Podzim zpětně

 Rodinné fotky, kterých je tentokrát trochu víc, zase na uzavřeným.

Upgrade palačinkovýho narozeninovýho pro Emču (vrátím se k původní verzi, ale byl fajn)

Jeden z dárků k nám přišel sám - švagrová se nemohla zúčastnit vyjížďky na koni, kterou dostala, a tak nám ji přenechala - dokoupili jsme ještě další a holky si vyjely spolu.

Na Halloween, který se vzácně shodl ve školce i ve škole na termínu o týden dřív, jsme jako správný extrémisti nechali Makisana doma, tak nějak z principu.

Ve škole jsem byla na týhle největší propagační akci jako budoucí první třída spoluorganizátor, takže jsem dělala, co se dalo (jakože se nic nedalo) - vyšlo to na dřívější termín, lehká změna názvu, povzbuzení kolegům ohledně nabízení alternativ za krvavé horory a démony na chodbách, ale stejně tomu všichni říkali a byl to Halloween, tečka.  

Mně stačilo, že jsem se konečně po tolika letech vyslovila a hotovo - demokracie :-).

Těžkej týden to byl, jak zdravotně, tak všechno tak nějak zadřený, problémy s kytkama...

"Moje" tichá - dušičková zóna byla stejná ...

  

... jen přibyla nová aktivita.

 

Tak aspoň jeden na odlehčení :-)...

 

:-)

 

Naštěstí se vše stihlo ještě před prázdninama.
Na ty byla spousta plánů, ale vzhledem k tomu, že jsme prodělali nedávno covid (olej Dobrého Samaritána mě ochránil od všech viroz, takže návrat do školství byl jako nebe a dudy oproti první mateřské, až ten útok ze školy i z domova už jsem nevydržela. Rychlý průběh, jen ten čich no...), nebyla moc síla.
Ale chalupa zazimována, posekáno, shrabáno, uklizená trampoška, střecha na zimu provizorně zajištěna.

Bylo to to jediný, co jsme během prázdnin zvládli, kromě jednoho výletu - Dřízna postopadesátéosmé a stále jako proprvé...:-)

Vlastně ještě malou oslavu Makisana jsme stihli! Ale tu mám jen s gesichtama, takže u sebe.

Následovaly jedny Dédédéčka v novém formátu - tzv. BoscoDay, tentokrát na téma Helou duše ;-), protože 2. listopad.

Výživné, neb komplikovanější děti na nich, těžké téma a při večerní návštěvě hřbitova i neplánovaná návštěva pecí v krematoriu, když mi tam jeden kluk odešel, uff.
Přesto silné okamžiky, měla jsem i radost, že se naše hra i jídlo povedlo.
Foto od Marušky, další její krásná TADY.

Ve školce už dobrý.

 Jedna lehce odbytá květinová služba. Pár koupených kytek a roští z naší salesiánské zahrádky.

 

A dnešní návrat do reality z konference v Praze s úžasňákem Marcinem Zielińskim.

... až zpracuju, tak napíšu.