Katorovo

Slovenský prozaik, scénárista a publicista Dušan Taragel a autor ilustrací v komiksovém stylu Jozef G. Danglár tuhle knížku věnovali svým dětem.

Každá pohádka pojednává o jedné dětské neřesti :-). Na přebalu se píše, že je kniha určena pro děti od 9 let a jejich rodiče bez omezení věku.

Pavlík, co chtěl jíst jenom zmrzlinu :-). Danglárovy komiksové přebarevné a často celostránkové ilustrace často působí sugestivně, někdy až agresivně a odpudivě. Přesto se k jednotlivým příběhům hodí.

Šťastný konec vždy zaručen :-).

A bonusy... ;-).

nadsázka a místy hodně černej humor od začátku až do konce

Je mi jasný, že tenhle příspěvek mezi rozvíjející literaturu blogovýho světa mezi ty krásný Johany, Karkulky a spol. nejspíš dost nezapadne, ale stejně.
Když jsme si ve škole na hodinách dětské literatury měli vybírat knížky, ke kterým napíšeme recenzi, kolující seznam možných děl ke mně připutoval až téměř k jako poslední.
Všechny Alenky v říši divů, Petrové Panové, Potterové, stejně jako Krkonošské pohádky, Broučci a jiné klasiky byly dávno rozebrané a zbývalo pár položek - mezi nimi Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče.
Naprosto jsem netušila, co se za tím názvem bude skrývat, ale znělo to zajímavě, tak jsem si řekla, že si aspoň rozšířím obzory.
A zatímco spolužáci se prokousávali šílenými psycho říšemi fantazie, z mojí kolejní postele se ozývaly neřízený salvy smíchu.
Chtěla jsem si ji nakonec koupit, ale tenkrát byla beznadějně vyprodaná.
Pamatuju si nechápavý pohledy svých spolužáků, když jsem jim knížku představila.
Dost nechápali, co tahle knížka v seznamu dětský literatury dělala (no, někdo asi usoudil, že tam patří, ostatně prý je na školách dost populární).

Když jsem letos před Vánoci nakupovala v jednom internetovým obchodě knižní dárky, zeptal se mě mazaně na konci nákupu automaticky: Nesháníte ještě něco? Třeba knihu, kterou jste rádi četli v dětství?
Prošla jsem v hlavě snad všechny knížky, který pro mě něco znamenaly, zkontrolovala stav knihovny, jestli jsem některé nenávratně nezapůjčila, přihodila do košíku Děti z Bullerbynu, který jsem si jako dítě půjčila v knihovně asi třistadvacetpětkrát a nikdy jsem je sama nevlastnila a ... pak jsem si vzpomněla na tyhle Pohádky.
Dokonce je i měli!
Vzala jsem rovnou jeden exemplář i pro Arpáda.

Když jsem se pohádkama po těch letech probírala, dívala jsem se maličko jinýma očima a říkala jsem si, jestli jsem trochu nepřestřelila.
Pod strom jsem je sice zabalila, ale zatím je s dětma nečteme.
Netvrdím (a nikdy jsem netvrdila), že jsou vhodný pro všechny děti.
Ale pro některý určitě a tím nemyslím jen ty "zlobivý".

Čekala jsem, že Arpádovci zvolí stejný postup (= čekání, než kniha "bude jakože vhodná").
Pak mi ale začaly od tety Léni chodit večerní fotky.
Tak mám radost :-).