...

Anděl smrti nás obešel stejně jako Izraelity v Egyptě, což si žádalo oslavu, i když letos dost z posledních sil.
(ne že bychom nemoc nečekali, po minulým příspěvku snad ještě víc než kdy jindy)

Vděčnost nejen na Velikonoce - level 3 :-):
- za ochranu před těžkým průběhem (stačilo, víc bych neunesla)
- za neustálý lékařský dohled kamarádky i Ranhojiče
- za všechny nákupčí a kuchaře, kteří nedali na naše soběstačný kecy a že jich nebylo málo (nelze snad oplatit)
- za všechny, kdo nás drželi morálně (nemoc nebyla vyloženě k nepřežití, jako spíš nekonečná a vyčerpávající po fyzický a hlavně psychický stránce)
- za kněze, který se nebojí doručit eucharistii osobně
- za to, že se nám vlny střídaly tak, že vždycky někdo mohl ohřát jídlo/pustit myčku/vyvenčit psa, než zase totálně odpadl
- za to, že jsme to mohli prodělat všichni najednou, budeme ofiko prohlášení na imunní a nemusíme se do konce školního roku testovat
- za klidný, tichý a izolovaný Velikonoce, i když plán byl jiný
- za každej pupen, nad kterým skoro slzím při inkognito procházce se psem po zákazu vycházení
- za každej sluneční paprsek chycenej na balkoně cítíc se jako opilá beruška po hibernaci
- za kytky a čokoládky, za dětský "paniučitééélkóó" pod balkonem :-)
- za všechny milý lidi na hygieně a v nemocnici
- za to, že je jaro a konečně se změnil letní čas
- za to, že brzy půjdem zase ven a do lesa a na česnek a na byliny
- za vzkříšení a za všechny další dary ♥ ...

Myslím na všechny, co neměli takový štěstí jako my.