je nejčastější otázka na složení tohohle salátu, kterej dělám jako přílohu snad úplně ke všemu - k obědům, na grilovačky i na setkání - už roky (spíš desetiletí).
Jen kousky ledovýho salátu, proužky mrkve naškrábané škrabkou, pidikousky jarní cibulky, sůl + čerstvě mletý pepř a lžíce majonézy: ta společně s kapkama vody z umytýho salátu udělá tu správnou emulzi.
Z kupovaných ale jedině Poličanka - ostatní majonézy mají moc výraznou chuť dosladka nebo dokysela.
Ale i bez majonézy politej oliváčem je moc dobrej.
Občas obměním tak, že přidám na tenká půlkolečka nakrájenou okurku nebo hrst rukoly, ale to spíš pro sebe, protože ho jím fakt často a pořád mi chutná.
Stejnej salát měli v La Mure, jen jiný druh listového salátu a s malým přídavkem hořčice.
Většinou po prozrazení, že je to takhle jednoduchý a tajemství tkví v méně je více, lidi řeknou: jo tak, já jsem ho zkoušel/a udělat a přidal/a jsem tam ještě papriku/zálivku/koření.
Tak nevylepšovat :-)...
******************************
A protože mi dochází inspirace, co pořád vařit zvláště v bezmasých dnech a potřebuju na léto svůj repertoár rozšířit i o sytější obědový saláty (komplet se sacharidy, bílkovinami, semínky a ořechy), zlákala mě reklama způsobující Pavlovův reflex na (nejen) salátové zálivky Fermato.
A i když s nimi samozřejmě jako s nikým jiným nemám žádnou spolupráci, nemůžu jinak, než zálivky doporučit, neb jsou prostě skvostné a přesně jak slibují, návykové. A hlavně fermentované!
Na první lžíci mi chutnala asi nejvíc shiitake, ale těžko hledat vítěze, všechny jsou vyladěné.
Asi budu muset udělat zase nějaký projekt a vykoumat to v domácích podmínkách :-).
P.S. Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že po Aničce, která je od malička zeleninovým závislákem asi i Ema "suchá těstovina" přišla na chuť zelenině :-).
