Obdivuju, jak mají lidi kolem mě jasno, fakt.
Já moc nemám.
O tom, že by mohl být Fischer TEN nejlepší kandidát, žádná.
Ještě, než začala jeho kampaň, viděla jsem ho TADY (čas 7.00) a hlavně díky němu jsem si tenhle pořad oblíbila.
Vím, proč se mi zdá nejlepší, znám všechny jeho klady.
A nakonec na mě vždycky zapůsobí, když mi někdo řekne "Nebojte se", na to já slyším :-).
Asi poprvé dnes chápu všechny, kdo se chystají volit jinak (a jejich důvody) a mám radost, s jakou zodpovědností se toho úkolu chopí.
Věřím, že jsme se od první volby poučili.
Vím, že bych měla volit spíš pro nějakou ideu, pro něco místo na prostest proti něčemu (jak se vyplácí i v životě), také bych si měla dovolit luxus v prvním kole volit koho chci a dát prostor zázrakům, aby se staly atd.
Říká se, že na taktiku je dost času ve druhém kole a nemyslím, že bych byla "předposraná".
Všechnu tu teorii znám ...
Přiznám se, že mě před pár měsíci dost naštvalo, jak se štěpí odpůrci toho pána, co tam sedí teď, protože já už ho na Hradě fakt nechci.
Vadí mi, jak se lži stávající se pravdou šíří nenápadně jak podhoubí, všechen ten relativismus všeho, ta toxická nálada.
Ani zprávy z Prahy z poslední doby nezněly dobře.
Mou dlouhodobou schízu koho volit docela vystihl svým článkem Kookie .
Narozdíl od minulé volby si uvědomuju, že nedovedu posoudit, na kolik je můj názor blízko p/Pravdě.
Tolikrát jsem už byla stoprocentně přesvědčená o svým názoru! Že je vše tak jasný, že už to nemůže být jasnější.
A volit srdcem se mi vždycky zdálo tak hrdinský, šlechetný a zásadový!
Přesto, že mám (svůj) jasný názor, už nějaký čas se snažím konat ve stylu"ne jak chci já, ale ..." (kdo zná, ví).
Přestože Fíša je přesně podle mého gusta, netuším, nakolik je tohle rozhodnutí "správný". Nakonec mi je sympatický i Drahoš (připomíná mi německýho prezidenta a někdo inteligentní a důstojný mi bude stačit), Hilšer (fakt srdcař!) a jako prezident by mi nakonec nevadil ani Horáček, přestože poslední dobou trochu nedávám jeho patos.
Ptala jsem se dokolečka lidí ze všech vrstev kolem mě, koho budou volit.
Bylo to (jak jinak) marný.
Proto dnes, když vidím, jak často se mýlím, radši neříkám nic.
Poprvé jdu k volbám nerozhodnutá.
Proto nakonec hodím jednu střelnou za plentou a hodím toho, pro koho se rozhodnu tam.
Sleduju závěrečnej finiš a docela se i těším na to napětí při sčítání hlasů.
Tuším, že bych taky krásně mohla bejt zklamaná, takže se snažím to moc nežrat a dýchat.
Ne, nebudu emigrovat, když to dopadne špatně, prostě si kdyžtak zase dalších pár let budu hledět svý práce a bojovat na svý frontě (vzpomínáte na Tmavomodrý svět?).
Děti mají jasno sami od sebe, jen musí vyrůst.
Přeju všem šťastnou ruku a jdu slavit, dneska má totiž Anička narozeniny.
Já moc nemám.
O tom, že by mohl být Fischer TEN nejlepší kandidát, žádná.
Ještě, než začala jeho kampaň, viděla jsem ho TADY (čas 7.00) a hlavně díky němu jsem si tenhle pořad oblíbila.
Vím, proč se mi zdá nejlepší, znám všechny jeho klady.
A nakonec na mě vždycky zapůsobí, když mi někdo řekne "Nebojte se", na to já slyším :-).
Asi poprvé dnes chápu všechny, kdo se chystají volit jinak (a jejich důvody) a mám radost, s jakou zodpovědností se toho úkolu chopí.
Věřím, že jsme se od první volby poučili.
Vím, že bych měla volit spíš pro nějakou ideu, pro něco místo na prostest proti něčemu (jak se vyplácí i v životě), také bych si měla dovolit luxus v prvním kole volit koho chci a dát prostor zázrakům, aby se staly atd.
Říká se, že na taktiku je dost času ve druhém kole a nemyslím, že bych byla "předposraná".
Všechnu tu teorii znám ...
Přiznám se, že mě před pár měsíci dost naštvalo, jak se štěpí odpůrci toho pána, co tam sedí teď, protože já už ho na Hradě fakt nechci.
Vadí mi, jak se lži stávající se pravdou šíří nenápadně jak podhoubí, všechen ten relativismus všeho, ta toxická nálada.
Ani zprávy z Prahy z poslední doby nezněly dobře.
Mou dlouhodobou schízu koho volit docela vystihl svým článkem Kookie .
Narozdíl od minulé volby si uvědomuju, že nedovedu posoudit, na kolik je můj názor blízko p/Pravdě.
Tolikrát jsem už byla stoprocentně přesvědčená o svým názoru! Že je vše tak jasný, že už to nemůže být jasnější.
A volit srdcem se mi vždycky zdálo tak hrdinský, šlechetný a zásadový!
Přesto, že mám (svůj) jasný názor, už nějaký čas se snažím konat ve stylu"ne jak chci já, ale ..." (kdo zná, ví).
Přestože Fíša je přesně podle mého gusta, netuším, nakolik je tohle rozhodnutí "správný". Nakonec mi je sympatický i Drahoš (připomíná mi německýho prezidenta a někdo inteligentní a důstojný mi bude stačit), Hilšer (fakt srdcař!) a jako prezident by mi nakonec nevadil ani Horáček, přestože poslední dobou trochu nedávám jeho patos.
Ptala jsem se dokolečka lidí ze všech vrstev kolem mě, koho budou volit.
Bylo to (jak jinak) marný.
Proto dnes, když vidím, jak často se mýlím, radši neříkám nic.
Poprvé jdu k volbám nerozhodnutá.
Proto nakonec hodím jednu střelnou za plentou a hodím toho, pro koho se rozhodnu tam.
Sleduju závěrečnej finiš a docela se i těším na to napětí při sčítání hlasů.
Tuším, že bych taky krásně mohla bejt zklamaná, takže se snažím to moc nežrat a dýchat.
Ne, nebudu emigrovat, když to dopadne špatně, prostě si kdyžtak zase dalších pár let budu hledět svý práce a bojovat na svý frontě (vzpomínáte na Tmavomodrý svět?).
Děti mají jasno sami od sebe, jen musí vyrůst.
Přeju všem šťastnou ruku a jdu slavit, dneska má totiž Anička narozeniny.
Kači, Ance happy birthday a nám novýho prezidenta. Prosím!!!
OdpovědětVymazatJani, ne že bych to chtěla zlehčovat, ale jsou důležitější věci než prezident :-). Říkám to i sama sobě. Díky za přání :-).
VymazatKači, Aničce přeji vše nejlepší! A jinak - jo! Mám to hooodně podobně.
OdpovědětVymazatMoc díky Peti! :-)
VymazatKatko, jsem zvědavá, jak se nakonec rozhodneš, koho Ti tam intuice? přihraje. Já jsem tohle váhání podstupovala letos o dost dřív, už někdy v půlce prosince, kdy jsem zvažovala začít pracovat jako dobrovolník pro Pavla Fischera. Tak jsem si řešila dilema, jestli se teda fakt hodně nepletu, když si myslím, že v téhle volbě je dobrý volit toho nejlepšího, a ne toho nejprůměrnějšího. Rozhodla jsem se a od tý doby věnovala tolik času a energie PF, že jsem teď už nemohla volit jinak :) Ale každopádně dilema chápu. A na starýho pána na hradě dalších pět let jsem vlastně taky tak ňák připravená, i když bych fakt nerada.
OdpovědětVymazatLeni, byli jsme včera a šel tam PF. Luky to měl teda daný, já jsem tak nějak předpokládala Drahoše, podle svý osobní ankety mimo svou bublinku. Mozek vypnut, takže mě překvapilo, že JD letěl mezi prvníma, to bylo tak jasný, že se mi docela ulevilo. Zůstal Horáček a Fischer. Tady si nejsem jistá, jestli se mi tam nepromítla moje vůle, fakt nevím. Zastavila jsem se u Horáčka a zbýval za ním jen PF. V tu chvíli se ve mně ozvalo něco jako: "a nemohla bych toho druhýho?" Měla jsem pocit, že si to můžu dovolit. Ale jestli to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat, to nevím.
VymazatVíš, asi to nepatří na blog, ale hodně mě ovlivnila minulá volba. Tehdy jsem si byla stopro jistá, že Karel je mnohonásobně lepší než Zeman. Asi rok poté jsem o tom mluvila s Ranhojičem, a to, co jsem se dověděla, jsem kousala několik let, dokonce jsem začala hodně pochybovat o všem dobrém, co se do té doby událo (uzdravení mnoho lidí kolem mě, kteří uposlechli atd., nevím, jak dlouho sem chodíš). Prý Zeman ve své zoufalosti a se svýma chybama byla lepší volba než Karel, který by ani nebyl tak špatný sám o sobě, jako tím, koho má za zády.
Takže už asi chápeš, že PF by za normálních okolností byla pro mě jasná srdcovka stejně jako pro Tebe, ale já po mnoha zkušenostech s tím, jak je realita úplně jiná od mých představ, radši mlčím a nechtěla jsem ani nikoho ovlivňovat svým názorem (když si vzpomenu, jak jsem se za Karla před pěti lety bila!)
Jak říkáš, jsem připravená na všechno. To je výhoda od minule, že horší to bejt nemůže :-) a že nečekám nic.
Je vtipné, že volím vždycky jako Ty, ale fakt to neplánuju a nevím to předem :-) h.
OdpovědětVymazat