úterý 5. ledna 2016

Letošní vánoční rozjezd byl trošku těžkopádnej.
Nejdřív se mi podařilo vzplanout od Betlémskýho světla :-).
Naštěstí mi Lukor ráno upletl slavnostní cop, takže mi vlasy uhořely stejnoměrně a na Silvestra dorazila kamarádka, která vše odborně spravila a vyrovnala :-).
(Stejně ty konce už chtěly vzít a rostou mi teď po čajích rychlostí blesku).
Pořád jsem si říkala, co to jako bylo za vzkaz, až to komentářem na FB rozřešila Anička: 
"No co, kdo chce zapalovat, musí sám hořet!" 
:-) Aha!
Na Štědrý večer Ema vylila na naši už notně použitou sedačku asi třetinu meduňkovýho éterickýho oleje, který jsem obdržela od Ježíška.
Výsledkem bylo moje zfetování touhle uklidňující esencí a po rozbalení posledního dárku jsem usnula jako špalek, i když jsme s Lukorem měli po uložení dětí velký plány :-).
No, taky to asi bylo potřeba.
Na všech návštěvách nás pak provázel silný žaludekzvedající odér, který si všichni vykládali jako nový parfém :-). 
Ale pak už všechno šlo jako po másle.
Hladké objetí všech Ježíšků (díky!).
A nakonec zpomalení a odpočinek až do neděle.
A až do Novýho roku na chalupě.

:-)


Obnovení svatebního slibu ve vymrzlým vesnickým kostelíku.
Křehký pan farář, 95 let a přece duchem mlád (v padesátých letech internován v klášteře v Želivě).




Letos nás táta všechny pozval na jeho sumce (a taky už tradičně na v troubě kachláků pečený bezkonkurenční rybí klobásy).





Mamka zase na její vyhlášený krůto - knedlo - zelo.
Mám ráda ty dny, kdy chalupa praská ve švech a bzučí jako úl.
Všichni o sebe zakopávají, překřikujou se a snaží se společně složitě dobrat k uvaření jídla nebo předání dárků.

A mám stejně ráda ty dny, kdy se všichni rozprchnou a zbude nás tam jen pár.
Ponocování a pozdní vstávání a snídaně, procházky, čtení, většina času proklimbána v tom řvoucím tichu a občasným prasknutí polena u kamen.















Už tradiční návštěva u Červinků. A Emišův klasický výraz :-).

Kvůli písničce, o které jsem tu psala nedávno, jsme si koupili vánoční album Zuzany Lapčíkové a poslouchali ho do bezvědomí :-).
Odpočinuli si od všech možných technologií.
Takovej reset a nabití na novej rok.
Loňskej byl zlomovej, tolik změn - uzdravení, konečný řešení bytový otázky...
Tak uvidíme, jak v tom letošním všechno dotáhneme. 

Přiznám se, že v některých směrech mám maličko obavy.
Zda nejsem už moc alternativní pro mou bývalou práci. 
Ale to se nějak udělá :-).

Teď už zase poslouchám "de je tatí? Uáda!" a minimálně několik měsíců se na tom nic nezmění :-).
Ale díky nachlazení to pro nás aspoň není takovej náraz, pohádkujem a jsme za pecí. 
Od každoročních povánočních splínů mě chrání všechno to očekávání.
Tak vzhůru do novýho roku! 

P.S. Volno jsme zakončili tímhle  filmem.  Nenechte se odradit divným názvem,  zvláštně kýčovitým přebalem a zejména skutečností, že jde o "romantickou komedii" (německou!). 
Je to vtipný.

14 komentářů:

  1. Zdeni, vy se teda nenudíte, viď? Myslím, to hoření a vylívání oleje, ale i u nás bylo veselo :-) Prostě to k životu s dětma patří a já jsem za to většinou vlastně ráda :-) Jinak na chalupě to muselo být super, ta atmosféra je i z fotek cítit.
    Moc Vám držíme palce, ať jste v novém bytě co nejdřív a ať jste tam spokojení tak jako jste byli v tom současném. Pa Zdeni :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Zdeni ;-). Za podpal si můžu sama a meduňkou smrdíme stále ;-).

      Vymazat
  2. Přesně takovej film potřebuju na výplach mozku. Jinak fotky nádherný. Hned bych vyběhla ven...teda do těch fotek...

    OdpovědětVymazat
  3. Nehasit - hořím. To říkám, když se zapálím pro věc a zbytek rodiny mě přesvědčuje, že to asi nepůjde. Jinak nutně potřebujeme toho houpacího koníka z fotky u stromečku. Něco mi připomenul a mě to rozněžnilo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) Jé, tak to mě těší, jen ... to asi nepůjde. Koník je po mým tátovi - a připomíná asi toho starýho koníka ( http://katorovo.blogspot.cz/2012/09/tomuhle-koni-muze-byt-tak-sedesat-let.html ). Nejsem moc dobrý restauratér, ale tak nějak jsem ho nechtěla nechat odřenýho :-).

      Vymazat
  4. krásné povídání. tohle přesně moje smutná duše potřebuje.
    Majka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Smutná? :-(. Bojím se zeptat.

      Vymazat
    2. Jé, to ne, žádná tragédie, ale je to na dlouhé povídání.
      prostě to tvoje psaní je pro duši to pravé. Majka

      Vymazat
  5. https://www.youtube.com/watch?v=KZ7KubM-R4E
    Možná to nebude Tvé gusto, ale já to miluju:-)
    A jinak máš štěstí, že poběžím pro Kubu, jinak bych se tu rozněžňovala zase nad každou větou a fotkou - ale ten obřad, to muselo bejt.... áááách....
    Koník úžasný! Emišovy oči, té bych dala i poslední korunu:-)))
    Magda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, klasika ;-)! A jinak to nebyl takovej ten obřad jaký se dělá na různá významná výročí (taková jako znovusvatba) - každoročně na svátek Sv. Rodiny se všude v kostelích obnovujou manželský sliby. Bejvá to takový mírně grupen, ale jsem dycky ráda, když nám to vyjde do tohohle kostelika. To jdou pak všechny páry dopředu, obnoví sliby, dostanou kokinko ;-). Né, dostanou pohlednici ;-).

      Vymazat
  6. Kači, krásně úsměvny ty příhody :-).
    Obnovení manželského slibu u nás ani nechci pomyslet. Kačka tak řádila ... tajně doufáme,že to bylo jen přemšováno (4dny po sobě),začínáme krutě bojovat.
    Krásné fotky a ta s koníkem,staré počítadlo ááááááá... ujíždím na téhle době i když to nejde poznat :-).
    Jak píšeš o poslechu písničky do bezvědomí, tak mi to připomnělo, jak to bylo u nás, když jsem tak na Štědrý den snesla rádio s koledami ... a od té doby je posloucháme každý den (hlavně "majdom dididom a Ježišku panačku já tě budu").
    Na film někdy zkusím kouknout. Tip se hodí.
    Tak vzhůru do nového roku. Držte se!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, buď v klidu, my bojujeme už pěkně dlouho ;-)... s oběma.

      Vymazat
  7. Tak ty vlasy mě dostaly :-D krásné vánoce ste měli :-)

    OdpovědětVymazat