pondělí 20. června 2016

Naše auto, náš hrad

Všechno důležitý při ruce. Zvyšuje to pocit komfortu.

Energie sbalená na cesty :-).

Před týdnem touhle dobou jsme už byli na cestě. 
Po dlouhém váhání, nutno dodat.
Vypadalo to totiž, že letos se dovolená konat nebude. 
Protože vydání se z posledních peněz kvůli rekonstrukci, protože málo dovolené kvůli rekonstrukci.
Pomalu jsem se smiřovala s tím, že poslední příležitost k mimosezonní dovolené (to bylo na mateřské to NEJ!) promarníme. 
Pak ale Lukorovi spadly do klína dva nadrámcové přivýdělky a mně jeden kolaudační dar a to by bylo, aby z toho něco nevzniklo. 
A musím zpětně říct, že jsme si zase užili za málo peněz hodně muziky.

Už dlouho jsme chtěli naše nadšení z autovandrování (který začalo asi před deseti lety naší cestou starým pežotkem kolem ČR a pokračovalo v současné podobě po delší pauze před rokem a půl ve Skotsku , kde jsme si zvedli sebevědomí orientací v cizině a získali tak pocit, že můžeme jet skoro kamkoli a následně polsko-slovenskou cestou TADY a TADY) sdílet s potomky.
Chtěli jsme vyrazit hned po kolaudaci.
Holky ale ještě kašlaly, tak jsme si nechali ještě víkend na odpočinek.
Do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli a kam pojedem.
Uvažovali jsme, že bychom po deseti letech mohli dokončit cestu kolem ČR (tehdy jsme jeli po směru hodinových ručiček a skončili někde u Plzně, protože se strašlivě rozpršelo a nemělo přestat ani těch pár posledních dní dovolené), zbývala nám projet oblast od Plzně až k Liberci.
Nebyli jsme tam dodnes a je to jediný kout naší země, kde jsme nikdy nebyli.
Bohužel předpověď počasí pro tenhle kout nebyla vůbec dobrá.
Předpověď pro Alpy, které byly na seznamu hned další, byla ještě horší, zima a hodně deště.
Třetí v pořadí před vzdálenějšími cíli bylo Polsko, resp. jeho severní pobřeží.
Tam předpověď ušla.
Překvapilo mě, že jsme byli sbalení poměrně rychle.
Namíchala jsem do zavíracích dóz vločky na cestu a sbalila pár krabic ovesného mléka (nejrychlejší snídaně), vybrala ze špajzu nějaké konzervy a skleničky od Alnatury z DM, které se nám při cestování dost osvědčily (foto pouze ilustrační, nejradši máme jejich zeleninovou pomazánku Ratatouille) a do ikeáckých bedýnek sbalili pár svršků.
To se ukázalo jako dobrý nápad, protože se v nich celkem dobře udržuje pořádek, bedýnky se dobře skládají do sebe, při cestě bezpečně drží a dobře se s nimi manipuluje při úpravě auta na spaní.
Pak už zbývaly jen spacáky, polštáře a karimatky, které jsme nebalili, ale nechávali volně v zadní části auta.
Vypsala jsem pár míst, která jsme chtěli navštívit, stáhli jsme si mapu a jelo se.

Byl to hodně intenzivní týden.
Jak na zážitky, tak na rodinné vztahy, kdy jsme spolu museli vyjít po dlouhou dobu převážně na několika málo metrech čtverečních.
Takovej jeden velkej přítomnej okamžik. 
(Skoro) bez internetu, bez pracovních starostí.
Najeli jsme asi dva tisíce kilometrů.
A zjistili, že to jde i s dětma.

Při takových cestách se dostávám do rauše.  
Minimalizuju potřeby spánku i jídla a jsem opojená tou svobodou.
Nedovedu si představit delší dobu takhle někam nejet.
Je jedno kam. 
I cesta je cíl.
Vždycky se to dá zařídit tak, aby člověka cesta nezruinovala. 
Jsem šťastná, že moje nadšení sdílí Lukor a teď už i děti

Až zpracuju dojmy, nahodím nějaké fotky.
(Edit: Foto Polski hit s dětmi TU a TU)



Takhle krásně bylo v našem bytě včera brzy ráno, když jsme se vrátili.

20 komentářů:

  1. Polsko!! Taky naše přání, však víš. A třeba to taky ještě letos vyjde. Tak se těším na fotky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vím Zuzi, ale kdybych si to nedávno nepřečetla u Petry, asi bych nevěděla. Tak držím palce, ať to vyjde! :-)

      Vymazat
  2. Zní to skvěle! Už se těším na fotky :-) A je supr, že jste si cestování s dětmi užili. Zážitky jsou prostě to nejlepší, co může člověk mít.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, Leni! Ty o tom něco víš, viď :-). A nebude trvat dlouho a budete jezdit v pěti:-). Někdy pošli foto všech Tvých princezniček!

      Vymazat
  3. Jste dobří! A jsem moc zvědavá na fotky....

    OdpovědětVymazat
  4. Parádní! :-)
    Zdá se, že na podobný typ cesty se nás letos vydalo víc :-)
    Těším se na fotky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Baru, vaši cestu jsem objevila těsně před odjezdem náhodou na FB, na jedné benzince jsem Ti smolila dokonce koment k vašemu poslednímu karambolu, ale pak mi zmizela wifič... Holt zážitky jsou zážitky, žejo! ty nám nikdo neveme!

      Vymazat
  5. Kačí,
    tak to jsme zvědavá na fotky a další příspěvek!
    U nás to letos také na dovolenou nevypadá ze zmíněných důvodů, ale že bych se nechala inspirovat ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. To vyzerá fakt dobre. Inšpirovala si ma (ešte neviem či aj nás). :)

    OdpovědětVymazat
  7. Smekám. Já takový uzlíček nervů, nedokázala bych si to užívat. Je na to nějaký recept :-)? Určitě jste si to užili.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Recept? No asi dobrý řidič :-). Je fakt, že už jsme za ta léta sehraní, já věřím Lukorovi, že je skvělý řidič, co se neptá :-) a on zase mně, že naplánuju přijatelnou cestu, že vím, kam jedem a co všechno uvidíme. Je dobré to zkusit nejdřív v okolí domova a po Čechách, Skotsko a řízení vlevo bylo křest ohněm, takže pak už se dá jet kamkoli :-).

      Vymazat
  8. Tak příště to snad bude sem k nám na sever :) Jste stateční :o). Krásné další dny. Lada

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ladu, ten náš sever beru jako velkej renonc. Snad se brzy zadaří! Díky a krásný léto i Tobě!

      Vymazat
  9. To je paráda! Jaké máte auto, že se do něj všichni vejdete se spaním? My se v naší prastaré fabii vyspíme taktak s mužem, když si pod hlavu do mezery naskládáme veškerou bagáž, ale s dětma už by to nešlo ani náhodou. Ale už léta toužím po takovém autě, kam bychom se vešli všichni. Letos plánujeme slovácko-slovenské toulky (se stanem v autě). A děti touží poprvé spatřit moře, mně děsí týdenní pobyt na jednom místě, tak bych i tam nejradši vyrazila podobným stylem, uvidíme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slovácko-slovenské toulky zní jako skvělý plán! :-) A to s tím týdenním pobytem na jednom místě chápu, mám to stejně. I když tím, že jsme vyjeli později, přišli jsme o možnost na některém místě zůstat třeba o jeden den déle a odpočnout si. Tak bych to řešila příště, ale nešlo to jinak,aspoň jsme viděli všechno, co jsme chtěli. A jinak máme starší Volkswagen Sharan, myslím, že stejné auto je i Seat Alhambra a ještě jedno auto, co si teď nepamatuju značku :-). Když je potřeba, jde do něj nacpat i sedm sedaček. Na cestování naopak necháváme jenom dětem sedadlo, přičemž Ema má ještě bezpečnou sedačku (když jsme ho koupili, byli jsme nadšení, že má integrované dětské sedačky a větším dětem stačí sedadlo poskládat do tvaru sedáku, nevím jak to popsat). Na cestě do Polska jsme vyzkoušeli několik možných ležení (stan jsme měli pro jistotu taky, ale použili jsme ho jen jednou pro pohodlí) a nakonec nám nejvíc vyhovovalo, když po přeskládání bagáže jeden zůstal s dětma vzadu a jeden si sklopil přední sedačku, bylo to asi nejpohodlnější. Ale musíme si to užít co nejvíc, protože až děti vyrostou, asi už to tak nepůjde :-).

      Vymazat
  10. Zdeni, dobře vy!!! :-) Obdivuju, že to takhle zvládnete...někam prostě vyjet a přespávat v autě. Musím se přiznat, že na tohle by asi P. nikdy nepřistoupil, spíš už hledáme trochu pohodlí, když už vyjedeme s dětma někam "ven" :-) Ale ty zážitky pro holky, ty musely být super! Těším se na fotky! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, my taky hledali v posledních letech pohodlí, hlavně hezký prostředí, ale když teď máme doma takovej jakože penzion, jsme zas ochotní z pohodlí slevit... Ale myslím,že budu mluvit jinak,až budu chodit do práce;-)! A jak jsem si vážila domova, když jsme se vrátili..!

      Vymazat