Návrat zpátky: Druhá várka tipů na konkrétní jídla

Znovu opakuju, že nejde o "recepty", o nějakou haute cuisine, pouze o nápady, co vařit při "protiplísňové" dietě - u fotek vás učitě napadnou další obměny a jídla.
Takže rovnou k věci.

Jedna rychlovka: špagety, špenátová omáčka (na másle zavadlý osolený a očesnekovaný špenát poprášený celozrnnou špaldovou moukou a zalitý ovesným mlékem, mírně mixnuto tyčovým mixérem) a kousky pečeného lososa.
Použít lze i kuřecí nebo krůtí maso.
Sypat (rostlinným) parmezánem (zkoušela jsem vyfotit i po posypání, ale nebylo přes něj, jak jsem předpokládala, nic vidět).

Ještě jedna verze - místo lososa/masa na másle opečená hlíva.
Taky moc dobré a taky sypat "parmezánem"! ;-)

Tohle jídlo mě překvapilo!
Nic jsem nečekala, protože z červený řepy už jsem šoulela lecjaký bochánky a falafel jsem taky zkoušela v různých variacích (třeba podle Herbáře), ale tahle verze falafelu je fakt dost dobrá!
Když dost osolíte a okořeníte (i jinými než uvedenými způsoby), připomíná dokonce mletý maso. Anička to tlačila celou dobu dokonce v přesvědčení, že je to maso :-).
Místo pita chleba jsem použila tortilly, protože je snáz ukoušou.
A místo jogurtu fazolovej "jakožejogurt" - velká hrst červených fazolí (protože jsem je zrovna měla navařený, jinak samozřejmě klidně použijte bílé), lžíce olivového oleje, lžička mletého kmínu, sůl, pepř a dostatek sušenýho česneku - dolít rýžovým mlékem a rozmixovat do "jogurtové" konzistence.
Fakt jsme si všichni pochutnali a hlavně tohle jídlo zasytilo na celý odpoledne.
Původní recepis TADY . 

Salát ze zelené čočky s hlívovými škvarky a tofu.
Na skus uvařená zelená čočka, na másle upražené malé kousky hlívy do stádia škvarků, nahrubo nastrouhané (nebo drobně nakrájené) tofu (lepší asi bude marinované, ale měla jsem jen přírodní, takže jsem ho před zamícháním do salátu nastrouhala a nakořenila sušeným česnekem a lahůdkovou paprikou).
Pak už jen svazek pažitky nebo jiné oblíbené bylinky, sůl, pepř, mletý kmín a olivový olej.
Dobrý bude i třeba vinný ocet, ale snažím se vynechávat i kyselé.
Příště tofu vyměním za šmakouna (přesněji za Shmakyho - něco mezi vejcem a sýrem, vysvětlím níže).

Ryby. 
Střídám jak úpravy (filety na pánvi nebo porce v troubě jak jen na másle, tak obalované buď v celozrnné mouce s různým kořením a upečené na másle, jednou za čas i v trojobalu s kukuřičnou strouhankou na závěr), tak přílohy (kuskus na cibulce, rýže, bulgur, špaldoto, kváskový chleba) a různé druhy zeleniny, jak grilované, tak dušené nebo syrové.

 
Fazolová pomazánka s vejci. 
Střídám hummus se zeleninovými směsmi na topinky a tahle pomazánka je taky dobrá.
Velká hrst vařených fazolí se umixuje se lžící olivovýho oleje (případně můžete zředit troškou vody, máte-li směs moc hustou), přidá se nadrobno posekané natvrdo uvařené vejce (my jen bílek) nebo nahrubo nastrouhaný "šmakoun"/"shmaky" (rozdíl níže) a jarní cibulka (nebo půlka malé cibule). Podle chuti osolit, opepřit, případně jinak dochutit a mazat na chleba nebo topinky.
Jinak jsme zkoušeli oprášit i drožďovou pomazánku, ale ta dětem nejela vůbec, mně jakžtakž, jen mužovi chutnala.

Během diety padlo další tabu: rybí polívka jen na Vánoce :-).
Byl to sice zvláštní pocit, jíst ji skoro na Velikonoce, ale zužitkovat se musí všechno.
Nepředpokládám, že by byl zájem o takový (ještě navíc vánoční) recept :-), ale kdyby náhodou:
Je to vlastně recept mýho táty, kterej ji u nás doma vždycky na Vánoce vařil.
V jednom hrnci jsem uvařila doměkka očištěné hlavy z kapra (pomalým varem v osolené vodě s pár kusy zeleniny, bobkovým listem, pár kuličkami nového koření a celého pepře asi hodinu a půl) a v jiném hrnci zvlášť odřezky z ryb a vnitřnosti (ty jsou jednak hotové dřív a jednak by zakalily vývar).
V polévkovém hrnci jsem rozpustila kus másla, osmahla na něm 1 velkou mrkev a kus celeru nahrubo nastrouhané a kousek pokrájeného pórku.
Jakmile začala zelenina vonět, zalila jsem ji přecezeným vývarem z hlav a zahustila jíškou z kusu másla a celozrnné špaldové mouky rozmíchanou ve studené vodě a přelitou přes cedník.
Asi pět minut jsem vařila, dosolila a dochutila.
Na talíře jsem rozdělila obrané rybí maso a vnitřnosti, zalila horkým vývarem a podávala s čerstvým pórkem (nebo jinými bylinkami) a opečenými krutony z bílého pečiva.

Nevzhledné foto, ale abych neterorizovala rodinu studeným jídlem, naberu vždycky jídlo tak jak je a hned bez stajlování na první dobrou fotím - tady to nebylo bohužel hned a taky to, koukám, nějak nevyšlo.
Každopádně tohle je hrozně dobrá polívka!
Z pečené brokolice a fenyklu a i když jsem naprosto zapomněla na tu hrst špenátu, co do ní patří, je prostě výborná!
Recept a okrasné foto TADY .
Místo smetany jsem zjemnila rýžovým (lze i jiným) mlékem.  

Na závěr článku dodám ještě tip na dezert a různý "zob", ale abych nefotila každé známé jídlo, ještě pár dalších nápadů, co tak dál vařit ... :

- vzala jsem na milost šmakoun. 
Ale pozor, jsou drobný rozdíly v názvu, ve výrobci a výsledným produktu. 
Český Šmakoun je lisovaný do kulatého tvaru, chuti neidentifikovatelné, vzhledem připomíná hodně vybledlý "junior" :-), zasytí. 
Zkusili jsme přírodní (dá se jíst, třeba grilovaný s grilovanou zeleninou je dokonce celkem dobrý) a verzi s hlívou (ehm, ten jsme nedojedli, ale třeba byla špatná úprava, odhodlávám se zkusit využít i druhou půlku balení) a pak štíhlé nudle. Ty mi chutnaly moc jak jako příloha k omáčce, tak nadrobno pokrájené ve špenátové směsi do palačinek, kterou jsem uváděla minule.
Varianty Šmakouna Mexiko, uzený a čokooříškový krém nevyhovuje dietě a sladké verze a polotovary jsem nezkoušela.

Oproti tomu slovenský bratr Shmaky (původně jsem si myslela, že ve výrobcích není rozdíl) po vybalení konzistencí připomíná mozzarelu. Neokořeněný chutná jako vařený vaječný bílek a pro mě je mnohem sympatičtější - prostě za mě 1:0 pro Slováky :-). 
Můžete ho okořenit a obalit v trojobalu (poslední vrstva kukuřičná strouhanka) - chutná něco mezi kuřecím řízkem a smažákem :-).
Smažení samo o sobě samozřejmě není zrovna ideální způsob přípravy, ale když "řízky" (ano, při dietě můžete i kuřecí, krůtí, vepřové, ale ne moc často) položíte na tukem potřený pečicí papír, potřete trochou oleje nebo dáte kousíček tuku i navrch a upečete s několika obráceními v troubě, výsledek je zdravější a křupavý.
Shmakyho můžete dál použít i všude tam, kde byste využili natvrdo vařené vejce nebo mozzarelu, spousta dalších receptů je pod odkazem (ještě jsem je neprocházela).
Pozor, Šmakouna ani Shmakyho nemůžou všichni, kdo špatně snáší vaječný bílek.

Jedeme dál:
- řízky (občas) jsem už zmínila.
- pečínky, steaky, (nastavované) "sekané" a obecně maso v rámci doporučení, jaké jsem uváděla v jednom z prvních "dietních" článků .  
Přílohy (obilniny a zeleninu) už jsem taky rozebírala. Docela se mi osvědčilo k jídlům, které se obvykle jí s brambory, dělat kuskus na cibulce. 
- dokonce i knedlo vepřo zelo jde :-) - receptů na knedlíky bez mléka a vajec (nebo jen s částí, kterou zrovna vy smíte) je na internetu dost, třeba TADY . Zatím nevyzkoušeno, ale chystám se.
- Kuře na paprice (bez smetany, s rostlinným mlékem), na kari, pečené... atd. v rámci doporučení.
- Květákový mozeček (s bílky), rizoto s pečeným květákem a mandlemi, nákyp, obalovaný atd.
- špagety - aglio olio (nebo AO s rukolou) a s různými zeleninovými, zelenino - luštěninovými nebo zelenino-masovými omáčkami, sypané rostlinným parmezánem
- tortilly na různé způsoby
- guláš nebo guláš z hlívy (stejný postup jako u toho z masa)
- vietnamské závitky (někdy příště třeba), sushi (vybrané druhy)
- topinky s různými zeleninovými, zelenino - luštěninovými, houbovými nebo zelenino-masovými směsmi a pomazánkami. 
- játra na různé způsoby v rámci diety (bere se jako maso).
- dobrá tlačenka (počítá se samozřejmě jako maso) stejně jako další zabijačkové produkty mimo uzeného a klobás.
- z klasiky taky čočka s vejcem (nebo s jeho částí, kterou můžete).
- jednou za čas koupím i vinnou klobásu. S kuskusem na cibulce samozřejmě :-). 
- za chvíli bude chřestová sezona, takže chřest na másle, s osmaženou strouhankou, krém z chřestu, ...
- carpaccio z červené řepy s rukolou a rostlinným parmezánem. 

Když mě napadne něco dalšího, doplním do seznamu, při zajímavým receptu udělám nový post.
Taky se mi podařilo u všech receptů z celého blogu, které vyhovují dietě (i když třeba budete muset udělat drobnou úpravu aby jí recept odpovídal), doplnit štítek Dieta pro zlepšení zdraví střev. Pro kompletní přehled stačí kliknout na blogu na tento štítek nebo rovnou  SEM.
V restauracích si dáváme hlavně rybu (nebo maso) s grilovanou/čerstvou zeleninou, případně při velkém hladu rýži, pečivo.
Smí se i některé věci v rámci rychlého občerstvení: tortilly, wrapy nebo kebab (bez omáček), vybrané druhy sushi, přinejhorším rýžové nudle se zeleninou/masem.
K pití polotmavý Birel nebo ještě lépe jantarový Bernard, doma kromě "pestré škály čajů" :-) ředěný mošt nebo čistá voda.


Tak a na závěr jeden skvělý a vcelku i dietní dezert, i když jen pro sváteční den :-):

DORT S JABLEČNÝM ROSOLEM A KARAMELOVOU OMÁČKOU S MOŘSKOU SOLÍ:

 

Starý známý korpus:

150 g celozrnné špaldové mouky
100 g obyč hladké špaldové mouky 
125 g (půl kostky) rozehřátého másla
špetka soli
8 lžic studené vody

jsem zpracovala v hladké těsto a vtlačila do dortové formy vyložené pečicím papírem.
Propíchala jsem ho na několika místech vidličkou a upekla dozlatova.
Mezitím jsem oloupala a ostrouhala do hrnce asi 8 menších jablek, přidala hrst nesířených hrozinek, trochu podlila (kvůli připalování), rozvařila a rozmixovala.
Pak jsem přidala hrst nasekaných lískových ořechů, vrátila zpátky na oheň a do rozvařených jablek (když už se vypařila voda, pokud nějaká zůstala, dejte méně vody) nalila asi půl litr moštu s rozmíchaným balíčkem agaru.
Nemáte-li agar, použijte klidně starej známej vanilkovej pudink a místo moštu klidně vodu.
Znovu jsem přivedla k varu a pak hmotu nalila na připravený korpus, nechala vychladnout a pak celý dort vychladila v lednici.
Počítejte s tím, že jakmile na agarovou hmotu nalijete karamelovou polevu a budete dort dále skladovat, karamel se do dortu vsákne (ale i pak je skvělý, jen víc připomíná notoricky známej dort z piškotů a jablečnýho rosolu).
Proto, chcete-li mít karamel na dortu a vychutnat si tu návykovou kombinaci karamelu se solí, nalijte ho až před podáváním.

Karamel jsem připravila tak, že jsem v keramické pánvi pomalu rozehřála cukr (přiměřeně, prostě tolik, kolik chcete karamelu).
Aby zůstal tekutý, přidala jsem plátek změklého másla a malučko horkého rýžového mléka (ne studeného, jinak si koledujete o popáleniny).
Hustota karamelové "omáčky" se dá poměrně dobře regulovat "vyvařením" mléka (do zhoustnutí) nebo jeho přidáním.
Příště ale asi použiju jen plátek másla, aby karamel víc ztuhl.
Polevu jsem nalila na dort.
Jakmile zchladla, posypala jsem ji hrubě namletou mořskou solí.
S podáváním neotálejte ;-).


Další tipy co na zub:

Celerové hranolky.
Jako příloha, jen jako zobání pro návštěvu nebo třeba večer ke knížce.
Velkou celerovou bulvu stačí oloupat, nakrájet na tenké hranolky a krátce povařit v osolené vodě, nechat okapat.
Podle množství hranolků pak naliju do uzavíratelné nádoby trochu olivového oleje a nasypu oblíbené koření (mletá paprika, sušený česnek, pepř nebo stačí jen dobré žluté kari) a půl lžičky soli.
Nasypu hranolky, uzavřu, protřepu. 
Rozprostřu je na plech na pečicí papír a zprudka peču v troubě něco kolem půl hodiny.

Podobně se dají připravit i lupínky (nemusí se předvařovat) - z červené řepy, mrkve, celeru, ředkve ...

Jinak rádi uzobáváme černé olivy, na návštěvách, kde nic nevyhovuje naší dietě aspoň slané tyčinky nebo drobné krekrové semínkové pečivo (najde se pár značek bez mléka apod).