Naděje zlátne

29. duben

6. květen

Je to stejně úlet.
Před 30 lety jsem seděla tátovi na koni a dneska sedí na koni nám zase naše děti a protesty spojily širokou rodinu od Prahy po jižní Moravu.


13. květen 
jsme poprvé chyběli.
Besídka a tak.

21. květen
a Lukorova oslava narozek na Václaváku

28. květen
poprvé v Pardubicích, osobní fotky u nás .
Poprvé vlastní transparent :-).
A ano, vytuníme chyby, sdělila jsem narychlo jen představu a Lukor na poslední chvíli tvořil.
Chtěli jsme něco sametovýho.

4. června 
jede Luke na Václavák sám, my budeme muset protestovat v pohraničí na škole v přírodě :-) ... 
Přikládám svůj post z 27. května, abych se neopakovala...

"Čau lidi ♥ (sorryjako, ale nepřestanu to používat jen proto, že to používá Prchal),
dlouho jsem byla pasivní, protože jsem hodně slyšela na to "demokratický zvolení", s kterým každej operuje, taky nezávidím nikomu, co si nakrad nebo načerpal a taky proto, že mi přišly zpočátku (loni) aktivity spolku Milion chvilek lehce naivní. Nejsem moc demonstrační typ a někomu vysvětlovat svoje postoje je pro mě poslední dobou noční můra, ale, jak pravil jeden dobrej transparent: Situace je vážná, už přišli i introverti .
Od dubna jsem chyběla jen na jedný demonstraci v Praze. Tam jsem měla zpočátku cestu kvůli školení, ale pak už jsme jezdili cíleně. A musím říct, že teď už nejde zdaleka o to, že někdo něco "čerpá" (jasně, "čerpalo" mnohem víc lidí, o kterých se tolik nemluví), otřepanej Čapák, STB, dokonce už ani nejde jenom o Benešovou a o to, že si teď naštěstí nikdo nedovolí žádnou výraznou změnu v justici. Na poslední demonstraci na Václaváku promluvila pražská radní Milena Johnová o situaci v sociálních službách - obce totiž dostanou od státu jen pětinu peněz, který potřebujou. Stát výrazně seškrtal peníze na sociální ochranu dětí (pro představu za tento rok: přes 9 tisíc týraných, zneužívaných a zanedbaných dětí, 197 hospitalizací dětí kvůli "špatnému zacházení", 6 jich zemřelo, 37 otěhotnění dětí ze zneužití), domovy seniorů, pečovatelskou službu, osobní asistenci, hospicy atd.
Včera jsem stála po dlouhý době frontu na lístky na vlak a viděla, jak si studenti kupovali lístky za 6,- Kč - ne, nezávidím, jsem pracující a vydělávám, jsem pro studentský slevy, ale je tohle fakt tak nutný na úkor toho, že nejsou peníze na daleko důležitější věci? Pro představu: ČR dává na sociální péči 12% HDP, Slovensko 16%, Německo 19,4%, Rakousko 20,5% a my v týhle situaci a společnosti budeme až takhle škrtat? - Kdo si chce poslechnout celé, paní Johnová mluví v čase 47:30 ve videu TADY nebo se mrkněte na 168 hodin).
Rezervy se rozfrcaly na populistický kroky, objevujou se zázračně najité peníze, boj proti suchu nula... atd.
Víc tady nebudu spamovat, soudit naštěstí nemusím, ale je třeba některý věci jasně pojmenovat, proto souhlasím s vyjádřením Ani Geislerový a i za sebe říkám: Jo, povedu "kchámpáň" za odstoupení trestně stíhanýho estébáka, za nezávislou justici, za ochranu životního prostředí a ne za ochranu něčího podnikání. A za všechny další věci, o kterých se od jistý doby na hlavních titulkách nepíše.
Komu je to jedno, beru to, nemusíme mít všichni stejnej názor (snad se nikdo nechystá bourat v autě nebo nepotřebuje hospic pro svý rodiče). Kdo s tím ale něco udělat chcete a můžete, prosím, čtěte, pište jim a nebojte se, přijďte se podívat, že na náměstí neprotestujou jen nějaký pomatenci a křiklouni, že to celý dává smysl a když to nevzdáme, dotáhneme to do konce. Na viděnou!
P.S. Za Mikulášem Minářem plně stojím a má mou podporu."

V sobotu mi na FB moc hezky mluvil z duše Martin Jaroš, tohle je totiž přesně to, co já nedovedu pohotově vystihnout, když se mě někdo zeptá:

"Myslím, že celá tahle habaďůra zvaná Andrej Babiš pomalu končí a že v příští vládě už premiérem nebude.
1. Jasně jsem si to uvědomil, když jsem sledoval Andrejovu reakci na volby do EP. Jestli něčemu u Babiše věřím, tak je to jeho instinkt zabijáka a vítěze. A řeknu vám, Andrej Babiš už nejpozději v neděli večer VĚDĚL, že tuhle hru už nedá a že to celé skončí špatně. Bylo to vidět v jeho očích a v tom jeho kňů - i když volby nominálně vyhrál, ihned si začal stěžovat a útočit na ostatní. To nebyla reakce vítěze.
2. Jasně, pořád má těch svých 30 procent, řeknete. Ale věřte mi, i když vydrží do příštích voleb a dokonce je i vyhraje, tak premiérem nebude. Vsadím na to boty. Andreje totiž začíná dostihovat přesně to, co z něj předtím udělalo tak úspěšného obchodníka - jeho brutální žraločí styl, jeho neschopnost opravdové spolupráce a samozřejmě jeho estébácká, polomafiánská minulost.
3. Andrej Babiš, jak jsem ho poznal, totiž není nějaká renesanční osobnost se širokým rozhledem. Andrej Babiš je jen dokonalý stroj na akvizice, nepřátelské pohlcování konkurentů, shrabování výhod, budování privátního impéria. V tom je geniální; ve všech jiných oblastech je to až překvapivě plochá a dutá osobnost. Andrej Babiš dokáže s jinými lidmi fungovat jen ve dvou režimech - buď jste jeho sluha, nebo jeho nepřítel. Nic mezi tím. Normální partnerství 1:1 nezná a neumí. Proto automaticky vysaje a zničí každého naivku, který se pokusí s ním jít do koalice nebo do kšeftu. Proto nevyhnutelně shodí ze srázu ČSSD, která kvůli vlastní blbosti už tak šla blízko okraje.
4. V byznysu se můžete stát tím největším otesánkem a mít všechno - třeba všechny pekárny. Teoreticky vás v růstu nic nezastaví. Ale v politice musíte mít živé a relativně prosperující partnery, abyste mohli sestavit koalici. A Andrej Babiš má kvůli své nátuře a historii koaliční potenciál někde mezi Sauronem a skunkem smrdutým. A aby to ovládl sám, aby se obešel bez partnerů, to mu není dáno.
5. Česká politika má jakýsi strop kolem 30-35 procent, výš se prostě s podporou pro jednu stranu nedostanete. Naopak když se téhle hranice dotknete, tak pomalu zahajujete cestu dolů. Češi tradičně nedůvěřují autoritám a hegemonům, rádi moc rozdrobují. Překonat to může jen mimořádně nadaný populista, jako třeba v Maďarsku Orbán, to ale Andrej Babiš nedokáže.
Andrej Babiš si totiž dokáže lidi jen kupovat, protože jeho myšlení je jen a pouze pragmatické a materialistické. S tím můžete v Česku získat třeba 30 procent lidí, kteří si řeknou - OK, třeba je to hajzl, ale aspoň mi zvedl důchod a mám se za něj dobře, budu ho volit. Takových lidí je třetina - víc jich na tyhle materiální požitky nenalákáte. To Orbán se se svými voliči v Maďarsku dokázal propojit na mnohem hlubší, psychologické a kulturní úrovni. Kdysi hrál skvěle úlohu tzv. kádári kisembera, malého maďarského človíčka z Kádárových časů, "obyčejného Čecha", jak bychom řekli my. Pak se plynule přerodil do role Jánose Hunyadiho, hrdiny, který ochrání Maďarsko před cizáky. Orbán to vše dělá uvěřitelně, dokonale rozumí maďarské identitě a má ji v sobě, navíc je skvělý řečník. Babiš se pokusil o to samé - on z Maďarska vůbec hodně kopíruje - ale na rozdíl od Orbána to prostě neumí. Ve skutečnosti nechápe českou identitu a nedokáže se na ni tak uvěřitelně napojit. I proto dostal Orbán v neděli šokujících 53 procent, kdežto Babiš jen nějakých 21 - to srovnání mu jistě neušlo. Babiš už myslím chápe, že na rozdíl od svého maďarského vzoru on duši českého člověka neovládl a neovládne.
6. A to mě přivádí k tomu nejdůležitějšímu. Ke smůle Andreje Babiše totiž Česko UŽ JE docela silné. Češi v sobě mají sílu a opatrnost, takže se nenechají úplně oblbnout jedním demagogem, byť velice bohatým. Naopak si - i vzhledem k dnešním zprávám - čím dál tím víc lidí začne uvědomovat, že bývalý estébák, který fixluje s dotacemi, lže kudy chodí, nedokáže zpříma zodpovědět na jedinou otázku a naši zemi už připravil o stamilióny, přece logicky NEMŮŽE udělat Česko silnějším. Skutečná síla nikdy nevychází z lhaní a podvodu. Skutečná síla neznamená jet šméčka a doufat, že vám to lidi odpustí, když jim dáte hezké úplatky z rozpočtu. Skutečně silná země se naopak pozná podle toho, že když se politik dopustí šméčka, tak z vedení země odchází. Já myslím, že Česko takovou silnou zemí chce být a taky k ní směřuje.
7. I kvůli těmto věcem jsem dneska přijel domů a v úterý půjdu na demonstraci na Václavské náměstí. To neznamená, že nerespektuju volby. Respektuju - a vím, že Babiše musíme porazit jedině u uren. A taky ho porazíme. Demonstrace k tomu pomáhají. Např. tím, že povzbuzují občanskou společnost - která to pak Andrejovi u voleb spočítá. A taky tím, že připomínají Andrejovi, světu a konečně i nám samotným, že nejsme onuce. Že nám na principech záleží a že šméčka jednoduše netolerujeme. Že opravdu jsme silné Česko - ale jiným způsobem, než si to pan čepičář představoval. Jsem optimista.
P.S. Tipuju, že p. Babiše teď čekají velmi horké týdny a že špatných zpráv bude víc. Ve skutečnosti by teď už asi nikdo z nás nechtěl být v jeho kůži. Je to správné a je to fér. Ale bacha, pořád není naším primárním cílem "sundat" Babiše. Naším primárním cílem je řešit dlouhodobou vizi a skutečné problémy, na které teď nemáme kvůli Babišovým alotriím čas. To je ostatně jedna z věcí, které mu vyčítám nejvíc."

Více nebudu k tématu opruzovat, ale PROTO protestujeme.
A tak trochu proto jsem se vrátila sem :-)...