Návrat zpátky: Změna, krok 1: Nákupy a zásobování

Biologický jaro začalo a i když jsem to letos ani nezaregistrovala díky tomu, že jsme s dietou začali dřív, jestli chcete s nějakou očistou začít, je ideální čas. 

První a nejdůležitější věc, která je předpokladem úspěchu při pokusu o změny stravovacích zvyklostí, je dobře se zásobit.

A všeho koupit dostatek, dodávám z vlastní zkušenosti - samozřejmě jedna věc je otázka, jestli vám daná věc bude chutnat, ale na druhou stranu když si koupíte např. jeden balíček špaldy, dáte další jídla s dalšími přílohami a zase je točíte dokola - zkrátka pokud nechcete do specializovaných prodejen lítat pořád, kupte radši víc.

Jakmile máte lednici a spíž plnou surovin, motivace přijde sama a máte i chuť víc experimentovat, vymýšlet a ochutnávat.

Možná budete muset plánovat nákupy jinak, než jste byli zvyklí, jako já.

A najít si zdroje.

Ale jakmile tohle dáte, máte zpoloviny vyhráno nebo spíš ze tří čtvrtin :-).

Kdo se stravuje zdravě nebo si aspoň občas dá něco, co se vymyká české kuchyni, pro toho bude asi tenhle příspěvek zbytečný.

Píšu ho ale pro ty, co u nás něco "jinýho" celkem i s chutí ochutnají a říkají "vždyť já ani nevím, kde bych tohle koupil/a" a odhodlávají se začít.

Takže (položky jsou psány v náhodným pořadí a když si vzpomenu na něco dalšího, doplním to sem):

1) Pečivo

Ideálně celozrnné.

Kváskový chleba nám vozí 2 x týdně do zdravé výživy, je boží a dlouho vydrží. Objednává se dopředu, ale když máte kliku a přijdete v čas příjezdu pekaře, ulovíte ho i bez objednávky.

Samozřejmě se můžete mrknout na kváskovou mapu a upéct si ho sami doma.

Původně jsem ho chtěla péct, ale víc asi teď potřebuju pohyb a dlouhé procházky, proto jsem na sebe ušila takovouhle lest, aneb když je objednaný, musím pro něj dojít :-).

Výborná záležitost jsou Tasovské placky . Křupavé, celozrnné pšeničné nebo žitné a nebo úplně bez lepku - ty jsou dražší.

Je to jako oplatka plná semínek, bez jakýkoli chemie - trvanlivá a výborná na cesty.

Dají se dělat obložené, podávat třeba k pomazánkám, zejména hummusu, nebo jíst jen tak. Zasytí.

Mají je taky ve zdravé výživě (ale ne že mi je vykoupíte :-) ).

2) Zelenina a mošty

V našem případě od osobního zelináře . 
Mělo by se jíst jen to, co vyroste u nás - s tím, že občas objednám hrozny nebo okurku dětem, protože Anička je spíš na ovozeleninu a moc jiných věcí teď zrovna jíst nechce.
Každopádně žádné exotické ovoce, ani banány.
Mošty ředíme vodou, nejvíc mi chutná Rychnovský jablko s dýní hokkaido a jablko s červenou řepou.
Jednou týdně by se mělo jíst taky kysané zelí nebo jiná kvašená zelenina.

3) Luštěniny

Jak je vidět, značka CountryLife je jednou z nejdražších, ale nafotila jsem (až na to, co zrovna nemám v originálním obalu) ji hlavně kvůli popiskům a není problém sehnat tyhle suroviny o dost levněji.
Z červené čočky dělám hlavně čočkovo-zeleninovou polévku s kořením garam masala, používala jsem ji do příkrmů, ale hodí se i do omáček podobně jako cizrna. Jde i klíčit.
Zelená čočka se nejvíc hodí do salátů, stejně jako ta velkozrnná z obchodu. Salát ze zelené čočky s hlívou je (že, Marti) lahoda.
Velké fazole ve tvaru ledvin přidávám do omáček a do chilli con carne.
Další druhy fazolí (třeba adzuki) přidávám do zeleninových omáček nebo z nich dělám pastu do tortill.
A nakonec moje milovaná cizrna.
Tu cpu asi do všeho. Do polévek, zeleninových omáček včetně těch na topinky, dělám z ní moje oblíbený kari nebo hummus.
Každý týden navařím jednu luštěninu ve větším možství, napytlíkuju si ji na porce, které pak vytahuju z mrazáku, když je zrovna potřebuju.
Obyčejnější druhy luštěnin seženete kdekoli, červenou čočku i cizrnu kupuju i v Albertu (kam už jezdíme už jen jednou za cca 2 - 3 měsíce), ostatní druhy ve zdravé výživě.

 4) Maso

Jak už jsem psala, "umělé maso", tedy robi, seitan a šmakoun jsem se zatím jíst nenaučila, takže maso je pořád důležitá složka potravy.
Z ryb jíme sladkovodní, hlavně kapra a pstruha na všechny způsoby, až 6 x týdně, mořské se většinou můžou jednou měsíčně, když vám dělají dobře (což nám nedělají).
Kapra jsme zatím měli z příbuzenských zdrojů, pstruhy mají čerstvé (co jsme zatím zkusili) i v Globusu a Lidlu.
Krocaní maso můžeme dvakrát týdně, pročež jsme museli rozhodit sítě.
Většinou stačí kontaktovat příbuzné či známé na vesnici, jestli by vám někoho nedoporučili.
To samé s kuřecím (my 2x měsíčně) a vepřovým (1x měsíčně).
Na internetu je taky dost inzerátů od lidí, kteří mají svoje hospodářství.

Je třeba omezit vejce a zjistit, jestli dobře snášíte jeho součásti.


5) Mléko

O rostlinných mlékách jsem psala už TADY (foto uprostřed článku).
Mezitím se u nás zabydlelo natolik, že uvažuju o koupi mlékovaru, který je stejně momentálně vyprodán :-).
Vařím z něj kaše, pudink, zastoupí bez problému i doteď používanou smetanu v polévkách i omáčkách.
V DM drogérii se dá koupit stejně výborné rýžové a ovesné mléko jako tyto na fotce - od Alnatury a to o víc než dvacet korun na krabici levněji. Bingo!

6) Další obilniny

střídám jako přílohy k zeleninovým omáčkám, plackám, karbanátkům, k rybám i k masu.
Jasmínovou rýži kupuju origoš u Vietnamců, kteří zrovna odjeli na dovolenou do rodné země, takže zaskočila ta z krámu :-), kromě ní kupuju i basmati a kulatozrnnou (arborio, carnaroli) na rizota.
Bulgur vařím stejně jako rýži - tedy jeden díl propláchnuté rýže osmahnu na oleji, zaliju dvojnásobkem vody, osolím a okmínuju, naposledy promíchám a přikryté poklicí vařím na mírném ohni bez míchání do vypaření vody (cca 10 - 15 minut). Prý stačí i přivést k varu a nechat stát, ale nám to tak chutná.
Špaldu vařím podle využití - doměkka to trvá v osolené vodě skoro hodinu (v polévkách místo brambor), do "rizota" dělám trošku křupavější.
Pohanku jsem vařila donedávna jako rýži, ale má se správně vařit takhle , aby neztratila látky, kvůli kterým ji jíme.
Pohankou lámankou zahušťuju polévky, přidávám ji ke konci vaření.
Zapomněla jsem na fotce na jáhly - právě je testuju k "pečení" napařovaných moučníků bez cukru, vajec i mléka.

7) Těstoviny

s Aničkou musíme bezvaječné.
Výborný bezvaječný špagety (ale i ostatní těstoviny - penne, mašle, drobná kolínka) - semolinové i celozrnné, nakupuju za hubičku v Lidlu.
Semolinové kolem symbolických 14,- Kč, celozrnné něco přes dvacku.
Nedávno přidané špagety aglio olio s rukolou , na který mi píšete kladné ohlasy (díky, mám radost) dělám i teď - bez parmazánu, sypané chia semínky.
Vlasové celozrnné bezvaječné nudle do vývarů mají v pšeničný i žitný verzi ve zdravý výživě.
Kuskus seženete skoro všude.
A rýžové nudle. Ze zdravé výživy, vietnamských obchodů i večerek, seženete i v supermarketu.

8) Tuky 

Zastudena lisované oleje (pro ekzematiky hlavně dýňový - tykvový) do salátů, děti je rády snědí i na lžičce. Nesmí se vařit.
Olivový olej a máslo nebo ghee (přepuštěné máslo bez bílkovin) na vaření.
Čerstvé máslo na chleba. 
Másla si kupte víc, jakmile přestanete mazat veškeré Lučiny, sýry a spol., spotřeba se zvýší.

9) Mouky

Zrovna jsem neměla žitnou (zejména na chleba a do perníků).
Celozrnnou ječnou jsem začala kupovat, abychom nejeli jen v pšenici - je výborná na palačinky a lívance, chystám se ji ozkoušet i na placky.
Špaldovou používám na pečení, ale i zahušťování polívek a omáček.
Začít můžete tím, že klasickou bílou hladkou mouku v receptech na pečené moučníky začnete zpoloviny nahrazovat touhle - rozdíl není vůbec znát. 
Právě testuju pohankovou a kukuřičnou mouku na "pečení" v páře.

10) Klíčení

Nejvíc u nás jede na vatě klíčená řeřicha - vyplatí se tohle velké balení, protože v klasických osivech je dost málo semínek.
Řeřichu většinou obsahují i další klíčivé směsi, s vojtěškou alfalfa nebo hořčicí.
Naklíčené fazole mungo chutnají jako hrášek.
Na klíčení se ale hodí z luštěnin i červená čočka a cizrna.

11) Zachraňováky - vločky, kaše apod.

Ovesný vločky už kupuju jen jemný s klíčky, protože jim stačí minuta varu a jsou mnohem jemnější.
Zahušťuju s nimi polévky, nastavuju karbanátky (v poměru 1:2 s mletým masem nejsou cítit), dají se přidat i do chleba.
Na cesty nebo na rychlovky jsou moc dobré různé dehydrované kaše.
Stačí je zamíchat do vroucího mléka se strouhaným ovocem a rozinkama a polít máslem.

12) Ostatní

Kypřicí prášek bez fosfátů (vinný kámen) používám na pečení už dlouho, dávkování je uvedené na obale a funguje stejně jako obyč prdopeč.
Řasy (nori, wakame) -  kvůli minerálům. Nori v podobě vloček se nemusí tepelně upravovat, sypu ji do polévek, omáček, při vaření luštěnin, na saláty - není skoro cítit. Wakame se musí vařit.
Nepoužívám žádné hotové směsi koření kromě Garam masala - to jsem si moc oblíbila už před dietou. Tuhle voňavou indickou směs sypu skoro všude, dochutí všechno a posune každý, zejména vegetariánský jídlo o level výš. Jinak používám základní druhy koření: pepř čtyřbarevný z mlýnku, sušený česnek, sladkou papriku, domácí kmín a mletý kmín do luštěninových pomazánek, mletý koriandr, zázvor (ten mám radši čerstvý), kurkumu, různý sušený bylinky, občas chilli a žlutý kari. 
Ovocenka. Je to koncentrovaná šťáva z jablek a hrušek a najdete ji v úplně stejném obalu jako tuto koncentrovanou šťávu z jablek na fotce. Jak už jsem psala dřív, u diety je důležitý nějaký čas pokud možno vůbec nekrmit ty mrchy ve střevech, takže kromě cukru a medu a dalších sladidel je třeba omezovat více sladké ovoce a sušené ovoce. Tedy ovocenku bychom neměli brát jako něco, čím začneme sladit, ale zakoupila jsem ji jako první pomoc na oslazení zdravých moučníků - i když zatím jen na slavnostní příležitosti ;-).
Karob (svatojánský chléb) jako náhrada kakaa, podmínky použití jako ovocenka :-). Přiznám se, že nemám ráda náhražky a "náhradní sladkosti", takže sladké věci radši nejím vůbec :-), ale využití to u nás doma nejspíš najde.
Agar na zahušťování. Užijete i kukuřičný (ne bramborový) škrob.
Kukuřičná strouhanka - když už něco obaluju, tak už pár měsíců vždycky v ní. Nenasákne tolik tuku a je mnohem křupavější než klasická strouhanka.
Jablečný trubičky - sušená jablečná dřeň v podobě trubiček jako první pomoc na cestách a výletech - ale odrbávám z toho tu polevu. Dobrota, která chutná i lidem, co jedou v konvenčních sladkostech. A až si pořídíme sušičku, budu si je dělat doma.
Lahůdkové droždí na fotce není, ale určitě si ho kupte - nejen na výrobu "parmezánu" .
Nezapomeňte na ořechy, hlavně lískový - na všechno možný a hlavně na mlsání, na rozinky (nesířený), mák, dýňové, slunečnicové a lněné semínko.

Znovu a ještě jednou opakuju, že tahle dieta vychází z našich potřeb a je ušitá nám přímo na míru.
Někomu v tom nemusí "pasovat" využití obilnin a lepku, ale každý tělo je jiný a pokud je tělo dobře snáší a je pro něj dobrý palivo, není důvod je vyřazovat, už takhle jsou naše možnosti dost omezený. Nevylučuju ale, že někomu může lepek vadit.
Po patnácti dnech jsme tohle stravování přijali za své. 
Ruka vypadá přibližně stejně jako na poslední fotce, ale zato mám "opravené" jiné části těla :-).
A ta energie a dobrá nálada za to stojí.


Takže už jen: Let´s go everbaby! ;-)
A příště už konkrétní jídla.