neděle 18. března 2018

(poučné) prázdniny a tip na bezva výlet

Když jsem před týdnem v pátek přišla po dvanáctihodinový směně z přijímaček (a od nachrchlaných adeptů), nebylo mi moc dobře, ale byla jsem v euforii - neuměla jsem si představit, že mám před sebou tolik volna.
Abych se z toho samou radostí nezbláznila, hned v pondělí (po běžném víkendovém provozu) jsem pro změnu lehla.
Takže krásný sluneční dny užíval s dětma Lukor:


Byla jsem vzteklá jak pes nad tou bezmocností, protože jsem si malovala rodinný výjezd za upevněním Ančiných lyžařských dovedností, zároveň jsem dobře věděla, že si za to můžu sama.
V týdnu jsem ještě dostala po telefonu kartáč od Ranhojiče, takže jsem následující dny mohla trávit v peřinách a zpytovat svědomí.
Aby toho nebylo málo, ucpal se odpad, jakože totálně.
Plná pračka, plná myčka... a taky plná vana, dřez i umyvadlo stojaté vody.
Dva roky od rekonstrukce a 24 hodin provizoria bez vody.
Situace, která by nás za běžnodenního stresu položila. 
Takže jsem vedle vděčnosti za to, že teď byla nucena se zamyslet nad svým hospodařením s vodou a jeho ekologickými dopady :-/.
Zprovoznění odpadu a následné praní bylo pak jak dovolená :-).
Když už jsme byli nuceni řešit odpad, odmrazila jsem rovnou i ledovou krustu v lednici.
Dodělala resty.
Dopsala památníčky.
Absolvovala dlouho odkládanou schůzku s rodinnou finanční poradkyní.

No a pak, v pátek, přišla odměna.
Výlet do Žďáru nad Sázavou a návštěva Muzea nové generace, kde jsme se na multimediální interaktivní výstavě vydali na cestu dlouhou 800 let areálem bývalého cisterciáckého kláštera.
Trochu jsem si nebyla jistá, zda brát na prohlídku děti (pro ty jsme měli původně naplánované Hry a klamy), ale s audioprůvodcem neměly žádnej problém, samy si ovládaly výklad, dvě hodiny ani nedutaly a pak o tom nadšeně vykládaly celý zbytek týdne. 








Vřele doporučujeme!


Nakonec jsme se šli vyblbnout i na ty Hry a klamy.
Byli jsme na nich už u nás na zámku se školou a nestihli jsme vyzkoušet všechny exponáty, navíc je Anka toužila názorně předvést tatínkovi :-).
Na zámku mají taky krásnou zámeckou kavárnu s výbornou kávou i nabídkou zákusků a sendvičů.

No a v sobotu došlo i na lyžovačku a sáňkovačku v brutální vánici a můžeme tímto považovat prázdniny za důstojně ukončené :-) :

Puberta už v 1. třídě aneb jak prezentovat darovanou kombinézu jako poslední výkřik přehlídkových mol :-)...


Tak to jaro, prosím! 

sobota 10. března 2018

Na vzduchu



V pondělí to bylo ještě jednoduchý.
V úterý to v slzách chtěla zabalit.
Ve středu se to zlomilo a začala jezdit sama na laně i z kopce a celej den se smála.
Ve čtvrtek jezdila na cvičným kopci slalom.
V pátek vyjela sama na pomě a sjela několikrát celou modrou sjezdovku.
To jsem bohužel neviděla/nefotila, neb jsem musela celej den dřepět u přijímaček a naplno na mě dolehla tíže uvědomění, jak moc mi chybí vzduch. 
Nebude po mámě, hurá! :-)

Já z toho týdne mám:
Stmelenej školní kolektiv, na kterej jsem za jejich výkony pěkně pyšná.
Tejden na vzduchu a vitamín D.
Prolomení mizerný kondičky posledních měsíců (mám nachozeno a nazvedáno...)
Hezký zážitky.

Díky chlapcům ze Ski Fanatic v Hlinsku, vřele tímto doporučuju jejich služby.
A ... nahlodali jste mě, no.

úterý 6. března 2018

Punčocha má domov

od včerejších 9.00 !

A my ji mohli vidět ještě předtím, když se načesávala, pudrovala a lakovala si nehtíčky před svou premiérou :-).




by Zuzu

Takže: 
od pondělí do pátku od devíti do šesti, Jiráskova 2, Brno 
(hned vedle mají oplocené hřiště, využili jsme :-) ).
Vymakaný to tam mají holky, precizní jako vždy.
Já už se těším na novou várku knížek, která půjde do neplánovaně založené třídní dětmi obsluhované knihovny :-).

Jo a tady si odložím jednu fotku jenom pro sebe.
Se mi na ní líbí, no.


středa 28. února 2018

Tak jsem zvědavá ...


... jak dlouho v pondělí vydrží.
Dávám (opatrnýmu) bolševikovi v těch přezkáčích pět, maximálně deset minut.
A doufám, že mě překvapí.
Hlavně, když nebude posera jako matka.

Horší to bude s těma ostatníma.

pondělí 26. února 2018

Rostlinně


Teď to tu moc nežije, vím, ale stejně jako každý rok u mě frčí přes leden/únor hlavně práce, spánek, imunizace (a spánek), jarní únava (a proto spánek), a pokusy o vzkříšení těla i ducha :-).

Rostlinná strava mi dělá dobře nejen po fyzický stránce, ale hlavně se po úpravě jídelníčku cítím mnohem klidnější a možná i citlivější.
Potřebovala jsem to už jako sůl.
Dneska jsem sice zapomněla, že jsem si v jídelně jako hrdina odhlásila v rámci úpravy stravy ovocný knedlíky a pak byla ráda za vysomrovanej zeleninovej kuskus, ale doma se ta změna promítla docela výrazně.

Už dlouho mě lákalo u Pierra vyzkoušet veganské výpečky.
Hlavně jsem nevěřila, že sojový nemaso, který mi fakt nechutná, jde naložit tak, aby si člověk pochutnal bez ztráty kytičky.
Takže když jsem na jednom blogu objevila fígle dlouholetých veganů, jak na marinádu, šla jsem do toho sama.
A protože jsem postup dodržela, jen jsem na 200 g suchých sojových nudliček použila skoro dvojnásobek marinády a knedlíky udělala chlupatý, na recept jen odkážu TAM .
Místo chlupatých jsem chtěla vyzkoušet jáhlové knedlíky, ale někde jsem zazdila jáhly, tak příště :-).
Nebo si k tomu můžou dietáři udělat tahle joštošná srdéčka

Za rychlé mobilní foto se omlouvám, byla už tma a netušila jsem, že to bude vážně jedlé, někdy přefotím.

středa 14. února 2018

Pro duši i tělo

Otevřela jsem Modlitbu argentinských nocí od Váchy hned pod vánočním stromem na téhle stránce:






Asi náhoda :-), i jako odpověď na mou otázku.
A náhodou mi to tu leží až do dneška, kdy to dloubne pod žebra ...

Práce dneškem začíná na obou frontách - na duchu i na těle.
Dlouhodobě si lezu na nervy, nemůžu se na sebe ani podívat a jen čekám, až dojdu na to dno a zdravě se naštvu :-).
Ranní štukatérství v koupelně, těsný oblečení, únava, vrzající kolena... a vím naprosto přesně, čím jsem si je zasloužila (jste to, co jíte)... takže je čas na generální úklid.
V práci jsem zabouchla dveře brzy (holka magor, tolik dní jsem tam regulérně do večera a pak mi je blbý odejít normálně?), upekla chleba, navařila zeleninovou polívku a zachránila jedny čerstvý krájený kvasnice (který jsem původně koupila na masopustní vdolky, ale děti s horečkou na ně neměly chuť).
Kdo by po zimě nepotřeboval béčko? Přiznám rovnou, že drožďovou pomazánku fakt nemusím a když jsem ji jedla, tak kvůli prospěšným látkám.
Po dnešku ji ale asi rehabilituju.
Na několika veganských webech jsem totiž objevila verzi, která je fakt jedlá (ano, nakonec jsem tam zamíchala bílky z domácích vajec, ale jde to i bez nich).
Za foto na první dobrou se omlouvám, ani jsem neměla žádnej zelenej blázinec na ozdobu (na řeřichu se chystám už týdny a zelinář má přijet až zítra).
Takže na to, jak hrozně to vypadá, je to fakt moc dobrý a fakt mi to udělalo dobře ...



DROŽĎOVÁ POMAZÁNKA S MRKVÍ
Na trošce tuku (máslo nebo olej) jsem zpěnila pokrájenou střední cibuli a střední mrkev nastrouhanou nahrubo. Když obojí začalo zlátnout, přidala jsem větší kostku čerstvých kvasnic (velikost asi jako 1,5 - 2 kostičky toho takovýho unifikovanýho droždí) a nechala je rozpustit. 
Podlila jsem maličko vodou a bohatě okořenila solí, pepřem, sušeným česnekem a paprikou. 
Zahustit se to dá strouhankou, ale já dlouhodobě používám místo strouhanky ovesnokukuřičnou kaši nebo kukuřičnou strouhanku ze zdravé výživy (i na obalování). 
Nakonec jsem nalila bílky ze dvou domácích vajec (neměla bych jíst žloutky, jinak není důvod je nedávat celá). 
Dosolit se může kvalitní sojovkou.
S kváskovým chlebem je to lahoda.
Tak vzhůru do doby postní!
A kdo by čekal Valentajna (u mě?), tak sorryjako :-).

neděle 11. února 2018

Píseň moře

Když jsem loni hledala pohádku, na kterou půjdem se školou do kina (zvítězil nakonec taky skvělý Paddington 2), narazila jsem na pohádku, která možná trochu zapadla mezi všema Mimoněma a Transylvániema (a rozhodně bych ji nedoporučila jen dětem!). 
Sjeli jsme ji, poplakali jsme si a zamilovali jsme si ji. 
Irský film na motivy keltských pověstí, působivá animace a nádherná hudba (česká verze od Markéty Irglové, kterou se teď Anička začala učit na cello). 
Poselství neprozradím, ale za všechny vřele doporučuju! 



pátek 9. února 2018

Pevnost poznání



Výukový program Lidské tělo jako puzzle (zlomek):


Přenos kyslíku do mozku :-)




Uvnitř oka - aneb jak vidí člověk s šedým/zeleným zákalem, astigmatismem, s poruchou vnímání barev, jak vidí moucha...



Expozice Voda živá (zlomek) :



Animátoři z UPOL - profi!


Koloběh vody v přírodě včetně průsaku vrstvami :-). Vybrat si můžete mírný deštík i pořádnou bouři.


Expozice Světlo a tma + Planetárium :







Kolem Korunní pevnůstky v Olomouci (když byla ještě ruinou) jsem chodila, když jsem studovala.
Proto mě nadchlo, jak ji proměnili !
Věda a učení už snad nemůže být zábavnější.

Fotek jsem vybrala jen malý zlomek kvůli dětem (bohužel to povětšinou nejsou ty povedené, ale s těma kobylkama nebyl na nějaký velký focení moc čas :-) ), skutečnost je ještě mnohem barvitější.
Tak kdyby někdo neznal ... mějte pěkný víkend!

neděle 4. února 2018

Reportáž pro ty, co nemohli




 
 


U nejvíc "fotogenické" zdi :-) ...




Marion ošerpována.
Je tak svá!
Strejda ožil a i když nechtěl jít, prohnal nás nakonec na parketu všechny.
A teta určitě seděla na jediný záhadně volný židli a byla pyšná.
A já už můžu dělat plačku :-).
Tradičně jsme zavírali (dežaví x 2).
Ještě ráno mi Lukor tahal z chodidel třísky a zbytky punčoch :-).

P.S. Fota kromě dvou ukradena všem zúčastněným (mám novej telefon a zjistila jsem, že s ním neumím fotit), díky!