Tentokrát nás jelo na Moravu plný auto bez dětí, takže jsme při čekání na ostatní měli celý odpoledne na výlet.
Takže jsme si vyrazili na Hostýn.
Krásně bylo.
Zaujal mě fakt, že voda, která mimo zimní období teče ze všech kohoutků nejen na schodech a kterou mnozí návštěvníci a poutníci považujou za léčivou, je voda napojená na městskou síť :-).
Opravdový pramen teče z celkem nevzhledné trubky pod vodní kaplí.
Ale jelikož to byla jediná voda, která tryskala, nic netušíc jsme si nabrali :-).
Co se týče samotné kontroly, kterou jsme v úterý vpodvečer absolvovali, oproti minulýmu článku trochu uberu na euforii.
- Těšila jsem se, že po takovém zlepšení budu moct zase čerstvý ovoce a zeleninu (doteď jsem i řeřichu na chleba musela spařit vroucí vodou, tak by mi svačina v podobě nijak neupravovanýho jabka dost ulehčila), ale dokud budu mít viditelná ložiska, nesmím.
A viditelná ložiska mám: když vynechám kortikoidy, místa, kde byl ekzém, někdy lehce "zrůžoví".
Komfort je sice na zcela jiném levelu, ale takhle to asi ještě chvíli bude :-).
- Nemáme jíst pórek (kterej jsme jedli horem dolem).
- Mizící ekzém se mi na odchodu dočasně usadil na plicích (při konvenčně léčeném ekzému obvykle zmizí ekzém a objeví se astma, takže žádná novina pro mě), proto ta viróza. Zpětně si uvědomuju, že nezačala jako obvykle bolestí v krku, ale tíhou na plicích, takže to taky sedí.
- Léky od alergologa, které jsem minulý týden během dvoudenního ležení naznak zapomněla brát a následně je vyhodnotila jako nepotřebné a vysadila je, mi bylo důrazně doporučeno brát dál.
- Finanční stránka věci (zejména nové nákupy a nové zásoby) o sobě začíná dávat znát.
- Nová várka čajů začíná prvním čajem v nekřesťanskou hodinu ranní :-(, to teda nevím, jak dám.
A celý systém se učíme znova, většina čajů má složitější přípravu než "zalít a louhovat".
Takže cesta bude delší.
No, říkala jsem hned na začátku, že jsem hroznej lempl na dlouhý tratě :-).
K tomu se přidala Aničce týden po očkování horečka a reakce v podobě nějaký vyrážky (zarděnky nebo spalničky? Nebo jinej moribundus?).
Odmítá jíst. Jedla celkově blbě už před dietou, dieta tomu taky moc nepřidala, musím se hodně snažit, aby se jídla neopakovala, jinak se ofrňuje (a upřímně se jí až tak nedivím).
Ve školce se nají sama v pohodě, doma nejí, dokud ji někdo nenakrmí (pak není problém).
Ona, která jedla sama už skoro před dvěma lety! :-(
Nechávání ji "vyhládnout" k ničemu nevede, je hubená jak koza, takže ji krmím jako za starých časů. Snad to přejde.
Ema pro změnu nechce jíst jinak než sama, což je teď, kdy je každý druhý jídlo ryba, vážně vtipný.
Zkrátka řevy z obou stran, do toho muž bojující, aby to od nás nechyt.
To jen aby to nevypadalo jako zábava :-).
Ale abych nebyla jen za pesimistu, z Moravy jsme si přivezli i dobrý zprávy.
- Cca třetina mých plísní odešla do věčných lovišť :-).
- Přestože losos žije většinu života v moři, je v dietě brán jako sladkovodní ryba, i když by se neměl jíst tak často jako naše domácí ryby (doplním do přehledu). Jupí!
- 1 - 2 krát za měsíc smíme tresčí játra.
- Z cizokrajnýho ovoce si můžeme občas dopřát avokádo.
- Přestože se všude píše (z hlediska stravitelnosti) o prospěšnosti fermentovaných výrobků ze sóji (tempeh a spol.), v protiplísňové dietě jsou tyhle potraviny brány jako "plesnivé" :-). Takže nám bylo občas dovoleno sníst tofu, sojové klíčky nebo sojové (ne)maso (kvalitní sojovka se může, jupí), ale je třeba mít na mysli, že sója je sója a je těžko stravitelná.
Ne že bych si na tyhle věci potrpěla, spíš naopak, ale v Kuchařce ze Svatojánu je několik zajímavých receptů, kde se tofu používá místo sýru na dezerty podobné cheesecaku apod.
Taky můžeme štrúdl slazený rozinkama.
No a co mě překvapilo nejvíc, je, že si můžeme (my vzácně, hlavně Anička) občas osladit karamelem.
Vůbec jsem netušila, že se z hlediska acidity v těle cukr přetavením v karamel stává z kyselé potraviny zásaditou (!!!).
Heuréka!
Pro tento účel je údajně vhodnější použít bílý cukr, protože je na něm vidět proces tmavnutí, u třtinového se snadno připálí.
Ale pořád je to cukr, takže jsme si na sebe spíš ušili bič :-).
Opět super písání, moc děkuji :o) a už se nebojím, že to nedokážeš ukočírovat. Úplně nasávám všechny Tvoje poznatky a snažím se je v sobě nějak zpracovat a zapracovat. Akorát mám doma trochu problém, páč už vím, že i když se moc snažím, doma mi změny prostě neprojdou a tak si musím některá jídla vařit jen pro sebe. U manžela mi to zdravé prostě neprojde :(, ach jo. Jinak chápu boj s dítkama ohledně jídla, jako malá jsem prý nejedla skoro nic a naši mi vždycky říkali, neboj oni ti to tvoje děti vrátěj :o)....no není den, abych mi tato věta neprolétla hlavou:) . Jinak ohledně p. Grešíka, pokud by jsi něco potřebovala, tak není problém napsat a já se pokusím sehnat, je tady místní, tak to máme z první ruky :o) . Děkuji moc za inspiraci a přeji krásný večer Lada. P.S Díky moc za tykání :)
OdpovědětVymazatDíky moc! S kočírováním ani problém nemám. Jen se někdy sejdou okolnosti nesouvisející s dietou :-). Vím, že mám štěstí, muž byl vždycky vděčný strávník, co vcelku ochotně konzumoval všechny pokusy včetně těch ne uplně zdařilých. A i když se to nezdá, dietě odpovídají (někdy s malou úpravou) i vcelku "klasická" jídla, jako pečínky, řízek, pečený kuře, omáčky... jen se to prostě nejí každej den a nenapadlo mě je fotit ;-).
VymazatJinak bylinky máme speciálně míchané a zatím v dostatku, ale díky za nabídku. Drž se a hezký zbytek víkendu :-) K.
Ahoj Katore :-). Když už ses pustila dobrovolně do změny, tak si přestaň stěžovat že to je náročný :-). A když už jsi z toho udělala reality show, tak to koukej vydržet ty Můro :-). (Jinak budou diváci, včetně mě zklamaní) Ke svýmu stavu jsi se dopracovala za trřicet let a tak cesta k uzdravení nějakej čas taky vezme. Uvědom si, že nejvíc bolí změny a je normální zě se jim mozek brání. A uvědom si, že když vadí Tobě, vadí i dětem, protože dítě do pěti let žije plně v energii matky. Tudíž jeho nemoci jsou Tvé nemoci a taktéž zodpovědnost za ně :-). Když budete mít s Lukášem morál vydržet a neohraničovat si to předem časově, tak prohrajete starý návyky a vyhrajete život a zdraví :-). A Vy to určitě dokážete! Ondror
OdpovědětVymazat:-). Neboj, o svůj oblíbený pořad nepřijdeš :-), ale každá reality show (zvláště ta reálná) musí mít nějaký vývoj a děj, ni? ;-) To, co vyznělo jako stěžování, je jen zkrocení přehnaných emocí, co to spíš komplikujou. Nejásat, nesledovat se, makat. Záznamy pomáhají, je pak čistá hlava. Krom očistného významu pro mě, myslím, že jenom "jupí, hurá, heč!" by nebylo pravdivé, bylo by zavádějící pro méně kritické obdivovatele a nebavilo by asi ani ty, co se tím baví. Neboj, vím co dělám, vidím výsledky a nejsem blázen, abych všechno zahodila. Jinak dík.
VymazatJá vím.Drž se holka ;-). Ondror
OdpovědětVymazatDíky za další zprávy:-) věřím, že ten proces je náročný. Hlavně to "nesledovat se" a makat. Ale myslím, že to dáváte a to je hlavní! Minulý týden jsem dočetla knihu "Každý má svůj Everest". Vzpomněla jsem si v tomto kontextu na Vás. Myslím, že každý z nás má opravdu svůj Everest (a k tomu další hory, hůrky a pidi kopečky), tak Vám přeji ať se ten Váš výšlap na vrchol se vydaří:-)
OdpovědětVymazat