Karlova polívka :-)

Žádná velká změna.
Přes týden práce (tentokrát mi daly zabrat přijímačky) a o víkendu dlouhý spánek. 
A resty, aby se vše důležité vyřešilo, než se začnem střídat u Aničky v lázních.
Ale nevadí mi to, protože teď je ten čas a zatím nemám žádnou jinou ambici :-).
A protože teplo je blízko :-). 

Období polívek, co jsou polívkou i hlavním jídlem v jednom, stále trvá.
Tuhle vynalezla Karel.
Často u nás zazvoní, že něčeho navařila spoustu a neví co s tím.
Knedlíky, polívky, veganský sušenky... kolikrát mi vážně vytrhla trn z paty, když jsem nestíhala vařit.
A tenhle polívkoguláš mi chutnal tak, že jsem ho začala vařit taky.
Základem je hovězí vývar s masem a zelenina všeho druhu.
Hovězí sice moc nesmíme a ani nevaříme, ale v zimě ho dostáváme z ekochovu, tak nepohrdáme :-).

Asi kilo až kilo a půl masa na polévku (s kostí) přivedu k varu, postupně seberu všechnu pěnu a na mírném plameni dlouho a pomalu vařím se solí, kuličkami pepře a nového koření, bobkovým listem, cibulí, česnekem a trubkami z libečku, které si mrazím.
Pár hodin si hrnce nemusím všímat, prostě nechám maso vařit, dokud se nezačne rozpadat.

Pak na lžíci tuku z masa, sádla nebo másla zpěním dvě střední cibule nakrájené na měsíčky a opékám dozlatova. Přidám na menší kostky nakrájených asi pět středních brambor, dvě lžíce rajského protlaku (pro jednou...) a ještě chvíli opékám. Zapráším celozrnnou špaldovou moukou (množství podle toho, jak chcete polévku hustou), orestuju a zaliju vývarem z masa. Po pěti až deseti minutách varu přidám ještě dvě větší očištěné mrkve na kolečka, kolečka pórku, kousek nastrouhaného celeru, čerstvé nebo mražené zelené fazolky, kukuřici a hrášek. Vlastně můžete přidat jakoukoli oblíbenou zeleninu.
Osolím, okořením sušeným česnekem, kmínem, sladkou paprikou, čerstvě mletým pepřem a větší špetkou chilli. Polévka je lepší více kořeněná a pikantní. Po dalších deseti minutách je hotová a přidám do ní rozpadlé maso z vývaru.

Je skvělá ať už samotná nebo s celozrnným rohlíkem.

Lék na každej moribundus

a nejoblíbenější dospělácká polívka, jede u nás už rok.
Zelený natě (nejvíc nám chutná kombinace čerstvýho špenátu a koriandru, na fotce zrovna polníček) a jarní cibulka, trocha kuřecího masa z vývaru (ale jde to i vegansky - stačí vynechat maso a místo vývaru použít "miso vývar" :-) ), kostičky česnekového (nebo marinovaného) tofu promíchané s trochou tamari nebo jiné sojové omáčky a opražené na trošce oleje, rýžové nudle, strouhaný zázvor, stříkanec sojovky a špetka chilli  (v sezoně klidně čerstvá paprička). Na jaře přidávám naklíčené mungo.
Zalívám vroucím kuřecím vývarem - ten vařím pomalu několik hodin s trubkami (stonky) od libečku (které si mrazím do zásoby), celou cibulí, pár stroužky česneku a oblíbeným kořením.
Lze doostřit chilli olejem.
Protáhne dutiny dokonale a vzhledem k pokračující imunizaci (ach ty mrazy) je stále v kurzu ;-).

Tatarák z hlívy ústřičné

Měli jsme moc rádi klasickej tatarák, jen ... v poslední době se mi nějak příčí jíst syrové maso (ne kvůli chuti, ale při představě, co všechno spolu s ním do sebe dostanu).
Už dřív jsem experimentovala s "nosnou hmotou" a místo masa dělala tatarák z cuket a lilků (grilovaných i syrových) nebo třeba z nastrouhaných vařených brambor.
Z grilovaných lilků a z vařených brambor nám chutnal nejvíc, teď ale pořadím výrazně zamíchal tatarák z hlívy, který vede jak co do chuti, tak co do vhodnosti složení, protože brambory ani lilek nejsou zrovna zdravotní hitparáda.
Příprava je jednoduchá. 
Na rozehřátém plátku másla nechám zesklovatět na kostičky nakrájenou větší cibuli a přidám asi 500 g drobně pokrájené hlívy.
Nesolím, aby houby nepustily všechnu vodu a dusím do měkka, asi 10 minut.
Nechám vychladnout a v menší misce pak hlívu i s cibulkou rozmixuju tyčovým mixérem dohladka.
No a pak už ochucuje každý podle vlastní chuti.
Já přidávám nadrobno pokrájenou malou cibuli, olivový olej místo žloutku, trošku tamari omáčky (můžete použít i jinou sojovku), lžičku domácí hořčice a lžíci domácího kečupu (dietní štítek přidávám proto, že tatarák jde ochutit i bez hořčice a kečupu a samozřejmě se ani tak nejí každý den), z koření pak čerstvě mletou sůl a pepř, sladkou papriku, mletý kmín, sušený česnek a špetku chilli.
Šlehám vidličkou do té doby, než se všechny chutě propojí a přidávám/ubírám suroviny.
K tomu samozřejmě topinky.
Ať už ty klasické smažené na oleji nebo ty pečené v troubě, jak to dělám poslední dobou - krajíčky chleba potřu slaboučkou vrstvou másla a upeču v troubě (během pečení je obrátím).

No nic, tak "náš" klip, na kterej toužebně čekáme, je prý hotov, ale ještě se pro změnu čeká na správné načasování jeho "vypuštění", to víte, když má teď Zrní toho Anděla...:-)
Z nudy a naivního čekání na něj jsem dokonce umyla okna ještě za sněhu.
Kdybych čekala na jiný než astronomický jaro, taky bych se nemusela dočkat a nechci si šudláním kazit Velikonoce, tak proto.
Naštěstí lesk jako blesk vydržel (nějakým zázrakem přestalo sněžit) a tak víme, jak je venku hezky, když mají v hospodě umytý okna :-).
Rozhodla jsem se dnes přidat recept, kterej stále ještě posílám mailem a teď už nebudu muset, jupí.
Bez chilli con carne se u nás neobejde žádná větší sešlost, oslava, Silvestr a tak.
Vděčný jídlo z jednoho hrnce (woku), po kterým se můžou někteří utlouct a při oslavě ho stačí ohřát a netrápit se místo zábavy v kuchyni.
Mimo to je to typický příklad jídla, na který jsem měla minulej tejden hroznou chuť (jakože si ho užiju, když do kojící matky mám ještě daleko) a hotového pozřela pár lžic a konec...
Tak snad na víkend ještě přijde k chuti do těch mrazů. 
Receptů na chilli je spousta, někdo dává jakékoli maso na kostky, to opravdu někdy vyzkouším, ale zatím dávám roky do ustálený chalupářský verze dobrý mletý (ne z hyper super, jak jsem psala minule).

_______________________________________________________________________________________

CHILLI con CARNE

Potřebujete:

1 velkou cibuli
stroužky česneku podle chuti
1 větší červenou papriku
500 g dobrého mletého masa, nejlépe 1:1 vepřové s hovězím
3 čerstvá větší rajčata nebo mimo sezonu plechovku sterilovaných rajčat
2 plechovky červených fazolí ve slaném nálevu 
(lze uvařit předem namočené červené fazole doma, ale protože to poměrně dlouho trvá, obvykle je uvařím ve větším množství a napytlíkuju do mrazáku)
1 plechovka sterilované kukuřice
250 ml rajčatového protlaku + 2 lžíce hnědého cukru nebo čtvrt až půl lahve kvalitního ostrého kečupu (Kand)
2 proužky (štráfky) dobré hořké čokolády
sůl
pepř
mletý kmín
mleté chilli papričky 1/2 lžičky a více
olej (řepkový, slunečnicový)


V hluboké pánvi (wok, můžete použít i klasický hrnec, ale víc se směs přichytává) zpěňte na troše oleje nadrobno nakrájenou cibuli a česnek a červenou papriku na kostky, okořeňte půl lžičkou chilli (na lehce pálivé, milovníci ostré chuti přidají víc) a kmínem podle chuti (nemusí být, ale zmírňuje nadýmání :-) ). 
Dobře hlídejte a míchejte, aby chilli nezhořklo, a když cibulka začíná zlátnout, přidejte mleté maso a co nejvíc ho "rozsračičkujte" :-). 
Opečte ho zprudka ze všech stran, směs osolte a opepřete a maso ještě na menším plameni opékejte dokřupava. 
Potom přidejte oloupaná a nadrobno nakrájená rajčata nebo mimo sezonu sterilovaná rajčata z plechovky a dál duste, než se vypaří voda. 
Tajemství jídla spočívá v tom, že se vše dělá pomalu a pozvolna a dá se mu dost času, aby se chutě propojily. 
Když budete spěchat, jídlo má hned jinou chuť, i když jinak dodržíte postup.
Pak můžete přidat fazole (ty z plechu bez nálevu) a kukuřici. 
Přilijte oslazený (kvůli zkaramelizování) protlak nebo kečup a rozlámejte do pánve čokoládu na kostičky.
Čokoládu doporučuju nevynechávat, dá tomu ten správnej šmak a v jídle není nijak sladce cítit.
Když se čokoláda rozpustí, všechno zamíchejte, ztlumte oheň na minimum a nechte chilli za občasnýho míchání tak půl hodiny dusit. Omáčka se spojí a zhoustne. 
Pak ochutnejte, možná bude jídlo potřebovat ještě trochu soli nebo pepře, vypněte sporák a nechte 10 minut odpočinout. Vyplatí se:-)!
Jako přílohu jíme chleba, nejlépe domácí.
Závisláci přidají lžičku kysané smetany nebo majonézy Poličanky (nikdy jsem nevěřila, že to udělám taky!).

Upozornění: Při konzumaci dochází k větší spotřebě piva! :-)

Dnes má narozeniny můj drahý bratr - starší z mladších.
Žij blaze a buď zdráv! :-)
Slavili jsme to dohromady s Aničkou už minulý víkend.
Když jsem sháněla u Lucie recept na dvouletý dort pro Anduli , zahlídla jsem tam právě něco, co jsem musela hned zkusit:
Čokoládový cheesecake s chilli.
A věděla jsem, že ho upeču právě bráchovi, kterýžto je jeden z nejvděčnějších konzumentů mého milovaného chilli con carne :-).
Já mám strašně ráda čokoládu a taky mám strašně ráda chilli, takže jsem se sama těšila, že mi dá bratřík ochutnat.
Všichni nejdřív machrovali, jako kde tam to chilli je skovaný, ale potom jen mlčeli a jedli :-).
Dort si pochvalovala hlavně mužská část osazenstva oslavy, které jsem slíbila recept, a já.
Prostě kdo má rád sladkost čokolády doprovázenou v závěru štípáním na jazyku, bude spokojen.
Recept jsem dodržela podle Lucie TADY , až na to, že:
1. Jak jsem už psala, zapomněla jsem koupit sušenky na korpusy, takže jsem stejně jako u Ančinýho dortu použila rozdrcený prachobyčejný sušenky zn. BeBe (červený) a Club. Dala jsem od každých jedno balení a na toto množství 100g rozpuštěného másla. Jo a celej dort jsem dělala v klasický otvírací dortový formě s průměrem 28 cm, jejíž dno jsem předtím obkreslila na pečicí papír a vyložila ho jím, takže množství surovin jsem zvedla tak akorát. Pekla jsem korpus cca 10 minut, takže aspoň to jsem dodržela :-).
2. Náplň jsem udělala z dvou balení Philadelphie a jednoho balení přírodního sýra Jaroměřický Fénix, protože jsem patriot :-) a minule se mi u kaštanového cheesecaku osvědčil. Což sice na gramáž vychází o něco více než v receptu u Lucie, ale dala jsem víc sýra z důvodu, který vysvětlím níže. Sýry jsem na nízkou rychlost promíchala se 100g cukru a přidala 2 tabulky rozehřáté hořké čokolády, do které jsem předtím dobře zamíchala zarovnanou lžičku chilli (jedna čokoška měla necelých 90% a druhá něco přes 50%), postupně pak dvě vejce a nakonec... ANO, zapomněla jsem i na tu zakysanou smetanu, co má v receptu Lucie, takže jsem tam cmrndla asi třetinu kelímku tekuté šlehačky a doufala, že když dala i více sýra, že to krásně vyjde. A vyšlo, ostatně kaštanový cheesecake se dělal podobně.
No, takže jsem ten recept vlastně ani tak moc nedodržela, kadopádně cheesecake se povedl.
Aspoň tou dobou pečení (na mřížce nad pekáčem s vroucí vodou) jsem se snažila řídit a... určitě nebudu svou neschopnost svádět na starou plynovou troubu bez ukazatele stupňů, ale taky jsem u toho dělala tisíc dalších věcí, prostě mi dort na jedné straně trošku praskl.
Naštěstí to nikomu kromě mě nevadilo nebo se aspoň tak tvářili :-).
Ale když se budete aspoň vy řídit Luciiným doporučením (15 minut na 180°C a následně 45 minut na 120°C), určitě se vám všechno povede jak má. Chladnutí na mřížce a po vychladnutí odležení přes noc v lednici je jistota.

Jsem hrozná s tím, jak jsem líná odměřovat a všechno měřím od oka a na balení :-), naštěstí to vyšlo, takže můžu doporučit i tuhle obměnu.
Tak doufám, že jsem si tímhle tipem na skvělý dort u vás vyžehlila to moje předvolební žvanění a že se tu budeme i nadále setkávat :-).

Normálně bych dort nechala takhle hezky čistej, ale jelikož jsem děvče tvořivé, musím vám ukázat, jak "vtipně a kreativně" jsem Petříčkovi dort ozdobila:

Cha, cha.