pátek 31. března 2017

Ehm


Ještě před lázněma a před ostříháním Andule absolvovala přijímačky: testy matematické a jazykové gramotnosti, IQ test, psychologický test.
(Je legrační, jak člověk posuzuje hodně věcí podle sebe.
Mně přišly přijímačky těžký, už minulý rok jsem se stavěla proti takovýhlemu "testování".
Jenže ty děti to braly jako hru a šly do toho s nasazením jim vlastním - vedly si všechny obdivuhodně, takže jsem nakonec změnila názor.)  
Do třídy s rozšířenou výukou matiky a logiky (Hejný), etiky + časté exkurze, rodilý mluvčí, 22 dětí.
Kterou budu příští rok doprovázet.
Nebylo mým/naším cílem ji do té třídy dostat, chtěli jsme ji jen nechat, aby si to zkusila.
Jenže ona dopadla dobře (líp než jsme čekali) a já se musela na místě rozhodnout.
Dostávám to sežrat ze všech stran, takže mi nemusíte psát, jak a v čem je blbý, když člověk učí svoje dítě.
Uvědomuju si to moc dobře, všechny nevýhody.
Učit svoje dítě (a Annu obzvlášť) jsem fakt nechtěla.
Jenže koncept téhle třídy mi přijde pro nás ideální a důležitější.
Je to, podle mého, přesně ta zlatá střední cesta mezi klasikou a alternativou.
Rozhodla jsem se podle intuice.
Vůbec nevím, jak(é) to bude a jestli to vůbec půjde, jestli to zvládnu já i ona.
Ale už je rozhodnuto, tak tyhle starosti pouštím a snažím se na svou roli dobře připravit.

Budu ráda za sdílení každé vaší pozitivní zkušenosti s tím, když člověk učí ve škole svoje dítě i za případné tipy, jak se z toho nezbláznit.
Díky! :-)
Krásné jaro!

21 komentářů:

  1. Noooooooooooo, držím pěsti :-) Já mám dilema, na kterou školu Baru dát, ve městě mi nesedí skoro žádná :-( ach jo. Těším se na tvé zpravodajské info, zatím načerpávej sil :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veru, to se Ti vůbec nedivím, podle toho, co jsem četla u Tebe na FB :-(. Tak přeju dobré pořízení!

      Vymazat
  2. Kačí, je to dilema. Také jsem váhala. Učila jsem genetiku, Hejného mat a Terezka (5.tř)si prošla klasikou. Mám obě děti na škole, kde učím, ale nejsem jejich učitelkou. Bety (2. třída) mi to vyčítá. Chtěla být u mě ve třídě. Já si ji nevzala kvůli ní. Do třetí by to bylo asi OK, ale potom... známe děti, že? Terezka byla to samé. A často si stěžuje, proč já svým školním dětem nedávám tolik úkolů, co dostává ona a že vyrábím s nimi to a to, že se ty mé školní děti mají líp. To mě samozřejmě mrzí, ale myslím, že by to nedělalo dobrotu jak u kolegyň, tak u druhých dětí, kdybych učila své děti. Už takhle dostávám od některých kolegyń na talíři, že se věnuju víc školním dětem než svým vlastním. Tím myslí slovní hodnocení, nad kterým trávím spoustu času. NO, nemáme to snadné. Držím palce, vy to s Aničkou dáte.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou přesně ty důvody Moni. Řekli jsme si, že o té třídě budem uvažovat, jen když se umístí v první půlce. Holky, co v týhle pilotní třídě už učí (nechci se o tom tady moc rozepisovat, ale není to klasická třída) samy uznaly, že by se rozhodly stejně. Na dost předmětů mají i někoho jiného a navíc se ještě neví, jak budou vypadat vyšší ročníky (z jednoduchýho důvodu - že už jim možná nebudem stačit ;-) ). Podporu mám v práci sice malou, ale od klíčových lidí - holky, co jdou do paralelek, říkaly, že kdyby to hodně haprovalo, vezmou si ji k sobě. Tak uvidíme. Snažím se myslet pozitivně a mít záložní řešení :-). Díky moc.

      Vymazat
  3. A já bych to zas tak hrozně neviděla :-) ...nejsem sice třídní učitelka, učím jen výtvarku a pracák. Potom mám dceru v družině a není problém. Ona na mě nijak závislá není a klidně tráví celou dobu v jiném oddělení s jinou vychovatelkou. I naše paní ředitelka měla ve třídě svého syna a v pohodě. Však uvidíte jak to půjde, přeju hodně úspěchů :-) Krásné dny Jana
    Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za názor. Pevně doufám, že to bude podobný případ, i když je to taková cíťa :-). Krásný jaro přeju! :-)

      Vymazat
  4. Dovolím si přidat svůj názor(z druhého břehu). Prošla jsem si v ZŠ třídou, kdy třídní paní učitelka učila svou dceru v naší třídě a další dva spolužáci měli rovněž své mámy jako učitelky předmětů jako JČ, M, tzn. každý den. A je to jen o lidech. Rozdíl v přístupu byl tak obrovský! To že nad tím přemýšlíte, že podstupujete onu sebereflexi a ptáte se ostatních na jejich názor, to dává tušit o Vašem "zdravém" přístupu k této situaci.Sama mám své děti ve své školce a je to náročné (spíše často než někdy) pro ně i pro mě, ale v neměnila bych.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc za naději! :-) Víc lidí mi teď říká (až když jsem se zeptala :-) ), že je to o lidech a já v to pevně doufám.

      Vymazat
  5. Vy to zvládnete, holky. Aničku pozdravuj, a že jí gratuluju k úspěšným přijímačkám. :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Je pravda, že je to o přístupu. Já jsem se vždy svým dětem vyhnula, ale letos odešla nečekaně kolegyně na nemocenskou s rizikovým těhotenstvím a dvě skupiny angličtiny ve třídě mého syna se spojily do jedné, takže jsem musela převzít i skupinu, ve které mám dítě. Je to snad jen na půl roku, protože já jsem ten typ mámy- učitelky, co to dá tomu svému vyžrat. Jsem na něj mnohem přísnější, než na ostatní. On to naštěstí chápe a nemá naopak problém, že by mu děti vyčítaly, že mu nadržuju. Ovšem jiná moje kolegyně učila své dítě od první třídy, vyloženě si o ni řekla a milá Janička byla po pět let nejlepší žákyně třídy, fotky na tabuli cti, samá pochvala za "vzornou domácí přípravu", nikdy prý nezapomněla na jediný domácí úkol (no bodejť!),přišlo mi to trapné. Na druhém stupni sjela prudce se známkami a je po nejlepší žákyni. A kolegyně si běhá stěžovat na učitele do ředitelny. Nemusím asi zdůrazňovat, že ani Janička u spolužáků a ani její maminka u kolegů není zrovna nejoblíbenější. Takže co poradit? Pokud budete spravedlivá, bude to podle mne v pohodě. Přeju hodně stěstí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju! Tak příběh Janičky je teda síla :-). Obávám se, že jsem taky ten typ spíš přísnější než na ostatní, tak jen doufám, že to cíťa jako Anka unese :-).

      Vymazat
  7. Už tak brzo........ bude Anička prvňáček....... toto letí. Gratuluji šikovné slečně. To zvládnete.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi díky, snažím se odepsat, ale nezvládám aktuálně ani ty krátké komenty tady, samý školení a zápis, vydrž prsimtě :-).

      Vymazat
  8. Zdeni, tak to je Ani teda fakt šikovná, že se takhle krásně umistila! A máte vlastně supr, že vůbec takovou možnost Ani má, protože u nás takové možnosti vůbec nejsou. 😕 A upřímne myslím, že to spolu zvladnete. Já za sebe si teda podobnou situaci ani nedokážu představit, ale to je ted asi hlavně tim několikaletym blbnutím 😁 ha ha...hele a vždycky má určita situace plusy a mínusy. Drzim vam oběma pěsti a fandím!!! ❤😉❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, s "šikovností" je to otázka, ale díky, já si to fakt neumím představit. Uvidíme;-). Dovidenia!! Těšíme se! ;-)

      Vymazat
  9. Katy, omlouvám se, že nepíšu povzbudivý komentář. Podle mě a mých zkušeností to fungovat může, ale taky nemusí. Tak bych byla připravena na situaci, že to časem už nebude klapat a připravila nějaký plán B. Když prostě sama budeš cítit, že je to zlé nebo Ti Anička řekne, že jí v tomto modelu není dobře. Moc držím palce a fandím, jen bych se prostě přimlouvala, at obě víte, že si můžete říct, že už to nejde a vědět, co bude následovat.
    Tereza z J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tery, díky za reakci, neomlouvej se. Že to fungovat může a nemusí, je přeci jasná věc ;-). Rozhodli jsme se to zkusit. Neumím fungovat bez plánu B, takže bez něj bych do toho nešla :-). Měj se krásně!

      Vymazat
  10. Moc držím palce! Ta cesta mezi klasikou a alternativou mě moc zajímá, fandím jí nejvíc, tak se těším na vyprávění o ní, jestli tedy zbydou síly na psaní! :).

    OdpovědětVymazat
  11. Moc držím palce! Ta cesta mezi klasikou a alternativou mě moc zajímá, fandím jí nejvíc, tak se těším na vyprávění o ní, jestli tedy zbydou síly na psaní! :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo a ještě: Krásná věta "... že už jim možná nebudeme stačit". Já učím na půl úvazku na gymplu a jeden můj kolega mi (po své tak třicetileté praxi) řekl: My si hlavně pořád musíme uvědomovat, že na tý škole nejsme nejchytřejší! Nejchytřejší lidi přece nechodí učit :), tady vyrůstá spousta lidí, co je na tom líp než my. :).

      V prostředí typickém ješitností a sebestředností (alespoň středoškolské učitele tak dost vnímám) to zní úplně neskutečně pokorně. Strašně si ho vážím, přitom právě on (což asi nepřekvapí) má vynikající všeobecnej přehled.

      Vymazat