Katorovo

Letošní vánoční rozjezd byl trošku těžkopádnej.
Nejdřív se mi podařilo vzplanout od Betlémskýho světla :-).
Naštěstí mi Lukor ráno upletl slavnostní cop, takže mi vlasy uhořely stejnoměrně a na Silvestra dorazila kamarádka, která vše odborně spravila a vyrovnala :-).
(Stejně ty konce už chtěly vzít a rostou mi teď po čajích rychlostí blesku).
Pořád jsem si říkala, co to jako bylo za vzkaz, až to komentářem na FB rozřešila Anička: 
"No co, kdo chce zapalovat, musí sám hořet!" 
:-) Aha!
Na Štědrý večer Ema vylila na naši už notně použitou sedačku asi třetinu meduňkovýho éterickýho oleje, který jsem obdržela od Ježíška.
Výsledkem bylo moje zfetování touhle uklidňující esencí a po rozbalení posledního dárku jsem usnula jako špalek, i když jsme s Lukorem měli po uložení dětí velký plány :-).
No, taky to asi bylo potřeba.
Na všech návštěvách nás pak provázel silný žaludekzvedající odér, který si všichni vykládali jako nový parfém :-). 
Ale pak už všechno šlo jako po másle.
Hladké objetí všech Ježíšků (díky!).
A nakonec zpomalení a odpočinek až do neděle.
A až do Novýho roku na chalupě.

:-)

Obnovení svatebního slibu ve vymrzlým vesnickým kostelíku.
Křehký pan farář, 95 let a přece duchem mlád (v padesátých letech internován v klášteře v Želivě).

Letos nás táta všechny pozval na jeho sumce (a taky už tradičně na v troubě kachláků pečený bezkonkurenční rybí klobásy).

Mamka zase na její vyhlášený krůto - knedlo - zelo.
Mám ráda ty dny, kdy chalupa praská ve švech a bzučí jako úl.
Všichni o sebe zakopávají, překřikujou se a snaží se společně složitě dobrat k uvaření jídla nebo předání dárků.

A mám stejně ráda ty dny, kdy se všichni rozprchnou a zbude nás tam jen pár.
Ponocování a pozdní vstávání a snídaně, procházky, čtení, většina času proklimbána v tom řvoucím tichu a občasným prasknutí polena u kamen.

Už tradiční návštěva u Červinků. A Emišův klasický výraz :-).

Kvůli písničce, o které jsem tu psala nedávno, jsme si koupili vánoční album Zuzany Lapčíkové a poslouchali ho do bezvědomí :-).
Odpočinuli si od všech možných technologií.
Takovej reset a nabití na novej rok.
Loňskej byl zlomovej, tolik změn - uzdravení, konečný řešení bytový otázky...
Tak uvidíme, jak v tom letošním všechno dotáhneme. 

Přiznám se, že v některých směrech mám maličko obavy.
Zda nejsem už moc alternativní pro mou bývalou práci. 
Ale to se nějak udělá :-).

Teď už zase poslouchám "de je tatí? Uáda!" a minimálně několik měsíců se na tom nic nezmění :-).
Ale díky nachlazení to pro nás aspoň není takovej náraz, pohádkujem a jsme za pecí. 
Od každoročních povánočních splínů mě chrání všechno to očekávání.
Tak vzhůru do novýho roku! 

P.S. Volno jsme zakončili tímhle  filmem.  Nenechte se odradit divným názvem,  zvláštně kýčovitým přebalem a zejména skutečností, že jde o "romantickou komedii" (německou!). 
Je to vtipný.