Už nějakej ten poslední rok zpátky jsem si myslela, že nemám na čtení čas.
Dokud mi Linda nepučila Chatrč.
Jak vidno, čas mám.
A byla jsem asi poslední, kdo ji nečet :-).
I když od dočtení a pocitu rozebranosti už uběhl víc než týden, pořád o tom přemejšlím.
A čtu si ji znovu s mužem, který začal po mně.
Jasně, pár much by se našlo (když by se chtělo), ale... parádní příběh (nejen) pro ty, co hledají v dnešním světě Boha.
A možná ještě lepší pro ty, co si myslí, že už ho našli.
A přestože je kniha protkaná naprosto zásadnějšími (a zásadními) dialogy (vyfotila bych hrozně moc stran raději než tuhle), přikládám pro ty, co ji četli, můj oblíbený úryvek.
Od toho místa jsem prostě cítila, že to je vončo :-).
Jůůů... jak to, že jsem o tomhle blogu nevěděla dřív? Je báječný :-) A teď k příspěvku: Chatrč jsem četla a byla z ní uchvácená, tahle knížka mi hodně pomohla ujasnit si můj vztah s Bohem/Taťkou :-)
OdpovědětVymazatjé, díky za návštěvu - taky jdu zkoumat nově objevený sympatický blog ;-). A díky za ohlas na Chatrč - nějak se z toho pořád nemůžu vzpamatovat. Přitom jsem si to sama TAKHLE nějak vždycky představovala...
Vymazatnejsi poslední, já ji dostala před pár lety k vánocům a ještě jsem číst nezačala...když já stíhám číst akorát tak dětský knížky a bibli:)no ne, čas od času se do něčeho i pustím!ale když ono když je čas na čtení, tak je čas i na výtvarnosti,....a to já nějak často preferuju!
OdpovědětVymazatTo znám, taky bych dycky vymyslela víc aktivit, kterým bych se věnovala radši :-)... ale Chatrč za to stála. Myslím, že by se dala omluvit i dočasná výměna za bibli :)
Vymazat