neděle 5. ledna 2025

Vánočně a novoročně

 ... na dětskou s Poutníky naděje šel jen zbytek rodiny:

Pavla jela.

 

Sama jsem si nadělila (knihy z Prahy a nejlepší boty)...

 
... který jsem si koupila den před Štědrým dnem, už jsem měla plný zuby bolavých nohou a slezlých nehtů. 
Nechápu, jak jsem bez nich mohla bejt. 

Na zakázku. Když jsem si ho přála, ještě jsem netušila, že budu mít hřejivýho.

Betlémský.

Poprvé jsme kromě jedné návštěvy nikam nejeli, bo zase nudlí celá rodina. Zelené nudle ze školky jsou doteď vrcholně odolné.

 Nejhezčí přání - sami jsme se na nic letos nezmohli - po tolika letech... ;-)

... mrazík na našem kostelním záhonku - na Hod Bóží.


Recyklace zbytků vánočky :-).


Před Silvestrem si rodiče vzali na dva dny děti a já na chvíli vstala z mrtvých, asi silou vůle nebo co :-).
Vím, že každej říká, že Ježíšek se narodil v chlívě, proto to s úklidem nepřehání, ale u mě dělá uklizenej byt hodně nálady - takže mi ke štěstí a duševnímu zdraví stačilo, že jsem si uklidila a zůstalo uklizeno dva dny.
A taky jsem vstala, abych otestovala nový botky malým výšlapem na Oheb. Obstály.






... a kolem přehrady.



Den před koncem roku jsme usoudili, že je asi nejvyšší čas na uplatnění propadajících poukázek, který jsme dostali před rokem :-), takže kafe ve Starbucks a déčková komedie v kině.
Ale mít drahýho jen pro sebe se mi dlouho nepoštěstilo a asi zase nepoštěstí, takže mi bylo úplně jedno, co dávají.

Den mě tak vyčerpal, že jsem opět lehla, děti se vrátily na Silvestra :-).


Vypila jsem sotva deci a usla před půlnocí.

Na Nový rok přijela první vlaštovka z naší rodiny - mamka.
Takže jsem znova vstala, dali jsme novoroční a večer Světelný park - musím říct, že tam letos bylo víc instalací a méně lidí, tak se to dalo.
Pak ještě na námko a na jesličky.

Po mamce se stavil ještě brácha a pak jsem zase na pár dní ulehla a vstát mě donutily až objednaný kytky na Tříkrálovou kytku ...


... kterou jsem ještě po vyfocení asi tak třikrát předělala, ale to je jedno.

No, jako upřímně moc nevím, jestli jsem zdravotně připravená na návrat do práce ...

OK, tak jo.

 

***

O pár kousků víc zase u mě.

1 komentář:

  1. Moc krásné, závěrečné PF je motivační. Mám moc ráda Váš blog, škoda že nepíšete víc. Anička, jižní Čechy Annika@centrum.cz

    OdpovědětVymazat