... Králko, milá králko ...
 |
12. týden - budu teta! Nejen už jen jako, ale vopravdická :-).
|
Díky, ach nebe ♥!
 |
Dárek od dětí po probuzení - než ho
rozmetala Markéta.
|
Narozky (naposled s trojkou) jsem letos oslavila tak
nějak mimochodem a v samotě.
Doprovázela jsem mamku na seminář Otcovo srdce, který od nás dostala k Vánocům.
 |
Na cestách - příjezd na ubytko.
|
 |
A narozeninová pozdní večeře při čekání na mamku.
|
Pátek a sobotní dopoledne byl ve znamení přejezdů, ležení (klimoška, kterou se topilo na ubytování ve Vratimově, mi nějak neudělala dobře) a půstu.
Ostrava - jinej svět :-).
Můj nejčastější pohled.
Jak jsem byla po dlouhý době sama, zase jsem narazila na svou závislost na rodině.
V sobotu odpolko přijel Lukor s Makisanem, trochu se vyčasilo a zbytek pobytu jsme si užili prohlídkou města a okolí.
Katedrála Božského Spasitele, uvnitř byly digitální pohyblivé vitráže.
Působivý, i když vlastně nevím, jestli se mi to líbí nebo ne :-).
S Makisanem jsme šli kilometr snad hodinu a znovu jsme se utvrdili, že s ní nemá moc smysl cestovat :-).
 |
Odměna po půstu.
|
 |
Jinej svět tohle.
|
Prohlídka Dolních Vítkovic a Bolt Tower.
 |
pár cenných minut
|
Šikmý kostel - tzv. "Česká Pisa": kostel sv. Petra z Alkantary.
Uvnitř se člověku skoro zatočí hlava. Vypadá to totiž, že podlaha ujíždí doleva, ale to se jen mozek snaží vyrovnat s tím, že šikmé stěny padají doprava. Průvodci to dokazují vodováhou.
Taky nás Ondra z týmu, který si pamatoval Lukora z Želiva, přizval do chval, takže jsme si i duchovně užili svoje :-).
Přijela jsem obnovená skoro, jak kdybych se sama zase účastnila.
Více fotek z celého dubna dávám zase k sobě.
