Nemoc jsme si odbyli v předstihu, z jistých důvodů jsem měla vše nachystáno rovněž v předstihu - dokonce jsem stihla 23. i kávu s vlasovou péčí u kámošky v salónu :-)
(neměl byste někdo solidního chlapa na vdávání k jedné solidní slečně? ;-) )
Takže to vypadalo chvíli jako idylka... jenže ...:-)
V tomto ujetým duchu (a taky hluku) se odvíjely celý Vánoce, o Štědrým večeru škoda mluvit :-):
Jedna z vánočních kupiček (zjistila jsem, že tak dlouho jsem se chystala napsat o té loňské, že je zas rok pryč) - děkujeme Ježíšku!
Děsně se těším, jak teď doženu resty z mé čtecí pauzy.
... no a pak všechny návštěvy a chalupa.
Milý deníčku, proběhly první střelby (dobře, budu teda přemýšlet o sebeobraně, přestože se mi to jako pacifistovi příčí) a první sushi z propriet od Ježucha.
Tuhle jsem původně nechtěla, ale to Lukor a je na ní všechno.
Kalhoty ušité Karlovým Ježuchem, první rolky (tak na formě budu muset ještě zamakat, ale obsah by ušel), drát tyčící se z ulízaných vlasů a hlavně dohled ukradeného a znovunalezeného Džízse :-).
... a máminy tašky a hrnce a tátovy ryby ve všech podobách letos obohacený o piva vlastní výroby ...
... světýlka a sněhuláci ...
... a debaty do rána (nejen o prezidentských kandidátech) nad větším než malým množstvím Krakonošů a vstávání k obědu a dlouhý vypravování na výlety.
Obzvlášť ten silvestrovskej byl hodně promočenej.
Stejně jako každej rok jsem si říkala, jestli mi to psychozní stěhování národů, nepohodlí při topení, mytí nádobí v lavoru, splachování záchodu vodou ze sprchy, roznášení bordelu a znovuuklízení a každoroční už skoro folklorní :-) dohady s rodinou za tohle všechno stojí.
A stejně jako každej rok musím říct, že jako fakt stojí!
:-)
