Co teď, je mi snad politika šumák?
No, není :-), i když už mě většinou nikdo nechválí :-).
Jen se jí už nenechávám pohltit jako dřív a hlavně "Důvěřuj(u) Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej/ám" (Přísloví 3, 5).
Takhle to nějak začalo, když jsem začala k politice přistupovat jinak:
Po jeho vtipný, ale i k zamyšlení knize Cesta na západ a knize, která mě naučila být spokojená mezi 4 zdmi (Buď kde jsi) opět milovaný Štěpán Smolen, tentokrát Pominuté chvály, str. 142 - 145.
Najednou mi bylo blbý se pohoršovat, posuzovat, zaujímat důležitě postoje, když jsem byla už tolikrát mimo... i fórovat na cizí účet, moje facebooková tajmlajna je skoro prázdná.
Dokonce i lajkování se mi najednou nějak příčí a vnímám ho spíš jako posuzování - lásku k člověku tím stejně vyjádřit nemůžu, tak radši už používám socky skoro jen k dopisování (nejen kvůli tomu, nechci zase vyhořet :-) ).
A když k tomu přičtu bolestivý zjištění, že Boží logika funguje úplně jinak než ta naše lidská (nic proti ní), a že mně zcela nesympatičtí lidi mohou být Jím použiti pro Království (pravděpodobně bez toho, aby si to uvědomovali) někdy i víc než ti nejsprávnější moji sympaťáci... Občas si k tomu něco rozkradou, zalžou, pozuráží, podráždí naše detektory spravedlnosti... uff.
Kousala jsem to dlouho. DLOUHO.
A asi se už dívám jinak na všechna prohlášení, otevřené dopisy, zavřený Jezulátka všem nám hříšným pyšníkům atd. Tak už si hledím svýho trámu a nic neříkám.
Když jsem jednou vysvětlovala mamce, proč jsem nepodepsala jistý otevřený dopis a co mi k tomu chodilo, po chvíli říká: No takhle když to tak říkáš, tak je mi to samozřejmě jasný, ale mně ta petice dávala smysl, protože ji napsali lidi, kterých si vážím. Ano, mami, já si jich taky pořád vážím, a nic proti nim nemám.
Jen jsem si uvědomila, že nemusím být v pozici "kdo není s námi, je proti nám", a že se snažím "nesoudit a když, tak jenom sebe", jak kdysi pěl Honza Nedvěd, jehož fanynkou taky nejsem, ale je to trefný, i když vlastně soud sebe sama taky máme nechat na někom jiným, ale víte jak to myslim ...
P.S. Tenhle článek jsem napsala už před rokem.
Kator skvěle! Chválím 😁
OdpovědětVymazat😀💙😀 Snad je poznat, že to neměl bejt fňuk, ale děkuju 🥰...
VymazatA navíc P.Smolen, můj velkej oblíbenec..!
Vymazatmůj dlouhodobě TOP, převzal žezlo po Váchovi ;-).
VymazatHele, já se takhle vyklidnila v politice naší dědiny. Protože si přiznávám, že jsem měla vždycky spasitelské tendence, a myslela jsem si, že v dědině beze mě nepůjde to či ono a bude to úplně blbý, ale zatím co: svět funguje, mnohým to vyhovuje, jak to je, nikomu moje práce nechybí, já si krásně žiju a mám čas na důležitější věci. Jo, a dík, že se už necítím blbě, že jsem na těch demonstracích nebyla (hlavní důvod: bylo to daleko a nemám čas a sílu:-))
OdpovědětVymazatPřesně, na důležitější věci!
VymazatJinak já byla snad na všech, máme ten vzdor v rodě, na jednu jsem se harcovala na vozíku s prasklým vazem v kotníku a dnes mi to přijde takový... úsměvný 💙... jako vzpomínám na to, byla to asi důležitá fáze, ale stačilo.