středa 15. března 2023

Neratovská léčebna

Ema přitáhla ze školy nějakej moribundus, ale protože jí k vyléčení většinou stačí 2-3 dny, třetí den jsme vyrazili na prázdniny do Neratova podle plánu.

Užila jsem si večer o samotě na procházce ...


V noci lehla Andulí.
Na nedělní mši jsme šli už jen s Lukym a Makisanem ...


... ještě chvíli jsem se tomu bránila ...



... ale po odpolední návštěvě Kyhanky a kostela podruhé jsem lehla a až do odjezdu nevstala.

Na kostel koukala už jen ze střešního okna od Proroka, kde jsme bydleli sami ...

 
... a z nebesky modrých peřin se nebyla schopna zvednout už ani na snídani.

... ve středu večer jsem po 3 dnech horeček a břichabolu z prášků odpískala půst od masa, o který jsem se od Popeleční středy pokoušela a dala si pořádné jídlo ...

Holt není každej den/rok posvícení.

Na výlety jezdil Luky sám s Makisanem taky do středy večer, pak padla i Markéta.
Stejně jako my - horečky a tuberák. Luke přežil ani nevím jak. 

Bylo to zvláštní, člověk by řekl, že zbytečnej pobyt, ale nemám ten pocit promarněnosti.

V nížině se zatím pokouší převzít vládu jaro a já jsem po několika měsících beze světla a s chorobama vyčerpaná fyzicky i psychicky. 

Tak třeba ideální čas na novej začátek?

 

 

Rodinně u mě.

2 komentáře:

  1. No, to už se tak někdy stane. Neumím si představit být nemocná jinde než ve vlastní posteli, jaké to je? U nás na kopečkách už jaro začalo a teď už bude všechno lepší, slibuju!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, taky mi to doteď přišlo úplně nepředstavitelný! Ten první den jsem si furt říkala, to se přece musím přestěhovat do svý postele... ale jednak bych toho nebyla schopna (kdybych neměla negativní test, řekla bych, že to je snad covid) a pak už jsem si neříkala nic. Ostatním někdo uvařil, doma by museli sami, dýchali jsme hory aspoň z okna, stejně by nám pobyt propadl. Přijeli jsme do uklizeného a povlečeného už skoro po nemoci... no a vlastně se mi tam uzdravily zase trochu jiné věci :-).

      Vymazat