Po
hezky nasimulované jedné ráně egyptské po návratu z Luhačovic
pokračujeme v objevování koutů ČR, kam jsme zatím nezavítali, tentokrát
ve dvou.
O severních Čechách jsem si vždycky myslela, že jsou hrozně daleko, ale stačí dvě hodiny po dálnici a je to stejný jak do Krkonoš :-).
Takže nejdřív zastávka v nedostavěném chrámu Panny Marie v Panenském Týnci - prý nejmagičtější místo v ČR.
Tak předně:
Neratov forever :-).
Ale síla to je.
Pozitivní energie super... a dál?
Chrámy se dřív stavěly na "dobrých" zónách, tam, kde si lehl dobytek, většinou šli lidi najisto.
Fascinace lidí lidí (jen) energiema je úsměvná, ale chápu.
Modlilo se tu dobře.
Pak už začaly sopky, homole, doly.
Lukor dostal pobyt v teplickém pivovaru a byl tak hodný a vzal mě s sebou :-).
Bývalý kabaret "U labutě", nyní soukromý pivovar, zrekonstruovaný před pár lety ve stylu první republiky (dotaženo do detailů včetně všudypřítomné hudby, výborná kuchyně, vlastní cukrárna a pekárna pivního chleba :-) ).
Dále výlet na zříceninu hradu Osek (Rýzmburk).
Pohraničí není ničí, ponurost a opuštěnost.
Ale nám opuštěnost neva.
Mým tajným překvapením byl výlet do pivovaru Ossegg v cisterciáckém klášteře v Oseku.
Klášter samotnej byl teda zrovna v rekonstrukci, bohužel.
Při pohledu na rozsekanou budovu by mě nenapadlo, že se uvnitř skrejvá takovej skvost.
Nejlepší pivo, hned (chloupek) za Želivem.
A k tomu společnost místních horalů, kteří sem jezdí přes kopce a dali nám tipy na výlety.
Za mě ležák Phillip.
Šli jsme sem ale hlavně proto, že tu vaří Lukorovy oblíbený tmavý speciály - Tomáše, Stout, Jindřicha.
Cestou domů jsme se zastavili ještě v Ústí nad Labem - vyškrábali jsme se na vyhlídku na Mariánským vrchu.
Budu teď z těch pár dnů nějakou dobu žít.
P.S. Dycky Most!
O severních Čechách jsem si vždycky myslela, že jsou hrozně daleko, ale stačí dvě hodiny po dálnici a je to stejný jak do Krkonoš :-).
Takže nejdřív zastávka v nedostavěném chrámu Panny Marie v Panenském Týnci - prý nejmagičtější místo v ČR.
Tak předně:
Neratov forever :-).
Ale síla to je.
Pozitivní energie super... a dál?
Chrámy se dřív stavěly na "dobrých" zónách, tam, kde si lehl dobytek, většinou šli lidi najisto.
Fascinace lidí lidí (jen) energiema je úsměvná, ale chápu.
Modlilo se tu dobře.
Pak už začaly sopky, homole, doly.
Lukor dostal pobyt v teplickém pivovaru a byl tak hodný a vzal mě s sebou :-).
Bývalý kabaret "U labutě", nyní soukromý pivovar, zrekonstruovaný před pár lety ve stylu první republiky (dotaženo do detailů včetně všudypřítomné hudby, výborná kuchyně, vlastní cukrárna a pekárna pivního chleba :-) ).
Dále výlet na zříceninu hradu Osek (Rýzmburk).
Pohraničí není ničí, ponurost a opuštěnost.
Ale nám opuštěnost neva.
Mým tajným překvapením byl výlet do pivovaru Ossegg v cisterciáckém klášteře v Oseku.
Klášter samotnej byl teda zrovna v rekonstrukci, bohužel.
Při pohledu na rozsekanou budovu by mě nenapadlo, že se uvnitř skrejvá takovej skvost.
Nejlepší pivo, hned (chloupek) za Želivem.
A k tomu společnost místních horalů, kteří sem jezdí přes kopce a dali nám tipy na výlety.
Za mě ležák Phillip.
Šli jsme sem ale hlavně proto, že tu vaří Lukorovy oblíbený tmavý speciály - Tomáše, Stout, Jindřicha.
Cestou domů jsme se zastavili ještě v Ústí nad Labem - vyškrábali jsme se na vyhlídku na Mariánským vrchu.
Budu teď z těch pár dnů nějakou dobu žít.
P.S. Dycky Most!
Žádné komentáře:
Okomentovat