Jizvy (po 9 měsících)

Řetízek jsem na krku nesnesla skoro dva roky.

V loketních jamkách už nejsou ani bílé fleky (stopy po sloupané kůži).

Hojící se jizvy na zádech.

Zahojené, po létě skoro neviditelné jizvy po hlubokých ranách na vnitřní straně lýtek. 

Kdo mě zná, ví, jak před devíti měsíci vypadaly moje ruce, paže, dekolt, krk, záda, břicho, nohy.
Bohužel se u nás v tuto roční dobu už nedá normálně fotit, nejradši bych fotky hodila do černobíla, ale to byste pak nic neviděli :-).
Tak snad se mi nevymstí jít s kůží na trh :-) a tímto můžeme fotografickou část téhle hopšou uzavřít.


Z kontroly po devíti měsících: 
Je to zvláštní pocit, jezdíme už v jiný sestavě, z naší rodiny už jen já. Ale fajn.
- Byla jsem upozorněna na to, že přestože plísně ze střev jsou pasé, dietu bych měla vydržet ještě přes Vánoce (dokud nevysadím kortikoidy). Stejně jsem ji moc neporušovala, takže kein problem. 
- Snažím se znovu zavést jeden den v týdnu půst o kváskovém chlebu a čajích, protože s ním mám pozitivní zkušenost - jak z hlediska urychlení všech ozdravných procesů, tak udržování chutí v kondici. Jak se zesílí a zbystří vnímání chutí, když jeden den jíte jen chleba a pijete čaj/vodu!
- Kortikoidy mažu už jen maličko, dvakrát týdně. Depky na uzdě.
- Bála jsem se, že jak přestane svítit sluníčko, bude vše horší. Ale zatím dobrý.
- Učím se míň líčit.
- Teprve teď přišla na řadu chlorella. Prohlubuje se moje přesvědčení, že každému člověku dělá dobře jiná věc v jiný čas, je pro mě proto skoro nemyslitelné někomu něco plošně doporučovat.
- Co se týče psychiky, ještě víc jsem se zklidnila. Nelítá to nahoru dolů jak na horský dráze jako dřív, ale nutno dodat, že to chce opravdu dodržovat režim.  
Dojímám se nad dětma.
Poslouchám zas dojemnou hudbu, čtu dojemný knížky, víc se modlím, zpívám, normální emoce si užívám.
Občas bulím, ale už jen dojetím. A slyšela jsem, že je to po třicítce normální :-).
Uklidnilo mě, že když věřím v A, nemusím se snažit současně věřit v B, C, D atd. jen proto, abych udržovala vztahy, který nefungujou. 
- Už delší dobu odpadává (jen jsem to zatím zapomněla napsat) moje nespolečenskost :-).
Za poslední měsíc jsem se sešla s tolika lidmi, asi jako za dva roky zpátky. No uff.
 
- A začínáme řešit Aničku. Byla sice čistá jak z alabastru už v únoru, už po 14 dnech pití čajů, jenže pak přišlo povinné dlouho odkládané očkování :-(. Od té doby nic moc - sluncem se ekzém držel v mezích, ale teď, jak moc nesvítí slunce ... hrůza. Od dalších dávek jsme ji zatím uchránili a doufám, že i dále  - jsem totiž přesvědčená, že protilátek už má vytvořených dost. Proto využijeme možnosti krevních testů na protilátky, pokud dopadnou dobře, nemusela by už další dávky podstoupit.
Kromě diety a čajů dostává koňské dávky chlorelly, myje se slézovou pěnou od Justu, maže se protisvědivou mastí s pupalkou od Finclubu.
Díky ještě jednou všem za podporu - a tak, jako jste drželi palce mně, držte je teď, prosím, Andulíně. Díky! 

P.S. S dost velkým zpožděním jsem shlédla dokument Cukr blog. 
A docela jsem koukala, jak se podobá našemu příběhu.
Taky bych chtěla upozornit na skvělý podzimní receptář Margit Slimákové, která shromáždila a vydala na svém blogu lákavě vypadající zdravé recepty čtenářů.