a marinovaným tofu.
Můžete použít jak listové, tak tažené nebo jiné těsto na štrúdl.

Avokádová pomazánka.
Když jsem hledala na internetu nějaký nápad, většinou recept obsahoval jogurt nebo tvaroh.
Tenhle je úplně triviální (a v jednoduchosti je síla):
Zralé avokádo jsem podélně rozřízla, vyndala pecku a dužinu vybrala do misky.
Osolila jsem mořskou solí, okořenila čerstvě mletým pepřem a troškou sušeného česneku, přidala pár kapek citronové šťávy a vidličkou rozmačkala na kaši.
Můžete přidat i kousek nadrobno pokrájené (třeba jarní) cibulky.

Jedna z nejjednodušších polévek: zelenino - vločkový krém.

Příprava lehká jak facka: na plátek rozpuštěného másla v hrnci jsem hodila orestovat zeleninu, co dům dal: růžičky brokolice nebo květáku, pokrájený pórek, jarní cibulku, nastrouhanou mrkev a celer nebo jakoukoli jinou/další zeleninu v libovolném poměru. Zalila jsem vroucím vývarem (že jsem ho zrovna měla, jinak dávám samozřejmě vodu). 

Ochutila jsem solí, pepřem, sušeným česnekem a kmínem a zvolna vařila 10 minut.

Minutu před koncem varu jsem do hrnce přidala malou misku propláchnutých jemných ovesných vloček s klíčky. Místo nich můžete přidat do už hotové polévky předem hotovou pohanku, bulgur, špaldu, jáhly nebo kuskus, který vám zbyl třeba jako příloha nebo od jiného vaření. 

Chcete-li, můžete zjemnit ovesným mlékem nebo smetanou.

Nakonec jsem vše rozmixovala na jemný krém a na talíři přidala kapku dýňového oleje.

A sladká tečka.
Kdysi jsem sem dávala recept na tvarohový kremeš (ten si můžou udělat zdraví) :-).
Tahle verze je bez tvarohu :-) a není o nic horší.


TVAROHOVÝ KREMEŠ BEZ TVAROHU :-)

Nejdřív jsem si udělala karamelovou omáčku, jejíž větší částí jsem dezert i osladila.
Na pánvi jsem rozpustila 8 lžic cukru, do plně rozpuštěného jsem přidala asi deci horkého rýžového (nebo jiného) mléka s plátkem másla (který se v něm rozpustí).
Důkladně jsem vše rozmíchala na hladkou omáčku a odstavila z plotny.

Rozválela jsem balíček listového těsta, rozprostřela ho na hluboký plech vyložený pečicím papírem a propíchala ho na několika místech vidličkou.

Do mísy jsem dala 3 balíčky přírodního tofu, rozmačkala ho vidličkou, přisypala jeden vanilkový pudink, přilila asi 2/3 až 3/4 připravené karamelové omáčky a hrnek (3dcl) rýžového (nebo jiného) mléka.
Vše jsem dohladka rozmixovala, směs nalila na těsto a dala péct.
Když okraje těsta začaly zlátnout a tekutá směs tuhnout, ušlehala jsem dotuha 2 bílky a rozetřela je na náplň.

Vše jsem dopekla dozlatova, nechala chladnout ve vypnuté troubě (aby sníh nespadl) a pocákala zbylou karamelovou polevou.

Návrat zpátky: Druhá várka tipů na konkrétní jídla

Znovu opakuju, že nejde o "recepty", o nějakou haute cuisine, pouze o nápady, co vařit při "protiplísňové" dietě - u fotek vás učitě napadnou další obměny a jídla.
Takže rovnou k věci.

Jedna rychlovka: špagety, špenátová omáčka (na másle zavadlý osolený a očesnekovaný špenát poprášený celozrnnou špaldovou moukou a zalitý ovesným mlékem, mírně mixnuto tyčovým mixérem) a kousky pečeného lososa.
Použít lze i kuřecí nebo krůtí maso.
Sypat (rostlinným) parmezánem (zkoušela jsem vyfotit i po posypání, ale nebylo přes něj, jak jsem předpokládala, nic vidět).

Ještě jedna verze - místo lososa/masa na másle opečená hlíva.
Taky moc dobré a taky sypat "parmezánem"! ;-)

Tohle jídlo mě překvapilo!
Nic jsem nečekala, protože z červený řepy už jsem šoulela lecjaký bochánky a falafel jsem taky zkoušela v různých variacích (třeba podle Herbáře), ale tahle verze falafelu je fakt dost dobrá!
Když dost osolíte a okořeníte (i jinými než uvedenými způsoby), připomíná dokonce mletý maso. Anička to tlačila celou dobu dokonce v přesvědčení, že je to maso :-).
Místo pita chleba jsem použila tortilly, protože je snáz ukoušou.
A místo jogurtu fazolovej "jakožejogurt" - velká hrst červených fazolí (protože jsem je zrovna měla navařený, jinak samozřejmě klidně použijte bílé), lžíce olivového oleje, lžička mletého kmínu, sůl, pepř a dostatek sušenýho česneku - dolít rýžovým mlékem a rozmixovat do "jogurtové" konzistence.
Fakt jsme si všichni pochutnali a hlavně tohle jídlo zasytilo na celý odpoledne.
Původní recepis TADY . 

Salát ze zelené čočky s hlívovými škvarky a tofu.
Na skus uvařená zelená čočka, na másle upražené malé kousky hlívy do stádia škvarků, nahrubo nastrouhané (nebo drobně nakrájené) tofu (lepší asi bude marinované, ale měla jsem jen přírodní, takže jsem ho před zamícháním do salátu nastrouhala a nakořenila sušeným česnekem a lahůdkovou paprikou).
Pak už jen svazek pažitky nebo jiné oblíbené bylinky, sůl, pepř, mletý kmín a olivový olej.
Dobrý bude i třeba vinný ocet, ale snažím se vynechávat i kyselé.
Příště tofu vyměním za šmakouna (přesněji za Shmakyho - něco mezi vejcem a sýrem, vysvětlím níže).

Ryby. 
Střídám jak úpravy (filety na pánvi nebo porce v troubě jak jen na másle, tak obalované buď v celozrnné mouce s různým kořením a upečené na másle, jednou za čas i v trojobalu s kukuřičnou strouhankou na závěr), tak přílohy (kuskus na cibulce, rýže, bulgur, špaldoto, kváskový chleba) a různé druhy zeleniny, jak grilované, tak dušené nebo syrové.

 
Fazolová pomazánka s vejci. 
Střídám hummus se zeleninovými směsmi na topinky a tahle pomazánka je taky dobrá.
Velká hrst vařených fazolí se umixuje se lžící olivovýho oleje (případně můžete zředit troškou vody, máte-li směs moc hustou), přidá se nadrobno posekané natvrdo uvařené vejce (my jen bílek) nebo nahrubo nastrouhaný "šmakoun"/"shmaky" (rozdíl níže) a jarní cibulka (nebo půlka malé cibule). Podle chuti osolit, opepřit, případně jinak dochutit a mazat na chleba nebo topinky.
Jinak jsme zkoušeli oprášit i drožďovou pomazánku, ale ta dětem nejela vůbec, mně jakžtakž, jen mužovi chutnala.

Během diety padlo další tabu: rybí polívka jen na Vánoce :-).
Byl to sice zvláštní pocit, jíst ji skoro na Velikonoce, ale zužitkovat se musí všechno.
Nepředpokládám, že by byl zájem o takový (ještě navíc vánoční) recept :-), ale kdyby náhodou:
Je to vlastně recept mýho táty, kterej ji u nás doma vždycky na Vánoce vařil.
V jednom hrnci jsem uvařila doměkka očištěné hlavy z kapra (pomalým varem v osolené vodě s pár kusy zeleniny, bobkovým listem, pár kuličkami nového koření a celého pepře asi hodinu a půl) a v jiném hrnci zvlášť odřezky z ryb a vnitřnosti (ty jsou jednak hotové dřív a jednak by zakalily vývar).
V polévkovém hrnci jsem rozpustila kus másla, osmahla na něm 1 velkou mrkev a kus celeru nahrubo nastrouhané a kousek pokrájeného pórku.
Jakmile začala zelenina vonět, zalila jsem ji přecezeným vývarem z hlav a zahustila jíškou z kusu másla a celozrnné špaldové mouky rozmíchanou ve studené vodě a přelitou přes cedník.
Asi pět minut jsem vařila, dosolila a dochutila.
Na talíře jsem rozdělila obrané rybí maso a vnitřnosti, zalila horkým vývarem a podávala s čerstvým pórkem (nebo jinými bylinkami) a opečenými krutony z bílého pečiva.

Nevzhledné foto, ale abych neterorizovala rodinu studeným jídlem, naberu vždycky jídlo tak jak je a hned bez stajlování na první dobrou fotím - tady to nebylo bohužel hned a taky to, koukám, nějak nevyšlo.
Každopádně tohle je hrozně dobrá polívka!
Z pečené brokolice a fenyklu a i když jsem naprosto zapomněla na tu hrst špenátu, co do ní patří, je prostě výborná!
Recept a okrasné foto TADY .
Místo smetany jsem zjemnila rýžovým (lze i jiným) mlékem.  

Na závěr článku dodám ještě tip na dezert a různý "zob", ale abych nefotila každé známé jídlo, ještě pár dalších nápadů, co tak dál vařit ... :

- vzala jsem na milost šmakoun. 
Ale pozor, jsou drobný rozdíly v názvu, ve výrobci a výsledným produktu. 
Český Šmakoun je lisovaný do kulatého tvaru, chuti neidentifikovatelné, vzhledem připomíná hodně vybledlý "junior" :-), zasytí. 
Zkusili jsme přírodní (dá se jíst, třeba grilovaný s grilovanou zeleninou je dokonce celkem dobrý) a verzi s hlívou (ehm, ten jsme nedojedli, ale třeba byla špatná úprava, odhodlávám se zkusit využít i druhou půlku balení) a pak štíhlé nudle. Ty mi chutnaly moc jak jako příloha k omáčce, tak nadrobno pokrájené ve špenátové směsi do palačinek, kterou jsem uváděla minule.
Varianty Šmakouna Mexiko, uzený a čokooříškový krém nevyhovuje dietě a sladké verze a polotovary jsem nezkoušela.

Oproti tomu slovenský bratr Shmaky (původně jsem si myslela, že ve výrobcích není rozdíl) po vybalení konzistencí připomíná mozzarelu. Neokořeněný chutná jako vařený vaječný bílek a pro mě je mnohem sympatičtější - prostě za mě 1:0 pro Slováky :-). 
Můžete ho okořenit a obalit v trojobalu (poslední vrstva kukuřičná strouhanka) - chutná něco mezi kuřecím řízkem a smažákem :-).
Smažení samo o sobě samozřejmě není zrovna ideální způsob přípravy, ale když "řízky" (ano, při dietě můžete i kuřecí, krůtí, vepřové, ale ne moc často) položíte na tukem potřený pečicí papír, potřete trochou oleje nebo dáte kousíček tuku i navrch a upečete s několika obráceními v troubě, výsledek je zdravější a křupavý.
Shmakyho můžete dál použít i všude tam, kde byste využili natvrdo vařené vejce nebo mozzarelu, spousta dalších receptů je pod odkazem (ještě jsem je neprocházela).
Pozor, Šmakouna ani Shmakyho nemůžou všichni, kdo špatně snáší vaječný bílek.

Jedeme dál:
- řízky (občas) jsem už zmínila.
- pečínky, steaky, (nastavované) "sekané" a obecně maso v rámci doporučení, jaké jsem uváděla v jednom z prvních "dietních" článků .  
Přílohy (obilniny a zeleninu) už jsem taky rozebírala. Docela se mi osvědčilo k jídlům, které se obvykle jí s brambory, dělat kuskus na cibulce. 
- dokonce i knedlo vepřo zelo jde :-) - receptů na knedlíky bez mléka a vajec (nebo jen s částí, kterou zrovna vy smíte) je na internetu dost, třeba TADY . Zatím nevyzkoušeno, ale chystám se.
- Kuře na paprice (bez smetany, s rostlinným mlékem), na kari, pečené... atd. v rámci doporučení.
- Květákový mozeček (s bílky), rizoto s pečeným květákem a mandlemi, nákyp, obalovaný atd.
- špagety - aglio olio (nebo AO s rukolou) a s různými zeleninovými, zelenino - luštěninovými nebo zelenino-masovými omáčkami, sypané rostlinným parmezánem
- tortilly na různé způsoby
- guláš nebo guláš z hlívy (stejný postup jako u toho z masa)
- vietnamské závitky (někdy příště třeba), sushi (vybrané druhy)
- topinky s různými zeleninovými, zelenino - luštěninovými, houbovými nebo zelenino-masovými směsmi a pomazánkami. 
- játra na různé způsoby v rámci diety (bere se jako maso).
- dobrá tlačenka (počítá se samozřejmě jako maso) stejně jako další zabijačkové produkty mimo uzeného a klobás.
- z klasiky taky čočka s vejcem (nebo s jeho částí, kterou můžete).
- jednou za čas koupím i vinnou klobásu. S kuskusem na cibulce samozřejmě :-). 
- za chvíli bude chřestová sezona, takže chřest na másle, s osmaženou strouhankou, krém z chřestu, ...
- carpaccio z červené řepy s rukolou a rostlinným parmezánem. 

Když mě napadne něco dalšího, doplním do seznamu, při zajímavým receptu udělám nový post.
Taky se mi podařilo u všech receptů z celého blogu, které vyhovují dietě (i když třeba budete muset udělat drobnou úpravu aby jí recept odpovídal), doplnit štítek Dieta pro zlepšení zdraví střev. Pro kompletní přehled stačí kliknout na blogu na tento štítek nebo rovnou  SEM.
V restauracích si dáváme hlavně rybu (nebo maso) s grilovanou/čerstvou zeleninou, případně při velkém hladu rýži, pečivo.
Smí se i některé věci v rámci rychlého občerstvení: tortilly, wrapy nebo kebab (bez omáček), vybrané druhy sushi, přinejhorším rýžové nudle se zeleninou/masem.
K pití polotmavý Birel nebo ještě lépe jantarový Bernard, doma kromě "pestré škály čajů" :-) ředěný mošt nebo čistá voda.


Tak a na závěr jeden skvělý a vcelku i dietní dezert, i když jen pro sváteční den :-):

DORT S JABLEČNÝM ROSOLEM A KARAMELOVOU OMÁČKOU S MOŘSKOU SOLÍ:

 

Starý známý korpus:

150 g celozrnné špaldové mouky
100 g obyč hladké špaldové mouky 
125 g (půl kostky) rozehřátého másla
špetka soli
8 lžic studené vody

jsem zpracovala v hladké těsto a vtlačila do dortové formy vyložené pečicím papírem.
Propíchala jsem ho na několika místech vidličkou a upekla dozlatova.
Mezitím jsem oloupala a ostrouhala do hrnce asi 8 menších jablek, přidala hrst nesířených hrozinek, trochu podlila (kvůli připalování), rozvařila a rozmixovala.
Pak jsem přidala hrst nasekaných lískových ořechů, vrátila zpátky na oheň a do rozvařených jablek (když už se vypařila voda, pokud nějaká zůstala, dejte méně vody) nalila asi půl litr moštu s rozmíchaným balíčkem agaru.
Nemáte-li agar, použijte klidně starej známej vanilkovej pudink a místo moštu klidně vodu.
Znovu jsem přivedla k varu a pak hmotu nalila na připravený korpus, nechala vychladnout a pak celý dort vychladila v lednici.
Počítejte s tím, že jakmile na agarovou hmotu nalijete karamelovou polevu a budete dort dále skladovat, karamel se do dortu vsákne (ale i pak je skvělý, jen víc připomíná notoricky známej dort z piškotů a jablečnýho rosolu).
Proto, chcete-li mít karamel na dortu a vychutnat si tu návykovou kombinaci karamelu se solí, nalijte ho až před podáváním.

Karamel jsem připravila tak, že jsem v keramické pánvi pomalu rozehřála cukr (přiměřeně, prostě tolik, kolik chcete karamelu).
Aby zůstal tekutý, přidala jsem plátek změklého másla a malučko horkého rýžového mléka (ne studeného, jinak si koledujete o popáleniny).
Hustota karamelové "omáčky" se dá poměrně dobře regulovat "vyvařením" mléka (do zhoustnutí) nebo jeho přidáním.
Příště ale asi použiju jen plátek másla, aby karamel víc ztuhl.
Polevu jsem nalila na dort.
Jakmile zchladla, posypala jsem ji hrubě namletou mořskou solí.
S podáváním neotálejte ;-).


Další tipy co na zub:

Celerové hranolky.
Jako příloha, jen jako zobání pro návštěvu nebo třeba večer ke knížce.
Velkou celerovou bulvu stačí oloupat, nakrájet na tenké hranolky a krátce povařit v osolené vodě, nechat okapat.
Podle množství hranolků pak naliju do uzavíratelné nádoby trochu olivového oleje a nasypu oblíbené koření (mletá paprika, sušený česnek, pepř nebo stačí jen dobré žluté kari) a půl lžičky soli.
Nasypu hranolky, uzavřu, protřepu. 
Rozprostřu je na plech na pečicí papír a zprudka peču v troubě něco kolem půl hodiny.

Podobně se dají připravit i lupínky (nemusí se předvařovat) - z červené řepy, mrkve, celeru, ředkve ...

Jinak rádi uzobáváme černé olivy, na návštěvách, kde nic nevyhovuje naší dietě aspoň slané tyčinky nebo drobné krekrové semínkové pečivo (najde se pár značek bez mléka apod).

Návrat zpátky: Kontrola po měsíci

Tentokrát nás jelo na Moravu plný auto bez dětí, takže jsme při čekání na ostatní měli celý odpoledne na výlet.
Takže jsme si vyrazili na Hostýn.
Krásně bylo.
Zaujal mě fakt, že voda, která mimo zimní období teče ze všech kohoutků nejen na schodech a kterou mnozí návštěvníci a poutníci považujou za léčivou, je voda napojená na městskou síť :-).
Opravdový pramen teče z celkem nevzhledné trubky pod vodní kaplí.
Ale jelikož to byla jediná voda, která tryskala, nic netušíc jsme si nabrali :-).

Co se týče samotné kontroly, kterou jsme v úterý vpodvečer absolvovali, oproti minulýmu článku trochu uberu na euforii.
- Těšila jsem se, že po takovém zlepšení budu moct zase čerstvý ovoce a zeleninu (doteď jsem i řeřichu na chleba musela spařit vroucí vodou, tak by mi svačina v podobě nijak neupravovanýho jabka dost ulehčila), ale dokud budu mít viditelná ložiska, nesmím.
A viditelná ložiska mám: když vynechám kortikoidy, místa, kde byl ekzém, někdy lehce "zrůžoví". 
Komfort je sice na zcela jiném levelu, ale takhle to asi ještě chvíli bude :-).
- Nemáme jíst pórek (kterej jsme jedli horem dolem).
- Mizící ekzém se mi na odchodu dočasně usadil na plicích (při konvenčně léčeném ekzému obvykle zmizí ekzém a objeví se astma, takže žádná novina pro mě), proto ta viróza. Zpětně si uvědomuju, že nezačala jako obvykle bolestí v krku, ale tíhou na plicích, takže to taky sedí.
- Léky od alergologa, které jsem minulý týden během dvoudenního ležení naznak zapomněla brát a následně je vyhodnotila jako nepotřebné a vysadila je, mi bylo důrazně doporučeno brát dál.
- Finanční stránka věci (zejména nové nákupy a nové zásoby) o sobě začíná dávat znát.
- Nová várka čajů začíná prvním čajem v nekřesťanskou hodinu ranní :-(, to teda nevím, jak dám.
A celý systém se učíme znova, většina čajů má složitější přípravu než "zalít a louhovat".

Takže cesta bude delší.
No, říkala jsem hned na začátku, že jsem hroznej lempl na dlouhý tratě :-).

K tomu se přidala Aničce týden po očkování horečka a reakce v podobě nějaký vyrážky (zarděnky nebo spalničky? Nebo jinej moribundus?). 
Odmítá jíst. Jedla celkově blbě už před dietou, dieta tomu taky moc nepřidala, musím se hodně snažit, aby se jídla neopakovala, jinak se ofrňuje (a upřímně se jí až tak nedivím).
Ve školce se nají sama v pohodě, doma nejí, dokud ji někdo nenakrmí (pak není problém).
Ona, která jedla sama už skoro před dvěma lety! :-(
Nechávání ji "vyhládnout" k ničemu nevede, je hubená jak koza, takže ji krmím jako za starých časů. Snad to přejde.
Ema pro změnu nechce jíst jinak než sama, což je teď, kdy je každý druhý jídlo ryba, vážně vtipný.
Zkrátka řevy z obou stran, do toho muž bojující, aby to od nás nechyt.
To jen aby to nevypadalo jako zábava :-).

Ale abych nebyla jen za pesimistu, z Moravy jsme si přivezli i dobrý zprávy.
- Cca třetina mých plísní odešla do věčných lovišť :-).
- Přestože losos žije většinu života v moři, je v dietě brán jako sladkovodní ryba, i když by se neměl jíst tak často jako naše domácí ryby (doplním do přehledu). Jupí!
- 1 - 2 krát za měsíc smíme tresčí játra.
- Z cizokrajnýho ovoce si můžeme občas dopřát avokádo.
- Přestože se všude píše (z hlediska stravitelnosti) o prospěšnosti fermentovaných výrobků ze sóji (tempeh a spol.), v protiplísňové dietě jsou tyhle potraviny brány jako "plesnivé" :-). Takže nám bylo občas dovoleno sníst tofu, sojové klíčky nebo sojové (ne)maso (kvalitní sojovka se může, jupí), ale je třeba mít na mysli, že sója je sója a je těžko stravitelná.
Ne že bych si na tyhle věci potrpěla, spíš naopak, ale v Kuchařce ze Svatojánu je několik zajímavých receptů, kde se tofu používá místo sýru na dezerty podobné cheesecaku apod. 
Taky můžeme štrúdl slazený rozinkama. 
No a co mě překvapilo nejvíc, je, že si můžeme (my vzácně, hlavně Anička) občas osladit karamelem.
Vůbec jsem netušila, že se z hlediska acidity v těle cukr přetavením v karamel stává z kyselé potraviny zásaditou (!!!).
Heuréka!
Pro tento účel je údajně vhodnější použít bílý cukr, protože je na něm vidět proces tmavnutí, u třtinového se snadno připálí.
Ale pořád je to cukr, takže jsme si na sebe spíš ušili bič :-).

Návrat zpátky: První várka tipů na konkrétní jídla

Při přečtení vašich reakcí na minulý článek týkající se nákupů mi trochu přeběhl mráz po zádech, protože tipy, co se sem chystám vložit, rozhodně nejsou nějaké recepty, jen prosté nápady, co a jak jíst podle zásad protiplísňové diety.
Jestli se do toho nakonec někdo pustíte, ráda si s kýmkoli povyměňuju další nápady a zkušenosti.

Po svém klasickém třídenním nachlazení a pár společenských povinnostech (po bratránkově oslavě v chladných prostorách josefovské pevnosti jsem už před dvěma dny přišla o hlas) mám trošku skluz, ale jinak je mi po všech stránkách naprosto dobře.

Takže mi dovolte se zpožděním ještě malou rekapitulaci zdravotního stavu po 3 týdnech dodržování diety:
- ekzém téměř pryč !!! (jako píšu to jako by se nechumelilo, pokrok je tak rychlý, že skoro nestíhám bejt vděčná :-), ale jsem !). 
- tři kila za tři týdny pryč (a fakt mi nedělá problém se najíst v deset večer). Ač to nebyl účel, zdálo se mi, že mi jsou volnější kalhoty, tak jsem se šla pro zajímavost zvážit a bylo to pro mě příjemný překvápko a odměna. 
Jo, i před deseti lety jsem při téhle dietě hubla, ale říkala jsem si, jestli to ve třiceti po dětech bude působit stejně ... a jo. Muž zhubl dokonce pět.
- minulý týden mě poprvé napadlo, že bych u týhle stravy klidně mohla zůstat (s tím, že bych pak už tolik neřešila jídlo na návštěvách a výletech, což je na tom všem asi nejtěžší), protože to je opravdu naprosto jiný palivo. Bez cukru a kafe mám energie na rozdávání, na cvičení, který jsem dlouhodobě nestíhala, si dělám ještě cviky navíc.
A hlavně to, co je pro mě nejdůležitější: chmury jsou pryč.
No, nebudu předbíhat.

Flek na ruce, co průběžně fotím, je jedním z posledních ostrovů, kde mi zarůstají jizvy.
Dokonce si dovedu představit, že vyjdu ven jen v tričku.
Myslela jsem si, že svou práci odvádí i prášky od novýho alergologa, který jsem nasadila skoro souběžně s dietou, měly by působit proti svědění.
Ale jak jsem minulý týden lehla, na prášky jsem úplně zapomněla, po dvou dnech jsem si uvědomila, že je nejím a tak je nejím dál :-).
Kortikoidy vysazuju podle plánu.

A ještě jedna poznámka: pokud se do podobné změny chcete pustit, pusťte se do ní pokud možno bezvýhradně, uvidíte, že už po pár dnech objevíte výhody "jiného paliva" a budete mít motivaci pokračovat.
Možná to tak mám jen já, ale přijde mi, že když "vyváženě" jím všechno a zdravé střídám s méně vhodným, nejde dostatečně odhalit výhody "jiného" jídla.

Snídaně se u nás většinou řeší v různých obměnách pečivem či tasovskýma plackama s máslem, s bylinkama, s naklíčenou luštěninou, se strouhanou zeleninou (mrkev, černá ředkev ...). 

Jednou až dvakrát týdně kvalitní dušená šunka (ne uzená), my si občas koupíme dětskou, ale chystám se po odběru nových kuřat zase vařit svoji domácí . 

Jednou za čas vejce, třeba volské oko (já s Ani bez žloutku).

Různé druhy kaší, o kterých jsem už psala spoustukrát.
Snažím se mít v zásobě udělaný hummus, aby bylo vždy čím namazat placku nebo pečivo.
Než jsem odpadla, chystala jsem se udělat pomazánku z pečeného lilku a cizrny, ale bohužel jsem to už nezvládla, tak příště :-).

O víkendu jsem učinila zásadní objev - rostlinný parmezán. 
Ten se dá na chleba taky sypat místo sýru (Ema se po tom mohla dnes utlouct):

Není to žádná novina, já sama jsem ho obdivovala v Kuchařce ze Svatojánu už dávno.
Kdo tyhle stránky neznáte, vřele doporučuju, sice se mě při téhle dietě už tolik nápadů netýká, ale pořád mě moc baví.
I tenhle recept na rostlinný parmezán jsem si upravila podle naší diety.
Výroba je nesmírně jednoduchá a ta chuť! Ta mě teda dostala!

Do mixéru jsem nasypala (přibližně):
100 g lískových ořechů (proto ho mám trošku tmavší)
100 g lněných semínek (len zlatý, ale můžete dát i sezam nebo jiné druhy lnu)
3 lžíce slunečnicových semínek
50 g lahůdkového droždí (prodává se v sypké formě ve zdravé výživě a doplním ho i do nákupního seznamu)
necelou lžičku soli (podle chuti).

Rozmixováno, hotovo.
Příště budu mixovat trošku déle, len se tolik nerozdrtil, ale to je jen malá chyba na kráse.
Uchovávám v uzavíratelné krabičce v lednici.
Využijete ho všude, kam sypete klasický parmezán, my ho testovali na špagetách aglio olio s rukolou a je skvělý:

Jedeme dál, teplá jídla.
Miluju rýži (hlavně jasmínovou, basmati) v jakýchkoli podobách, takže dva tipy. 

Ostrá rýže se sázeným vejcem (pro mě jen s bílkem) je pro mě (i muže) asi největší objev sezony.
Neskonalá lahoda!
Recept je taky z Kuchařky ze Svatojánu, takže si pro něj klikněte TADY .
Bez kečupu, byť domácího, i citronu je snad ještě lepší!
Zázvor je třeba mít fakt čerstvý. 

Na rýži, ale i na kuskus, bulgur a další obilniny se hodí různé zeleninové nebo zeleninovo - luštěninové omáčky.
U mě to je většinou omáčka "co dům dal, než přijede zelinář" :-).
Vyplatí se kvůli těmto omáčkám kupovat víc mrkve, pórku a pekingského zelí, to jsou takové vděčné, cenově přijatelné a neutrálně - příjemně chutnající druhy zeleniny, které všude zapadnou, zvětší objem - a zmizí ani nevíte jak.
Ve woku na olivovém oleji osmahnu cibulku, pórek a nadrobno nakrájenou nebo nastrouhanou zeleninu (v tomhle případě je to pórek, mrkev, lilek, černá ředkev a pekingské zelí, ale hodí se i paprika, celer, dýně, atd.) případně i houby (měla jsem kousek hlívy), okořením solí, čerstvě mletým pepřem, sušeným česnekem a paprikou, hodně máme rádi tyhle omáčky okořeněné právě kořením Garam masala nebo žlutým kari. 
Podusím, zelenina pustí šťávu, ale můžete i trošku podlít.
Ke konci dušení přidám povolenou luštěninu, kterou si předvařím vždy na týden ve větším množství a napytlíkuju po porcích do mrazáku, tady je to cizrna.
Občas přidám, 2-3 lžíce drcených loupaných rajčat (kupovala jsem je v tubě v DM v biokvalitě Emě do příkrmů a pár tub mi zbylo, i když bychom je neměli jíst vůbec, kvůli dětem je tam občas přidám, protože někdy už mají těch podobných chutí plný zuby).
Střídám druhy zeleniny v omáčce, přílohy a "oblohy" - bylinky, klíčky, apod.
Můžete přidat i maso nebo lesní houby.
Omáčka je výborná i na topinkách.

Rychlá večeře - salát s pečenou hlívou (verze pro rodinu)  x  pečená hlíva s dušenou zeleninou a chlebem (verze pro mě).
Hlívu rozeberu na jednotlivé plodnice, vyskládám na plech vyložený pečicím papírem, posypu čerstvě mletým pepřem a solí, pocákám olivovým olejem a dám péct do trouby.
Dobře upečené kousky hlívy křupou, dokonce bych řekla, že chutí připomínají škvarky.
K mému talíři bych dodala, že jsem netušila, jak může být dobrá jen nastrouhaná mrkev s pórkem (poměr asi 2:1) na kusu másla, jen se solí, pepřem a trochou sušenýho česneku.
Tuhle přílohu si oblíbila rodina i třeba k pečenýmu masu.

Ryby dělám zatím převážně na přírodno.
Tady zrovna celý pstruh pečený na másle jen se solí, pepřem a kmínem.
Jako příloha zeleninové špaldoto. Špaldu nebo špaldové kernotto propláchnu a uvařím v osolené vodě do křupava (dětem většinou doměkka). Trvá to od 45 do 60 minut. 
V hluboké pánvi osmahnu na másle nadrobno nakrájenou zeleninu (tady pórek, mrkev, cuketa), ztlumím plamen a když je zelenina měkká, přisypu špaldu, případně dosolím, dopepřím, dočesnekuju, promíchám. Posypu řasou nori.
Když je pstruh dost velkej, udělám z něj filety (učím se, no, ryby u nás vždycky porcoval tatínek) a připravuju ho na pánvi, třeba jen s grilovanou zeleninou (není to moc sezónní, ale mám ráda kombinaci cukety, lilku a červený papriky a nějakýho dobrýho ochucenýho oleje).
Kapra dělám nejraději jen na másle nebo ho peču v troubě obalenýho ve směsi celozrnné mouky s kořením (sladká paprika, česnek, drcený kmín, pepř), občas smaženýho, v kukuřičný strouhance.
Ryby může celá rodina kdykoli a v jakékoli podobě, takže s tím si zatím hlavu nelámu.
Klidně si je dáme s rýží, s kuskusem nebo jen tak s chlebem.

Rychlá večeře - palačinky s dušeným špenátem.
Při přípravě tohoto jídla jsem našla úplně náhodou skvělý využití nudlí Šmakoun - štíhlé nudle .
Koupila jsem je omylem, spěchala jsem, myslela jsem, že to je klasickej šmakoun bez příchuti, až doma jsem se dočetla, že to je příloha - takové nudle, něco jako špecle.
Půlku balení jsem snědla jako přílohu ke kuřeti na paprice, dalo se to jíst, dokonce musím říct, že to bylo dobré.
A hlavně se cítil člověk po takové příloze na dost dlouho zasycen.
Přemýšlela jsem, co s druhou půlkou balení, připomínalo mi to nahodněhrubo strouhaný sýr.
Takže jsem udělala klasický dušený špenát (na másle podušený, zaprášený celozrnnou špaldovou moukou a zjemněný ovesným mlékem místo smetany), tyhle nudle nadrobno překrájela a nechala je ve špenátu prohřát. 
Směsí jsem plnila ječné palačinky a byla to opravdu velká lahoda!
Těsto na ječné palačinky jsem připravila z půl litru ovesného mléka, půl lžičky soli, dvou velkých nebo tří malých bílků (bratr si dá zase žloutky) a celozrnné ječné mouky (sypala jsem a míchala metličkou až do konzistence palačinkovýho těsta.

Tortilly s fazolovou pastou, čerstvou nebo dušenou zeleninou a kuřecím masem.
Na teplou tortillu jsem rozetřela fazolovou pastu (velká hrst vařených velkých červených fazolí, sůl, pepř, plochá lžička mletýho kmínu stejně jako sušenýho česneku, trocha koření garam masala, 3 lžíce olivového oleje a trocha vody k naředění, můžete přidat i sezamovou pastu tahini - vše do misky a rozmixovat), na ni čerstvou nebo na másle dušenou zeleninu, a orestované kuřecí maso.

Kapustová sekaná/karbanátky/nákyp s kuskusem na cibulce.
Nejradši peču na velkém plechu, práce téměř žádná a je to nejdřív hotové.
Pekla jsem na dva dny (druhý den jíme studené s chlebem). 
1 malou hlávku kapusty jsem pokrájela nadrobno a povařila v osolené vodě s kmínem, zcedila a nechala vychladnout.
Pak jsem ji promíchala s necelým kilem umletého vepřového masa, vyklepla jeden bílek z velkého vejce, na to pokrájela dvě menší cibule, dostatečně osolila a okořenila obvyklým kořením na sekanou (pepř, kmín, sladká paprika, česnek), posypala cca 200 g jemných vloček s klíčky, které sekanou zahustí. Vše důkladně prohnětla.
Hluboký plech jsem vyložila namaštěným pečicím papírem, vysypala kukuřičnou strouhankou, na něj rovnoměrně rozetřela masovou hmotu a zase posypala kukuřičnou strouhankou.
Pekla jsem ve vyhřáté troubě dozlatova.

Kuskus připravím podle návodu na obalu s oblíbeným kořením.
Osmažím dokřupava dvě nadrobno pokrájené cibule a promíchám s nakypřeným kuskusem, případně dosolím a dochutím.

No a jako nouze naučila Dalibora housti, začala jsem vymýšlet "moučníky", zatím teda slané.
Místo pizzy, pro návštěvu a tak.

KOLÁČ S DÝNÍ A OPEČENOU CIBULÍ

Do hrnce jsem nalila 5 cm vody, vložila pařák a na něj rozprostřela
400 g oloupané a očištěné máslové dýně, osolené a nakrájené na kostky.
Jakmile voda pod pařákem začala vřít, vařila jsem dýni v páře asi 15 minut doměkka.
Nechala vychladnout.
4 menší cibule jsem oloupala, nakrájela na tenká půlkolečka a dala opékat do pánve na kousek másla.

Těsto: 
150 g celozrnné špaldové mouky
100 g obyčejné hladké špaldové mouky
125 g rozpuštěného másla (půlka kostky)
lžička soli 
lžička kurkumy
lžička garam masaly
pepř, sladká paprika, sušený česnek podle chuti

Sypké ingredience jsem i s kořením smíchala v misce, vlila rozpuštěné máslo , rozmíchala a vypracovala těsto.
Jde to krásně.
Vtlačila jsem ho do dortové formy vyložené pečicím papírem.
Uvařenou dýni jsem v talíři rozmačkala vidličkou a dokořenila (podle chuti - dobrý je najemno strouhaný kousek zázvoru, česnek a pepř), rozprostřela na těsto.
Posypala bylinkami a pokladla opečenou cibulí.
Celý koláč jsem pekla v troubě dozlatova. 

Polívky, v tuto dobu samostatná jídla.
Teď jsme měli období krémových - opět dýňové s čerstvým zázvorem, mrkvové, brokolicové zahuštěné jemnými vločkami s klíčky a zjemněné ovesným mlékem.
A období vývarů s celozrnnými bezvaječnými nudlemi.
Nové polévky mám v plánu :-).

No a pro ty, co dočetli až sem, tu mám sladkou tečku.
Věříte, že tenhle dort neobsahuje žádný cukr, lepek, kakao ani vejce?
Přesto je sladký jak ... něco :-).
Já bych to ani nemusela mít, ale přijela návštěva a taky nechci děti bez sladkostí bez náhrady.
Dort bagrovala nejvíc Ema, Anička zase ocenila zbylou polevu, kterou jsem nalila do pohárků, posypala mletými ořechy a nechala ztuhnout.
Napařovala jsem přesně podle tohoto receptu .
Příště bych jen směs před napařováním projela zlehka mixérem, aby se pak nerozpadal při krájení, kdy vypadávaly rozinky apod.
Napařovala jsem toto množství nadvakrát (ve dvou nádobách), ale kromě páry po celém bytě to nemělo nějak valný efekt - dopékala jsem ho v troubě a příště ho do trouby šoupnu hned.

Tak hezký týden!
Bude jaro, jupí!