pondělí 16. června 2014

Hlavní scéna (není to vidět, ale na ní Tata Bojs :-) )

Zvětšeniny - stavění ze sirek, obří pastelky, velký prak aneb "vystřel si svého rodiče" :-) ...

Kašpárkova velká rajtovací postel

Emin náramek :-)

Počasí všeho druhu - ale zvládnuto!

Ančin "výtuh" uprostřed koncertu Tata Bojs

Scéna pod cirkusovým šapitó a její atmosféra noci :-) - Karolína Kamberská

Další druh oblak ze soutoku Labe a Chrudimky

Po náročným týdnu, z nichž nejnáročnější bylo asi období po prvním očkování Emy (dalo by na samostatný článek) přišel víkend a my vyrazili na Oblaka fest.
Ten opravdu dostál svému názvu - oblaka se vystřídala všeho druhu :-).
Musím říct, že jako správná "spící panna" bych si 1. ročníku nový pardubický akce asi nevšimla, kdyby muž nepřines domů volňásky.
Nevěděla jsem o ní nic, ale zdroje blízké organizátorovi slibovaly nevšední akci - alternativní ke všem masovým dětským akcím svého druhu s "Maxíkama" a spol.
Což se mi zdálo fér.

Vyrazili jsme díky v jídle stávkující mladší madam až odpoledne, takže jsme Kašpárka v rohlíku slyšeli jen zdálky. 
Ale těch pár hodin, co jsme tam strávili, stálo za to.
Ve festivalovým areálu u koupaliště Cihelna se dalo zamířit hned na několik scén, které slibovaly různá hudební i divadelní vystoupení.
Děti se mohly zabavit i v různých dílnách a taky na nevšedních atrakcích ve Čtvrti sv. Kašpárka (celý program tu ).
Nevěřila jsem, že naše "mírně nedruživá" Andule vleze do společný rajtovací postele s dalšíma dětma a zúčastní se polštářový bitvy (jo!).
Ve stáncích se dalo kromě klasickýho občerstvení koupit i "baby friendly" jídlo a pití - třeba všechny možný domácí sirupy s vodou, ledem a ovocem - Anka si dala pampeliškový.
Jeden velký stan byl vyhrazený na krmení nejmenších bejbypankáčů nebo na spánek dětí (nejen) po obědě.
Slovem provázel můj milý Tomáš Hanák.

Účast se nejspíš předpokládala větší než byla, takže vládla všude pohodová atmosféra, kterou nevím k čemu přirovnat. 
Masovým akcím pro děti se obvykle vyhýbáme hlavně proto, že skoro vždycky téměř všichni rodiče vypustí svoje zdivočelý děti na atrakce a jdou si po svých.
Tady to bylo jiný.
Pohodově naladění rodiče naší krevní skupiny na dece a přestože se děti svobodně pohybovaly, nikomu se nepletly pod nohy a nestalo se, že by úplně bez dozoru někomu "škodily" :-).
Pobavily třeba už jen takový drobnosti, že do kašpárkovský postele se mohlo v botách, přesto, když jsme tam byli, nebyl v ní nikdo obutý.
Prostě pohoda, klídek (bez tabáčku) za každýho počasí.
 
Bylo zvláštní pařit s dětma na písničky, u kterých jsme se s mužem seznámili (je možný, že Nanoalbum od TB vyšlo před deseti lety?).
I když jsme rozhodně nestihli vidět všechno, co jsme chtěli, rozhodně, budeme-li živi a zdrávi, příště dorazíme zas (i bez volňásků).

Nikdy jsem se nepovažovala za nějak alternativní, vždycky taková ta zlatá střední cesta, dokud mi neřekla účetní v práci na to, že dáváme Anku do lesní školky (původně ne cíleně, ale nakonec velmi rádi): "Nojó, vždyť vy jste vlastně takoví ti alternativní..."
Když jsem pak nad tím přemýšlela, a jestli i tahle akce byla "alternativní", tak teda jo, jsme :-).
A rádi :-).

7 komentářů:

  1. Vypadá, že jste si to náramně užili všichni. Lesní školku závidím a nepovažovala bych to za alternativní řešení. Kdyby od nás nebyla nejbližší 40 km, tak tam Ájule taky pomašíruje a měla bych z toho ještě dobrý pocit, protože ona je naše venkovní dítě. Určitě by tam byla spokojená a šťastná. Takhle mám od září strach, jak to bude a jak dlouho z nás obou bude slzavé údolí (já sama si ještě teď pamatuju, jak jsem brečela...). Markéta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. přesně. Jsem ráda, že bude venku a že jim tam vaří normální jídlo (necpou jim každý den maso, mlíko a sladkosti). A i když tam bude časem spokojená, slzavýmu údolí se taky určitě nevyhneme... od té doby, co jsme se tam byli podívat, už nechce nikde zůstávat, dokonce ani u babičky, kde byla vždycky ráda. Ale je to normální, musíme vydržet, je čas vyletět z hnízda. Pro mě to bude snad ještě horší právě proto, že si pamatuju, jak jsem brečela...

      Vymazat
  2. Jé, to musela být super akce, škoda, že od nás tak daleko. O Kašpárkovi v rohlíku už jsem několikrát slyšela, asi se mu budu muset podívat na zoubek. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jj, třeba takovej Dopis Ježíškovi, na tom jsem asi začínala? :-)

      Vymazat
  3. Také jsem se chystala a už četla u Báry, že se akce vyvedla!
    Přiznám se, že mě odradila cena vstupného / 2 dospělí + 2 děti -800 Kč/ a taky bychom se nevešly do věkové kategorie / děti 7 měsíců, 11 a 21let ;-) /
    Je super, že i Vy jste si to užili!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, taky jsem na to docela čučela a nejsi sama, komu se ta cena nezdála (slyšela jsem, že organizátor je výborný umělec, ale není moc na marketing, ale nechci ho hanit) - popravdě nevím, jestli bychom šli na neověřenou akci, kdybysme nedostali ty volňásky, ale příště už jo :-).

      Vymazat
  4. Krásné fotky. Ten výtuh na zemi je nejlepší.

    OdpovědětVymazat