Brždění

Některý věci jsou veřejně nepublikovatelný, proto tu těžkosti konce školního roku nebudu rozebírat.

Naštěstí hned mohla Andule odjet na salesiánský chaloupky, kde jí to fakt prospělo.
My s Lukym a Emčou zatím vydýchávali na chalupě u našich.

 

 

 

 

Do Ikea jsme se vydali pro postýlku a všechny ty nezbytný serepetičky.

No... odjeli jsme zcela neplánovaně s novou sedačkou (kterou jsme řešili už několik let a během pěti minut vzaly všechny mé požadavky za své, ale o tom někdy příště), křeslem, pracovní židlí a jídelním stolem.

Podrobnosti o šílený cestě domů u mě.

... a nedělní Velké finále v Litomyšli.
Nádhera, nejen Josef Špaček dojal.
Musíme brát děti častěji na kulturu.

 

Teď se léčím především na duši.
Bohužel to vypadá, že s námi už dlouho nevydrží Forrest :-(.
O tom všem zase někdy jindy.