středa 15. března 2017

Léčba šokem

minulý týden s Aničkou v Jeseníku.
Přestože mě prostředí nadchlo hned, první den jsem byla unavená jak pes.
Procedury od rána do večera, tisíc informací, neustálý pobíhání mezi budovama nahoru a dolů, svlíkání, mazání a oblíkání, z jara zpátky do zimy.
Večer jsem frustrovaně seděla, koukala do zdi a říkala si, že takhle jsem si ten odpočinek teda nepředstavovala a jak to přežiju celej týden na masitý stravě :-).

Zbytečná starost. 
Další dny zmizely formality, procedur ubylo, pobíhání se příjemně zklidnilo, procedury, který jsem směla absolvovat s Annou mě bavily, Ani dokonce vzala na milost (o - blí - bi - la   si!!) trekové hole (Gabriela Koukalová oujé).
Zažily jsme snad všechny druhy počasí od krásnýho jara, přes "podzimní" mlhy a plískanice až po sníh a "vánoční idylu".
Fetovaly jsme řezavě čerstvej vzduch při procházkách pro vodu k pramenům, opájely se výhledy, točily se na lavičkách, mazaly karty, chodily na kafíčko a konečně měly na sebe čas.
Na hotelovým pokoji (trošku rozdíl od dob, kdy jsem jezdila do lázní já) nám každej den uklidili, v jídelně předložili výborný jídlo (a měly jsme takovej výdej, že jsem pochopila, proč vaří tak vydatně a stejně jsme měly pořád hlad), internet šel jen omezeně, takže dokonalý odpojení.
Bavilo mě pozorovat, jak jde po dlouhým lazaření kondička rychle nahoru, jak Anička ujde každý den o kus dál a o něco rychleji a pookřívá, na všudypřítomné schody jsme si zvykly jako na rovinu.
Změny na kůži byly vidět po pár dnech.

Celý lázně, přesto, že v nich je lidí jak v mraveništi, šlapou jako hodinky, jak dobře namazanej stroj.
Když jsme nechtěly, nemuseli jsme utratit nic, všechno bylo k dispozici.
Když jsme na biolampách potkávaly děti, kterým se svítilo na jeden pupínek, vzpomněla jsem na lidi hlásající jak nejsou peníze pro naše děti... ;-) :-) :-)

Takovej výhled z okna bych si nechala líbit i doma ;-).


Náš přechodnej domov.
















Proceduru kvůli počasí zrušili, Gabriela Koukalová přesto vyjela.

Brože a prsteny (ať žije oboustranná páska).

A na víkend přijel Lukor s Emoušem.
Domů se mi těžce nechtělo, ale jsem ráda, že aspoň máme měsíc kam jezdit na hory ;-).




Nedělní zakončovací výlet.
U Mechovýho jezírka bylo ještě Ledový království :-).




Love voe ;-).
Víkend, prosím!

P.S. Zdravím Terez! ;-)

10 komentářů:

  1. Ty si ale humoristka, hneď mi je veselšie:-).
    Krásne si to pojala, aj na fotkách!
    Hneď som sa išla kuknúť, že čo sa to Aničke na tých bežkách-obuvákoch stalo, to bol asi starší úraz, však?
    Po kúpeloch túžim aj ja.
    Palice majú moji chlapi, keď idú tú vysokohorskú turistiku, kde si Milo vycvičil balans, napriek zmenenému polohovému aparátu v uchu.
    Muža teraz čaká doplnok, na Veľkú noc ide na umelý kolenný kĺb.
    Krásne ste vykročili do jari:-)
    Opatrujte sa:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, Anka je v lázních kvůli ekzému :-). Nejsme zvyklí z nížiny na kopce, takže A nechtěla zpočátku chodit, ale už je to dobré. Ať u vás všechno dobře dopadne!

      Vymazat
  2. Taky zdravim:-D jeste jsem pak psala 2 maily, dosly?
    Tereza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Došly, jen nemám teď doma počítač, takže odepisuju se zpožděním :-).

      Vymazat
  3. Koukalová v mlze a pláštěnce nemá chybu.
    Krásné záběry. Tak a´t jsou procedury a pobyt na čerstvém vzduchu hodně dlouho účinné, Kačí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Moni. Taky mám tu fotku v pláštěnce ráda, i když je z mobilu :-).

      Vymazat
  4. Zdeni,super popisky jako! A fotky taky. Anička alias Koukalova nemá chybu! 😀 Vitejte doma a moc vam přeju, ať lázně co nejdele pomůžou! 😉 Opatrujte se ❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, díky, zatím to je takový neustálý přesouvání se a ta organizace... tak snad to bude stát za to. :-)

      Vymazat