Stihli jsme to!
Sice jenom kupovanýho "teteka", ale co už.
Lepčí než drátem do voka :-).

O víkendu jsem vylezla po všech těch horečkách z postele a obklopil mě podzim.
Listí začalo padat zrovna když jsem byla v porodnici a teď jsem ho stihla tak tak ...
Konečně pár procházek - do volební místnosti a tak :-) (za rok se nejspíš sejdem u uren zas ... ). 
Však už bylo na čase - mužova dovolená je pryč a my nikde nebyli...
Tak snad jsme si aspoň všechno vybrali :-).
Hezký prodloužený víkend!

Je taková trpělivá.
A modrá je dobrá (kdyby se chtěl někdo dotazovat, zda jsme podle barvy bodýčka čekali kluka)! :-)
Ani podle barvy půlky natřený skříně ani podle hadříků jsme si fakt nemysleli na kluka a opravdu nejsme smutní z toho, že "se nám nepoved páreček", jak se nám snaží někteří podsouvat.
Naprosto chápu, když někdo touží spíš po klukovi nebo po holčičce. Ale :
Neutrální a modrý věci jsme kupovali z ryze praktickýho hlediska už před Aničkou (jsem v tomhle tak napůl chlap), protože jak známo, modrá holkám sluší, kdežto růžová klukům moc ne :-).
Jak jsem už naznačila, muž se naprosto nebrání být doma obklopen ženama :-), spíš naopak.
A já jsem sama nevěděla, "co" si přát víc.
Vyrostla jsem mezi chlapama, před Aničkou jsem si neuměla představit mít dvě dcery, na druhou stranu mi bylo líto všech těch hadříků a kabátů, co Anička ani nestihla unosit :-).
Mohla bych takhle pokračovat, u mě to bylo vždycky 50:50.
Kdybychom dostali příležitost vychovat světu pořádnýho chlapa, byli bychom za tu výzvu rádi stejně jako za tu příležitost vychovat mu další pořádnou ženskou.
Miminku jsme dali pracovní název Antonín, protože mi všichni věštili z tvaru břicha naprosto zaručenýho kluka :-).
Hrozně mě zajímalo, jak bude miminko vypadat, ale nějak jsem si ho nespojovala s konkrétním pohlavím. 
Byla jsem zvědavá, jestli bude zase po tátovi, nebo trochu po mně.
Jestli bude podobný Aničce, nebo jestli bude úplně jiný.
Jak by vypadaly naše geny v klučičí podobě, ale taky jak by vypadala další holčičí "verze".
A takhle to bude pořádná "Výchova dívek v Čechách" :-)...

Vlevo Anna, vpravo Ema

Holky naše zlatý.
Ema spí celou noc, chvílema o ní ani nevíme (i když by nám někteří po Andulce přáli pořádnýho hyperaktivce) :-).
Zatím.


Aby té euforie a šťastných hormonů nebylo na mě moc, srazil mě na kolena ekzém, jak jinak.
To, co tady na pokračování o ekzému sepisuju, je tedy bohužel slabý kalibr na těhotenský a kojicí hormony, nebo jsem nějaká anomálie :-(.
Ležím se zimnicí, tělo jeden strup a poněkud mi hrozí nástup do nemocnice i s Emou nebo předčasný odstavení.
Snad to bude dobrý.
Nepíšu to, aby mě někdo litoval, jen abyste věděli, proč se neozýváme.
Zatím si tedy užijte tu holčičí podobu a hezký týden všem!

Ema darovala tatínkovi k svátku přibraných 130 g živé váhy. Ale prej je to dřina, to přibírání :-).

Všimněte si Ančiny volné tvorby nahoře :-).  Muž si už delší dobu myslí na Harlekýn. Říkala jsem si včera chvíli, jestli jsem teď trochu nepřecenila síly, ale zjistila jsem, že na tom fakt nic není. Vcelku rychlé. Pekla jsem podle Romana Vaňka .

Všechno nejlepší k svátku, muži.

A děkuju, že pro Tebe není žádná práce a pomoc málo chlapská.

Odváží si vytoužený harém :-)

Konečně doma.
Konečně klid (do dalších kolotočů po doktorech).

Ančina nemocniční zábava - ukládání íjunka a sebe pod prostěradlo mojí postele

Pozdrav z porodnice 

Ema mi tak voní.

Všechno mělo svůj smysl.
Všechno je jak má bejt.

Před a po - skoro to vypadá jak idyla

Ženská síla zvítězila - dnes (nakonec sama od sebe) naše řady rozšířila Ema - 4010 g, 52 cm.

Spadla z nebe v 13.40.

Všem moc díky za vytrvalou podporu!

Čekají na sourozence ...


Hlásím se.
Na vyvolávačku jsem nešla.
a) protože jsem si jistá, že to dítě tak staré není (vím přibližně, kdy vzniklo)
b) protože cítím, že už se brzy chystá vykouknout (dnes v noci jsme málem jeli)
c) protože vím, že když mám všechny testy (monitory atd.) naprosto v pořádku, nikdo mě k hospitalizaci nemůže nutit minimálně do pondělka (dokdy má miminko čtrnáctidenní potermínové hájení).

Někdo nade mnou kroutí hlavou, i pro mě to je nezvyk, odporovat (jedné) lékařské autoritě.
Ale nezahrávám si.
Na zítřek mám přes kamarádku domluvenou kompletní kontrolu v porodnici včetně monitoru.
Bez monitorů bych si nic nelajzla.
Je smutný, že když člověk nemá známé, nemá tolik možností jako já. 
Původně jsem se "tlačence" chtěla vyhnout a známosti odmítla, ale teď cítím, že nemůžu jinak.
Po dlouhé době věřím tomu, co dělám.

O víkendu bylo krásně.
Doléčili jsme nachlazení, naordinované procházky končily sběrem oříšků a různých druhů kaštanů.
Zdokumentovala jsem tatínkovy kaštanový futuristický zvířátka :-) ...
Humor mě přešel v dnešní (už třetí) rizikové poradně.
Ačkoli přenáším "teprve" týden a všechno je v pořádku, vyvolávat chtěli začít už zítra ráno.
Zatím jsem to ukecala na středu, ale stejně si neumím představit, že ve středu ráno nakráčím rovnou v určený čas na sál.
Jde mi to silně proti srsti.
Prozatím se snažím zachovat klid a s pomocí Marti přemýšlím nad možnými alternativami.
Myslete na mě, prosím, i nadále.
DÍKY ! Jdu na další procházku.