Léčba šokem

minulý týden s Aničkou v Jeseníku.

Přestože mě prostředí nadchlo hned, první den jsem byla unavená jak pes.

Procedury od rána do večera, tisíc informací, neustálý pobíhání mezi budovama nahoru a dolů, svlíkání, mazání a oblíkání, z jara zpátky do zimy.

Večer jsem frustrovaně seděla, koukala do zdi a říkala si, že takhle jsem si ten odpočinek teda nepředstavovala a jak to přežiju celej týden na masitý stravě :-).

Zbytečná starost. 

Další dny zmizely formality, procedur ubylo, pobíhání se příjemně zklidnilo, procedury, který jsem směla absolvovat s Annou mě bavily, Ani dokonce vzala na milost (o - blí - bi - la   si!!) trekové hole (Gabriela Koukalová oujé).

Zažily jsme snad všechny druhy počasí od krásnýho jara, přes "podzimní" mlhy a plískanice až po sníh a "vánoční idylu".

Fetovaly jsme řezavě čerstvej vzduch při procházkách pro vodu k pramenům, opájely se výhledy, točily se na lavičkách, mazaly karty, chodily na kafíčko a konečně měly na sebe čas.

Na hotelovým pokoji (trošku rozdíl od dob, kdy jsem jezdila do lázní já) nám každej den uklidili, v jídelně předložili výborný jídlo (a měly jsme takovej výdej, že jsem pochopila, proč vaří tak vydatně a stejně jsme měly pořád hlad), internet šel jen omezeně, takže dokonalý odpojení.

Bavilo mě pozorovat, jak jde po dlouhým lazaření kondička rychle nahoru, jak Anička ujde každý den o kus dál a o něco rychleji a pookřívá, na všudypřítomné schody jsme si zvykly jako na rovinu.

Změny na kůži byly vidět po pár dnech.

Celý lázně, přesto, že v nich je lidí jak v mraveništi, šlapou jako hodinky, jak dobře namazanej stroj.

Když jsme nechtěly, nemuseli jsme utratit nic, všechno bylo k dispozici.

Když jsme na biolampách potkávaly děti, kterým se svítilo na jeden pupínek, vzpomněla jsem na lidi hlásající jak nejsou peníze pro naše děti... ;-) :-) :-)

Takovej výhled z okna bych si nechala líbit i doma ;-).

Náš přechodnej domov.

Proceduru kvůli počasí zrušili, Gabriela Koukalová přesto vyjela.

Brože a prsteny (ať žije oboustranná páska).

A na víkend přijel Lukor s Emoušem.
Domů se mi těžce nechtělo, ale jsem ráda, že aspoň máme měsíc kam jezdit na hory ;-).

Nedělní zakončovací výlet.
U Mechovýho jezírka bylo ještě Ledový království :-).

Love voe ;-).

Víkend, prosím!

P.S. Zdravím Terez! ;-)