Obecné tipy pro ekzematiky včetně našich tipů, jak jsme předcházeli problémům od miminka

Stále jsem celá a navíc nastydlá :-(.
Takže sfouknu ještě druhou část toho, co jsem minule nakousla a budete mít prozatím pokoj :-).

Kromě výživy zevnitř, o které jsem psala minule, bych ráda shrnula naše další poznatky, kterak bojujeme proti atopickému ekzému a alergiím, příp. jak jsme jim předcházeli u Aničky od miminka.
Zdůrazňuju, že jde pouze o naše pozitivní zkušenosti, nikomu nic neradím ani se necítím být kompetentní k tomu, abych hodnotila, co je dobré a co ne.

1) Odmalinka jsme Anku koupali jen opravdu krátce po dobu nezbytně nutnou k očištění a jen v čisté vodě, bez mýdel a gelů, šampon jsme začali používat asi až v roce jemný od firmy Nobilis. Každý v porodnici vám řekne, že není dobré miminka koupat každý den, takže frekvenci dodržuje každý jinou. Po koupání ji mažeme jen olivovým olejem (extra panenský, co používám i na vaření) nebo ambidermanem (masťový základ), v zimě a při velké suchosti  čistým bambuckým máslem.
Peru v gelu z mýdlových ořechů s přídavkem sody kvůli tvrdé vodě (dělala jsem si i mýdlový sliz, ale naše pračka ho začala nějak bojkotovat). Podlahy vytírám jen horkou vodou s několika kapkami čistého levandulového oleje, který má desinfekční účinky.

2) Protože má dispozice k ekzému asi nejspíš po mně, od začátku jsme dávali pozor na to, co jí.
Když si chci já opravdu pročistit střeva a zlepšit si kůži, dám si na jaře, jak dlouho to vydržím, dietu od našeho rodinného Ranhojiče :-), kterýho jsem v době největšího zlepšení dlouho navštěvovala a velmi mi pomohl, kdy úplně vypustím: všechny mléčné výrobky z kravského mléka (zahleňuje, podporuje záněty, i když Mudr. Hofhanzlová uvádí, že čerstvě nadojené neupravované mléko přímo od krávy nealergizuje narozdíl od průmyslově upraveného), brambory (pochází zdaleka, kvůli špatně stravitelným škrobům), hovězí a králičí maso (kvůli obsahu močoviny v mase), všechny sladkosti s rafinovaným cukrem, kakao, emulgované omáčky (majonéza, hořčice, kečup), rajčata (kvůli nestravitelným slupkám), arašídy kvůli plísním (jím jen vlašské a lískové ořechy a mandle), citrusy a plodiny, které u nás nevyrostly, kafe a alkohol. Náš Ranhojič tuto dietu doporučuje jako podpůrný prostředek při všech nemocech, protože jak známo, imunita úzce souvisí se zdravým střevem. Vedle efektu na ekzém má tato dietka účinek v podobě úbytku na váze, i když se člověk nijak neomezuje množstvím. I když zrovna nedržím dietu přísně, pořád tyto potraviny podvědomě omezuju, a snažím se je omezovat i u Aničky, i když je všechny (třeba ty brambory, rajčata) úplně nevypouštím. 

Měli jsme všechno poněkud zjednodušený tím, že Anka vůbec nepobrala umělé mléko. Když se sama po deseti měsících kojení dobrovolně odstavila (a mně se výrazně ulevilo), její hormonálně oblblá matka silně podvědomě ovlivněna reklamami o spokojeném bříšku, o tom, které mléčko obsahuje ten nejvyváženější z nejvyváženějších poměrů živin hned po mateřském mléku, zakoupila hypoalergenní Nutrilon pro její věkovou kategorii. Nepobrala ani Nutrilon HA, ani Sunar HA, ani Bebu HA. Strašně zvracela. Zasloužilé matky radily: zkoušej, někomu sedne až třeba sedmé mléko. Ale nezkoušela jsem. Její tehdejší dětská lékařka, které si mimochodem vážím, se mě jednoduše zeptala: A proč jí ho dáváte, když po něm zvrací? Víte, že jí můžete přivodit anafylaktický šok? Prostě, přiznávám, zmasírovaná reklamou a médii, jsem si myslela, že každé dítě prostě "mléko přece potřebuje". A aby bylo jasno: NEPOTŘEBUJE. Pediatři vám to obvykle řeknou, až když něco není v pořádku, když dítě mléko nesnese, prostě jen tak mimochodem. Chápu, že pro mnoho žen je tahle představa naprosto nepředstavitelná, protože sama jsem opouštěla doktorku v panice, co bude moje dítě jíst, když už nechce kojit. Když jsem se pak podívala blíže na sortiment výrobků pro děti, zjistila jsem, že kaše jsou taky převážně mléčné (výjimka je třeba kaše Sinlac, kterou jsme jako jedinou z celého dětského sortimentu kupovali na cesty) a prodávané příkrmy málokdy respektují doporučené pořadí zavádění potravin do jídelníčku. Zkoušela jsem jí jednodruhové "První lžičky" podat alespoň na dovolené, ale, ačkoli to samé uvařené doma vymetla ihned, to samé v kupované skleničce vůbec nepozřela (po ochutnání jsem se tomu ani moc nedivila). Takže jsme neplánovaně a neúmyslně ušetřili fůru peněz a až teď si uvědomuju, jaké jsme měli vlastně štěstí.

Jak jsme tedy šli na jídlo od začátku?
Jediný problém byl sehnat ve městě kvalitní, nejlépe domácí, zeleninu. Kdo má v široké rodině někoho se zahrádkou, má vyhráno.
Pak je otázka: Kdy, jak a co? Všude píšou něco jiného. Přečetla jsem spoustu tabulek a nakonec zpětně musím říct, že moje představy splnila a spojila kompromisem všechna hlavní doporučení na jednom místě  TADY .  O příkrmech budu dále psát až to bude aktuální.
(pozn. Ač si MUDr. Hofhanzlové jako člověka hlubce vážím a obdivuji její publikace v oblasti výživy miminek i atopiků, považuji za důležité zde uvést, že jsem se po 15 letech rozhodla definitivně skončit s léčebnými experimenty v oblasti homeopatie, autopatie a dalších podobných směrů. 
MUDr. Hofhanzlovou cituji pouze ve spojení s výživou, od homeopatie a dalších metod propagovaných paní doktorkou se zcela jednoznačně z mnoha důvodů distancuji.
Kompletní důvody mohu uvést soukromě.)
Jen opatrně jsme Ance do jídelníčku zařazovali lepek, maso a živočišné bílkoviny. Nejspíš díky tomu, že mléčné výrobky a umělé mléko neměla opravdu dlouho, přijala později jen ty přírodní a kysané (jen v malém množství a ne dřív než po roce) zcela bez problému. Snažila jsem se, aby všechno, co poprvé ochutnala, bylo připravené doma, pokud to šlo. Mám na mysli třeba  šunku vařenou doma, chleba  (který teď už nepeču, ale zpočátku jsem ho taky pekla a zase začnu), domácí Lučinu.  Obecně jsem se snažila, aby všechno co od začátku jedla, bylo pokud možno co nejmíň upravované a co nejvíc blízko základní potravině (takže jogurty kupujeme bílé - Hollandia apod.- s ovocem domácím místo kupovaných ovocných jogurtů, doma šlehaný tvaroh se smetanou od mlekozfarmy.cz místo pribináčků, čerstvé sýry (třeba právě domácí Lučinu) místo výrobků s dlouhou trvanlivostí (a mléčné výrobky obecně vážně jen občas)... Jak jde čas, samozřejmě slevuju z náročnosti, v současnosti už jí až na malé výjimky to samé co my a skoro všechno. Ale místo mléka do kaší dávám pořád vodu, do které kápnu pár lžic smetany, protože ta údajně neobsahuje tolik špatně stravitelných dětem vadícím bílkovin co mléko. Žádné umělé tuky (Ramy, Perly,...), ale jen máslo, rostlinné oleje v přírodním stavu, příp. sádlo. Sladila jsem zezačátku (když to bylo nutné) javorovým a datlovým sirupem, po roce už i umírněně třtinovým cukrem nebo karamelem.
Sladkosti pečené doma jí všechny, občas a opravdu střízlivě i s bezmléčnou nebo domácí čokoládou, kupované sladkosti omezeně, třeba suché sušenky ano (je mi jasné, že ji sladkostí neuchráním, ale než se najde nějaký dobrodinec, co ji s nimi seznámí, sama jí to cpát nebudu. Naštěstí musím říct, že přirozená strava jí vytříbila chutě, takže jí stejně nejvíc chutná ovoce a zelenina a sama si vybírá to lepší.). 
Na potravinách i pro nás se snažím nešetřit, tak přechod není takový rozdíl, radši koupím míň kvalitních potravin než "kýbl hnoje", jak by řekl Roman Vaněk. Snažím se doma prostě vařit jednoduše a sezonně, z co nejpřírodnějších surovin, nepřehánět to s živočišnými bílkovinami, jíst jako naši předci, co jedli maso jednou do týdne (i když samozřejmě ráda experimentuju, proto tu nenajdete jen to). Na druhou stranu (pokud jste se vyděsili doporučeními k příkrmům) je mi jasné, že jednou, dříve či později, děti nastoupí do našeho vzdělávacího systému, se kterým souvisí i stravování, takže se snažím jít nějakou střední cestou a nelpím na tom, že musím mít doma mlýnek na obilí (i když tu soběstačnost a důslednost obdivuju). K jídlu už mě nic nenapadá, jen bych k tomu řekla, že tohle všechno jsou jen moje léty prověřené poznatky, myslím, že to není nic výjimečného, a abych to nějak shrnula: nad jídlem přemýšlet a nepodlehnout reklamě :-).

3) Očkování jsme se snažili posouvat, až se imunita miminka rozvine (první dostala asi v sedmi měsících, osobně bych ho nedávala před půl rokem, než se začne v mozku tvořit hematoencefalitická bariéra a nedávali jsme nepovinná očkování, ale to je na pocitu a intuici každého. Někdo má lepší pocit, když své děti očkuje hned, někdo neočkuje vůbec, ale zase nechci zneužívat proočkovanosti ostatních k neočkování svých dětí, proto jsme se snažili vytvořit individuální šetrný očkovací plán a na každé očkování ji předem připravit (více v knize Varovné signály očkování profesorky Strunecké, o které jsem se už mockrát zmiňovala).

4) Možná mě budete mít za extrémistku, ale přestože jsme Ance koupili překrásné náušnice, nakonec jsme se po dlouhém váhání rozhodli jí uši nepíchat. Naše pediatrička nás v tom podpořila - prý nikde není brzké píchání uší tak rozšířené jako v ČR. Je všeobecně známo, že v těle člověka se nachází spousta akupunkturních a akupresurních bodů a nechtěla bych, aby se někomu podařilo trefit u tak malého ucha zrovna Ance do nějakého špatného :-), který může mít vliv na její zdraví. Až bude mít rozum, ať se sama rozhodne, jestli si nechá náušnice nastřelit v pozdějším věku nebo ne, aby mi to nemohla jednou vyčítat :-) - dnes už to není tak bolestná záležitost jako dřív. 
Můžete si říct, že to moc hrotím, ale moje motivace je jasná - eliminovat všechno, co jde, aby nemusela zažít, co já.

5) Loni v listopadu jsem byla u Mudr. Hofhanzlové v Jihlavě, která o ekzému, alergii a astma a přede vším o stravě napsala vynikající knížky.
Její knihu Atopický ekzém, alergie, astma doporučuji především pro množství skvělých receptů s omezením příjmu živočišných bílkovin.

Update 2. 8. 2016 : Ač si MUDr. Hofhanzlové jako člověka hlubce vážím a obdivuji její publikace v oblasti výživy miminek i atopiků, považuji za důležité zde uvést, že jsem se po 15 letech rozhodla definitivně skončit s léčebnými experimenty v oblasti homeopatie, autopatie a dalších podobných směrů. 
MUDr. Hofhanzlovou cituji pouze ve spojení s výživou, od homeopatie a dalších metod propagovaných paní doktorkou se zcela jednoznačně z mnoha důvodů distancuji.
Kompletní důvody mohu uvést soukromě.

Tak to je asi vše, co mě k tématu prozatím napadá. 
Možná to je jen náhoda, možná máme velké štěstí, ale Anka nikdy nebyla nemocná, když pominu každoroční podzimní a jarní dvoudenní "aklimatizační" nachlazení.