pátek 13. února 2015

Návrat zpátky: po týdnu (+ popis diety)


Až koncem prvního týdne jsem si poprvé uvědomila, že by celej tenhle můj (nejen foto) experiment taky mohl skončit pěkným fiaskem.
Zkoumala jsem každej den každej pupínek, a i když jsem rozinky zcela vyřadila z repertoáru rozhodnuta nehledat náhražky (prostě nejíst sladkýho nic), občas se objevil nějaký navíc a já se z toho málem hroutila.
Ale všechno se mění skoro každou hodinu :-).
Pročež jsem se rozhodla dále nesledovat a neporovnávat, dietu striktně držet a nemyslet na to/nemyslet na nic.
Ve finále, jak tak na to koukám, ke zlepšení došlo.
Skoro bych si toho nevšimla, protože mi ruka přijde stejná, ale všimla jsem si už dřív, že obecně registruju změny k lepšímu hůř.
Takže dodatečné jupí :-)! 

Podařilo se mi za tento týden podle plánu úspěšně vysadit na jeden den kortikoidy.
Možná si někdo řekne, proč jásám nad jedním dnem bez kortikoidů, ale při předchozích pokusech se jimi večer nenamazat jsem byla do rána do krve rozdrbaná a šla si pokorně zase pro kelímek, abych se po několika dnech dostala aspoň na úroveň před vysazením.
Byl to pro mě začarovanej kruh, toto je můj první úspěšnej pokus, takže malej krok pro lidstvo, velkej pro mě :-) !
Mám zcela konkrétní plán, kterýho se držím, takže je budu vynechávat každý týden jednou po dobu čtyř týdnů, pak přidám další vynechaný den atd.
Dneska ráno mi došlo, že nejsem zahleněná (pardon, ale je to tak) a že nemám poránu co vykašlávat.
Jinak čekám na výsledky alergologických testů a absolvovala jsem preventivní prohlídku (ta byla o ničem, pardon :-) ).
Daří se mi chodit dřív spát, líp spím a líp vstávám.
Taky se cítím (až na dva poklesy cukru během týdne) mnohem líp psychicky, nevím jak to popsat, ale mám takovou jako radost ze života.
Anička, která nemá ekzém v takovým rozsahu, ale taky musíme jednou za tři dny mazat kortikoidy, vypadá velmi dobře a vypadá to, že je bude moct vysadit.
Muž mnohem méně kašle (má takový ten zimní kašel jako reakci na chlad).

Děkuju moc za všechny ohlasy a podporu, které jste mi napsali v minulém příspěvku , nečekala jsem, že to bude někoho zajímat, ale jelikož zajímá, začnu si dělat poznámky o konkrétních jídlech.
Jen si myslím, že obdiv není na místě. 
Jsem si totiž na 99,9% jistá, že kdybych nevypadala jak prašivec, držela bych se zajetých pořádků dál.
Obdivuju lidi, který vůbec nic netrápí a přece jsou schopni a ochotni radikálně změnit stravování a návyky!

Ptali jste se taky, co ne/jíme, takže to shrnu:

Nemá se jíst (univerzální protiplísňová dieta, prospěje na určitý čas každému):
vše co obsahuje cukr (ten je i tam, kde byste ho nečekali) a med
vše, co obsahuje kakao
mléko a žádné mléčné výrobky kromě čerstvého másla
brambory
uzeniny a vše, co prošlo procesem uzení
hovězí a králičí maso (kvůli obsahu močoviny)
vše, co obsahuje sóju (po několika měsících nám bylo dovoleno občas s rozumem tofu, jinak používáme miso pastu a kvalitní sojovou tamari omáčku)
tropické ovoce včetně banánu (jen jednou za měsíc avokádo kvůli zdravým tukům) a tropické oříšky
vše, co obsahuje umělé a ztužené tuky + rama, flora, perla...
rajčata a vše z nich
majonéza, kečup, hořčice a dochucovadla (krokvalitní sojové omáčky)
káva
ovocné čaje
alkohol
Z důvodu poškození moří po výbuchu jaderné elektrárny Fukushima dočasně vypustit jinak velmi zdravé mořské řasy z Japonska, pozor také na zelený ječmen z amerických náhorních plošin, kde se radioaktivní mrak na cestě z Fukushimy vypršel.

Má se (ideálně) jíst:
luštěniny (cizrna, různé druhy čočky a fazolí)
ovoce a zelenina (naše), jednou za čas avokádo
rybí ( nejvíc české ryby - kapr, pstruh obecný, siven, candát, amur, sumec, občas losos) , kuřecí a krůtí maso, jednou měsíčně i vepřové
celozrnné a kváskové pečivo
rýže, rýžové nudle, bezvaječné těstoviny, kuskus, bulgur, pohanka, jáhly, špalda ... 
omezeně vejce - my s Aničkou špatně snášíme žloutek, takže používám pro nás jen bílek a bezvaječné těstoviny, to je u každého individuální
čerstvé máslo
obilná mléka - ovesné, rýžové, pohankové
vlašské a lískové ořechy, semena (dýňové, slunečnice, sezam, len, chia jednou týdně)
kysané zelí 1x týdně
ovocné a zeleninové šťávy(ne dohromady, ovoce a zeleninu jíst a pít zvlášť)
Šmakoun/Shmaky (slovenská verze, chuťově nám chutná víc)

Otázka vajec (žloutek x bílek) a masa (z hlediska jaké a jak často) a dalších potravinových alergií je velmi individuální, takže tu jen popisuju, co jíme, nikomu nic konkrétního nedoporučuju.
Já s Aničkou to mám tak, že můžem jíst až 6 x týdně sladkovodní ryby (ne mořský), 2 x týdně krocana z dobrého zdroje, jen 2 x měsíčně kuřecí a 1x měsíčně vepřový, ale to má každý jinak a navíc se to časem upraví (update po roce: ryba 2-3 x týdně, krocan 2 x týdně, kuře 1x týdně, vepř 1x měsíčně) . Losos je v dietě brán jako částečně sladkovodní ryba, ale neměl by se jíst tolik, co naše ryby.

Dieta by se měla držet 9 měsíců (z vlastní předchozí zkušenosti můžu říct, že porušováním se prodlužuje), my zatím máme plán do Velikonoc (striktně) a pak uvidíme - vidím to tak, že si dám na Velikonoce zákusek a skleničku bílého, zjistím, že mi to nechutná a pojedu dál dietu :-).
Dieta ale není všechno, doplňuje ji pravidelný pití určených čajů v určitý čas, vitamíny a minerály, bylinné masti. 
K uzdravení je také nutno změnit smýšlení a udržovat zdravé vztahy.

Musím se přiznat, že jsem doposud docela brojila proti obilným mlékům v krabicích - nejspíš proto, že jsem se jednou mrkla na složení rýžového mléka od nejmenované firmy (o těch sušených krabicových ani nemluvím, ta nebrat!) a přišlo mi, že čerstvě nadojený kravský mlíko z dobrýho zdroje bude asi lepší než krabice plná éček.
Přestože jsem se doma vcelku úspěšně kdysi pokoušela vyrobit makové a mandlové mléko, makové mi zas až tak nejelo (a mandle teď nesmím), navíc mi to pokaždé málem odvařilo mixér. 
Tím moje dřívější zkušenosti s rostlinnými mléky hasnou.
A i když si pořád myslím, že pro zdravé lidi je to čerstvě nadojené mléko jednou za čas pořád dobrý řešení, nesnášenlivost bílkoviny kravského mléka je věc druhá, tak jsem se zkusila podívat po jiných rostlinných a obilných mlékách.
Ochutnali jsme jich širokou řadu a musím říct, že jsem na ně změnila názor a překvapilo mě, jak skvěle chutnají (kam se hrabe kravské!). 




Jsou sice poměrně drahá ( cca 60 - 70 Kč/litr), ale zase v nich není nic špatnýho: obilnina (13 - 20 % podle typu mléka), voda, slunečnicový zastudena lisovaný olej, špetka mořské soli, v případě prvního mléka zleva ještě přírodní vanilka, vše v bio kvalitě a žádný přidaný látky, navíc teď ušetříme za spoustu věcí, které nesmíme. 
Samozřejmě z hlediska výživových látek nejsou tato mléka nějak zdraví potřebná a třeba kaše jsem doteď vařila ve vodě. 
Ale chtěla jsem nám ten přechod na méně intenzivní chutě nějak zpříjemnit a musím říct, že neslazené Caro ředěné půl napůl těmito mléky je pro mě sladká pochoutka za odměnu.
Vanilkové rýžové mléko se hodí na kaše zejména zezačátku, když začínáte a bojíte se, že vám bez cukru, kakaa a dalších pochoutek nebudou chutnat.
Nejvíc ze všech zobrazených mi chutná asi přírodní ovesné, je geniální!
Rýžové přírodní je podobné, moc dobré a v pohankovém je samozřejmě cítit pohanka, takže to může někomu vadit, ale myslela jsem, že to bude "horší" a nejen do "kávy" je dobré.
A nakonec jsem dnes koupila (a na fotce není) na ochutnání rýžové mléko od Isoly s lískovým oříškem a je to hrozně dobrá změna! Po odvyknutí cukru skoro jak nutelové mléko :-). 
Všechna mléka se dají několika způsoby s pomocí přístrojů připravit doma, ale tuto problematiku jsem zatím neřešila.

Takže, aniž bych chtěla níže hozený tip považovat za recept, pro začátečníky nezvyklé na přírodní chutě a pro mé okolí, které se chystá s dietou začít, doporučuju tuhle jednoduchoučkou kaši, která mě na začátku opravdu zachránila (teď už ji nepotřebuju :-) ) :


Dala jsem ohřívat rýžové mléko s vanilkou a mezitím si nastrouhala jablko a hrušku (přiměřeně, na 4 menší porce dávám od každého ovoce po kusu).
Když mléko začalo vřít, nasypala jsem strouhané ovoce, hrst nesířených rozinek a jemné ovesné vločky s klíčky do požadované hustoty (trochu nabydou, ale ne jako velké vločky).
Jejich výhoda totiž je, že jsou za minutu hotové, takže neničíte dlouhým varem vitamíny v ovoci a zároveň je ovoce dost tepelně opracované, aby nedráždilo.
Na talíři jsem kaši polila rozpuštěným máslem, posypala skořicí a oříšky nebo semínky.

Podobně se dají připravit i kaše z dalších obilnin, v časovém presu nebo k snídani připravuju i instatní kaše od  CountryLife  a beru to jako sladkost.

Jídelníček jsem prostě přijala (nic jinýho ani nezbývá). 
Chutě nemám, dokonce už mě po týdnu nechává chladnou i vůně linoucí se z restaurací a kaváren, jediný, na co se fakt těším je syrová (ne dušená, ačkoli ji i tak mám ráda) zelenina a ovoce (snad už brzy!).
I když jsem žádnou čistku od sladkostí doma nedělala a v šuplíku zbyly jedny zapomenutý brambůrky (pro návštěvy, žejo), nechává mě to chladnou (i ty rozinky, co jsem zprvu brala jako náhradu), protože když jsem dobře najedená, ani mě to nenapadne.
Když jsem dietu držela před lety, pořád jsem se snažila ke všemu najít nějakou náhražku, ale je mnohem jednodušší se smířit s tím, že jím jinak, nepodporovat přemýšlení nad kravinama typu "jak nahradit sušenku za dia/nekakao/nesojo/nemléčnou/nearašídovou/neztuženotučnou sušenku" (řeknu vám to rovnou - neexistuje! :-) a ani jinak výborné raw tyčinky ze zdravé výživy většinou neodpovídají téhle dietě, jediné co kupuju, jsou sušené jablečné trubičky) a radši mezi jídly nejíst nic, resp. poznat, co je hlad a najíst se.
Jediný, co může být problém, je, že člověk bývá terčem poznámek známých, když odmítá "dělat výjimku".
Ale blízcí kamarádi to chápou :-).
V restauracích to taky ujde, většinou si můžem dát (sladkovodní) rybu se zeleninou a třeba rýži (a nealko pivo).

Za ten týden jsem se sotva zajela, takže mi nezbývaly psychické síly po uvaření jídlo fotit, ale už je to lepší, tak se pokusím.
Hezký víkend!

20 komentářů:

  1. Já si myslím, že obdiv na místě určitě je. Moc jsem se těšila na Vaše další poznatky a moc děkuji za vyčerpávající výpisy co jako jó a co né, vypadá to drsně, ale asi opravdu jde o to si to srovnat v hlavě a věřte, že ten výsledek je u Vás vidět na první pohled. Tak jen tak dál, pro mne jste hrdinka. Já stále zápasím s tou brutální chutí na sladké, ale snažím se :o). Krásný večer Lada

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lado, díky moc, jen... začátky většinou nemám problém ustát, uvidíme, jaký budu běžec na dlouhý tratě... K minulému komentáři chci jen říct, že sdílená starost = poloviční starost a já jsem ráda, když si můžu aspoň na dálku vyměnit zkušenosti s někým, kdo má podobné. Se sladkým bohužel asi neporadím, mně se osvědčilo teda nečekat na nic (nezvykat si na "zdravější" sladkosti a neubírat postupně), prostě do toho na hulváta jít po hlavě :-), jakmile cítím, že to mám v hlavě. Když vydržím pár dní, pak už se mi to nechce pokazit. A v dřívějších letech se mi osvědčilo dietu začít jednodenním půstem o chlebu a vodě/čaji. Zní to jak ze středověku, ale opravdu zkrotí chutě, druhej den jste ráda, že můžete jíst tolik věcí, nejen chleba a vodu :-)! Než jsem to zkusila, myslela jsem si, že to není moc "výživné", že mi bude něco chybět, ale je to dobrá zkušenost, krom jiného si pročistíte chuť a cítíte chutě jinak...

      Vymazat
  2. Výsledek je opravdu vidět na první pohled, zasloužíte pochvalu. Já taky zápasím s ekzémem, jenom na ruce a chodím na akupunkturu, kortikoidy jsem nikdy popoužívala. Ale chtěla jsem napsat, že na mě jako zázrak působí enterosgel. Mám ho jako první pomoc jakmile se mi ekzém zhorší. Je tedy drahý a asi by nešlo používat pořád a určitě asi nepomůže každému. Ale pro mě je taková psychická podpora, protože vím, že výsledky jsou vidět během krátké doby. Třeba se to bude někomu hodit. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Evi za komentář. Jojo, je dobře že to tu zaznělo. Akupunktura je asi poslední věc, co jsem nezkoušela, uvažovala jsem o ní, ale pak už jsem na tom byla tak psychicky špatně, že jsem šla rovnou do osvědčenýho, na akupunkturu nikoho neznám a než bych se zorientovala... Enterosgel na mě působil asi tak jako psyllium, tedy tak nějak "nijak". Možná že jsem nevydržela dostatečně dlouho, někdo psal v diskuzi, že pomáhá až později, nevím. Ale znám pár lidí, kterým pomohl. Jenže já jsem takovej divnej případ, co se osvědčí ostatním, mně většinou ne. Nechápu to. Hezký víkend! :-) K

      Vymazat
  3. Vydrž, prťka, vydrž!
    Káťo, i laik na první pohled vidí ten rozdíl na fotce, nejvíce v oblasti nad zápěstím!
    To je úžasné, ohromná vůle!
    (tady v obýváku padaly jiné tyvogovské věty)
    Hezkou sobotu a znovu opakuju, Ty jsi borka a i Tvé okolí - kolikrát dokážou člověku tu vůli zbořit obyčejné věty...
    pa, já s čokoládovými rtíky:-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, paní! Jsem ráda, že jsme doma na jedný lodi a taky příbuzní se činí...
      Ty jsi mááááá, čokoládováááááá ;-)...

      Vymazat
  4. Tyjo, tak u poloviny z těch věcí co nejíst jsem myslela, že jsou zdravé. Je fakt, že já mám každý podzim/zimu taky problém s tím zahleněním a chronickým kašlem. A doktorům se nepodařilo zjistit, čím to je. Už jsem se smířila s tím, že to tak prostě asi budu sezoně mít...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mléčný výrobky viď? Že nepotřebujeme mlíko, vím dávno (ale doktoři Ti to řeknou, až když s ním máš problém), ale třeba kysaný výrobky (tvaroh, přírodní sýry) jsem tak pořád nechtěla tím selským rozumem vypustit. Jenže... to bylo právě pro mě nejtěžší, vypustit všechna ta "ale", který vycházely z toho zdravýho rozumu... Nejdrsnější je, že kdybych si prý tyhle věci odpustila v těhotenství a při kojení, mohla jsem mít pokoj a Anička taky... jenže já myslím, že nejde jen o to ty věci vypustit, ale taky správně jíst a poskládat to jídlo, aby Ti nic nechybělo. Navíc si myslím, že bych to stejně tak dlouho nevydržela...

      Vymazat
  5. Přidávám se k pochvale za výdrž! Rozdíl je opravdu vidět na první pohled:-) a jak už tady zaznělo, máte můj obdiv - nejen za výdrž, ale i za jasné a radikální rozhodnutí. Sama jsem držela jednu dobu v zásadě diabetickou dietu (poté co mi sestřička v nemocnici oznámila, že mám vysoký cukr a budu do smrti diabetik - faktem byla skutečnost, že jsem měla zvýšenou hladinu cukru po fyzickém vypětí - úporná žaludeční viroza), měla jsem tehdy strach z cukrovky (později jsem se dozvěděla, že je zcela normální mít zvýšený cukr, když tělo jede z rezerv). Vím, že to byla pro mě náročná zkušenost, ale dalo. A taky si pamatuji, že nejhorší bylo vydržet delší dobu. Takže držím pěsti do dalších dnů a týdnů! Těším se na další příspěvky, a pomalu začínám uvažovat o nějaké jarní očistě:-) Petra

    PS: pozn. k Vaší reakci na komentář - děkuji za návštěvy blogu. Blogersky začínám a strašně mě tato informace překvapila a potěšila:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! Té nemocniční historce se ani zas až tak nedivím, taky bych jich pár měla :-).
      A očistu nejsem schopna dělat v jiném ročním období než je jaro... ;-)

      Vymazat
  6. Tak vidíš, jak je snadné změnit styl když máš na krku nůž (zpívá Vlasta Redl :-). Určitě to dokážeš. Ondror

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) Já vim, dík. A to jsem ani do minulýho postu nenapsala celou diagnózu. Před lety jsem na to šla blbě - ve stylu "co není zakázáno, je povoleno" (nejen v jídle). A vo tom to je.

      Vymazat
  7. Podle fotek je to úplně jasný: lepší!! Není to úžasný, že po pouhém týdnu dokáže tělo takové změny?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně to mi běželo hlavou, když jsem ty fotky dávala k sobě... ;-)

      Vymazat
  8. Výsledek skvělý, to bych po týdnu vůbec nečekala! Já teda rostlinná mléka dělám normálně tyčovým mixérem a nijak zvlášť dlouho nemixuju, tak to není nijak dokonalé, ale "mléko" mám a zužitkuju pak i tu drť:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Žejo? I když se to teď trochu zastavilo, ten pocit mít kůži a ne struhadlo je k nezaplacení. Mlíko jsem dělala jen z máku (to mi moc nechutnalo, pila jsem ho v těhotenství jako že je to zdravé a mixér nestíhal asi z těch drobných zrníček), mandlový bylo lepší a šlo i líp dělat, ale to teď nesmím, i kokosový je prý lehce udělatelné. Děláš prosímtě i rýžové/pohankové/ovesné? ty bych potřebovala nejvíc. No, překvapilo mě, jak jsou ta kupovaná dobrá na chuť, to je jako jiná liga, ale ty ceny...!

      Vymazat
    2. Z obilovin jsem ještě nezkoušela, ač se na to chystám už pěkně dlouho - i když nevím, jestli tou syrovou rýží nezavařím mixér... Rýžové kupujeme v DM na slevové kupóny, vždycky vykoupíme celý regál a pak máme několikaměsíční zásobu:) Teď jsem zkoušela mléko z bílého máku (ale nevím, jestli jde normálně sehnat, my jsme dostali domácí) a nemělo tolik ten makový ocas jako z modrého, moc dobrý!

      Vymazat
    3. Já myslela, že se rýžové vaří. Teda aspoň jsem dělala takové to "mléko" místo příkrmů pro Emu (chuťově teda nic moc), i na webu jimejinak.cz jsou recepty na vařené a i o tom přístroji se mluví (viz koment níže) jako že se v tom přímo vaří... tak nevím. Mrknu ještě do toho DM, pokud tam teda nemají jen to alpro ;-).

      Vymazat
  9. dobrý den Katorku,
    dělám doma mléko rýžové, jáhlové, rýžovojáhlové, rýžovo-jáhlovo-ořechovo-semínkové (v různých obměnách i kombinacích) v přístroji Soyabella. jsou super na výrobu pudinků, do těsta, do kaší i na vaření... na zjemnění omáček či polévek například. samozřejmě nechutnají stejně jako ty z krabice, ale máte čerstvý domácí výrobek. bohužel však nutno říct, že vzhledem k poměru cena/výkon bych nemohla přístroj s čistým svědomím doporučit. je totiž určen i k výrobě kaší, ale tam narazíte... už jednu Soyku jsem takhle odvařila (něco v útrobách se spálí a už nefunguje), stejně jako většina dalších uživatelů, takže tu novou mám prostě jen na mléka. dokonce ji snad i kvůli četným reklamacím přestali vyrábět. co tak vím, tak ani na trhu není adekvátní náhrada. ale přijít bych o ni nechtěla, je to užitecna vecicka. přitom tak prostý princip, tak jen škoda, že není kvalitnější zpracování, obzvlášt za ty peníze....
    no, to je jen moje troška do mlýna, i když Vám stejně asi moc nepomohla... s pozdravem Jana z HK.
    Jooo a gratuluju k prvnímu týdnu! super...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naopak, pomohla, děkuju moc, Jani! To je přesně to, co člověk hledá a těžko na to narazí (třeba na webu výrobce)... Soyabella mi vypadl hned jako první, když jsem se jen zběžně dívala, jak se to teda doma vyrábí. Mléka už jsem využila všemi Vámi zmiňovanými způsoby a hodně rychle se u nás zabydlela :-) - paráda! Děkuju moc za upřímný názor na mlékovar - nový typ Soyabelly se prý očekává v nejbližší době. Přemýšlím o něm. Kladla jsem si otázku, jestli jsem schopna sehnat obilniny v přijatelné kvalitě (třeba ten oves). Ale jestli to u nás nebude jen dočasné řešení, jestli to je u nás už napořád, nejspíš do něj budem investovat. Dobrou noc do Hradce a děkuju! K

      Vymazat