neděle 29. listopadu 2020

Adventní povinný :-)

Letos asi nejvíc na poslední chvíli (jak to u nás vypadalo ještě dopoledne, dávám na soukromý).
Znouzectnost.
Domácí, školní a prkno pro kamarádku (Lukor pižlal delší na dva kusy :-) ).

 Ale nakonec aji perníky se stihly, to bych netipla.

V pátek navečer jsem se přestěhovala zpátky do školy, oči jak angorák.
Úplně se mi klepaly ruce radostí, když jsem psala na tabuli vítací vzkazy :-).
Ještě deset dní triád a možná bude čas i na nějaký ladění.
Jestli to teda hned nechytím, protože skoro všichni v okolí už to mají za sebou :-).

pondělí 23. listopadu 2020

Svoboda v oblacích

17. listopad ještě.
Malé Svatoňovice a nová rozhledna Žaltman.





a včera zase novohradecký lesy.

pondělí 16. listopadu 2020

Martin nepřijel

... ale rohlíčky byly, z posledních sil :-).
Teda spíš obálkotaštičky, aby se tam vešlo hodně povidel :-).
Nikdy se mi je nepodařilo vyfotit, protože se hned snědly, takže jediná fotka je tento prototyp, než jsem recept poslala školním dětem.
400 g špaldové (dala jsem napůl s celozrnnou, ale příště zkusím udělat z žitné chlebové, abychom měli lepší svědomí), podle chuti práškový cukr (třtinový), dvousetgramová kostka másla (nastrouhaného a následně změklého) a malý kelímek kysané smetany (vyzkouším i kokosový jogurt). Těsto rozdělit na dvě části, každou z nich vyválet do tvaru kruhu, rozdělit na osminy a zabalit velkou vrchovatou lžičku povidel nebo ochuceného tvarohu (strouhaných jablek/máku/strouhaných ořechů/marmelády...), upéct.
Můžete je samozřejmě taky rozkrájet na více kousků a udělat něco, co bude více připomínat rohlíček :-).







Je fakt, že tohle období je po pracovní stránce šílený, ale má i své výhody.
Taková ta jednotvárnost dní začala bejt na jednu stranu i trochu uklidňujicí, žádný davy, žádnej spěch na schůzky (pozdě), každej nádech v lese vzácnej.
Jediný, na co jsem si zatím nezvykla, je zimní čas.
Ale aspoň byla cesta pro vodu (potmě) ke studánce v Dřízně trochu dobrodružná.

Moc mi pomohl tenhle čtecí plán - a vůbec, celá ta apka je dobrá, používám na mobilu. 

Různě dlouhé čtecí plány si člověk může vybrat podle potřeby (podle emocí nebo podle situací, ve kterých se zrovna nachází, např. Odpuštění, Starosti, Neklid, Bitevní pole v naší mysli, Návyky, Naděje Vánoc, Udělat si čas na odpočinek, Vneste do svého manželství duchovní vášeň, Boží zbroj, ... atd.). 

Kromě upozornění na úryvek na daný den (a že často sedne jak ..... na hrnec) si lze nastavit upozornění i na vybraný plán. Ten se skládá ze zamyšlení na daný den a úryvku, takže zabere cca 5 minut denně, ale vážně umí povzbudit.


 Když se ještě poštěstí občas se vyskytnout ve správnou dobu na správným místě... :-)

P.S. Jedenáct měsíců do voleb! :-)

sobota 31. října 2020

Překonala jsem ...

- rozčarování nad informační válkou nejen na sítích
- totální únavu a vyčerpání z dosavadní distanční výuky (4 online hodiny denně s kontrolou ostatních místností + přípravy + zpětná vazba + komunikace s rodiči, vedením a porady = záda a oči v háji)
- pocit, kterej ve mně přetrvával asi 3 roky, že knihu je určitě úplně zbytečný psát

Stihla jsem ...
- v pátek 22.10. večer úplně hotová zaklapnout přípravy na příští týden a jít na mši
- v sobotu sezonní práce před zimou na chalupě, posbírat padaná jablka a postupně je doma hezky růčo moštovat
- hezky se ztratit v hradeckých lesích
- vyrazit s rodinou na malou pouť přes vylidněný podzimní Orličky do Neratova, kde jsem načerpala všeho do zásoby
- mít radost z nečekaně rozjetýho kamarádova prodeje jeho nádherných kytek po zákazu trhů
- navštívit rodinné hroby, kamarádku 1 a kamarádku 2 s převazem po operaci
- výlet na Les Království
- hecnout se, napsat první část knihy a zapálit se pro další psaní
- vyměnit struny na kytaře a zase na ni hrát
- odpočinout si, vyspat se a mít čas na modlitbu a muže

Tím, že nemusím chodit do města, si užívám po dlouhý době dosyta podzimu bez předčasných vánočních výzdob a halloweenských kýčů.

Loni touhle dobou jsem zkoušela, jaký to je vysílat ze skály v poušti do ticha a hvězdnýho nebe.
Dnes prožívám neméně napínavý vnitřní dobrodružný příběhy.

Ale narovinu přiznávám, že bez modlitby a bez přírody (přesně v tomhle pořadí) bych byla v pr--li...