Život v dýni
Předevčírem jsem se pustila do uskladněné obří dýně za účelem výroby jedlých vánočních dárků a při té příležitosti i příkrmů pro Emu.
Rozkrojila jsem ... a našla jeskyni. Živou! :-)
První, co mně tak blesklo hlavou, ani nevím proč, bylo: NADĚJE.
Snad i nějaká naděje pro mě v tenhle čas.
Vypadalo to tak dobře a najednou... se zase rozkládám zaživa.
Moc děkuju všem, kdo na mě myslí a páchají na úmysl mýho uzdravení i takový věci jako vstávání při prvním zazvonění budíku a tak :-)...
Moc si toho vážím.
Ještě měsíc a něco a pak začnu pomalu odstavovat, nedá se svítit.
Hezký přípravy vám přeju!
Žádné komentáře:
Okomentovat