Máš bod ;-), ve mně se to pralo, jako jestli vůbec něco (není brzy?) a jestli jo,tak co teda,tak dlouho,že jsme přijímačky málem propásli. Báli jsme se,abysme to nehrotili. Dlouho to vypadalo na výtvarku, ale nakonec si vybrala violoncello (jedna za poslední 3 roky). No a zase se všechno vyřešilo samo, pan učitel (věnující se všem stylům) nás uchvátil všechny, padli jsme si lidsky do oka, i kdyz mu hned na úvod přetrhla pár žíní ;-). Pomoct jí asi nebudu umět, basovej klíč mi číst nikdy moc nešlo a jsem zvědavá jak jí to vydrží dlouho, ale proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko,žejo ;-). Cello nám půjčí hudebka zdarma a tím více než příznivým školným se nic zkazit nedá. Zrovna o tom byla reportáž ve 168 hodin ;-). Měla jsem z toho včera takovou radost,že jsem ani nevěděla,co k tomu napsat ;-).
Paráda! Když sama chtěla, tak to přeci není žádný hrocení. Já bych byla ráda, kdyby děti zatoužily hrát na nějaký nástroj, ale zatím nic... :-) Pozdravuj Ančí. Jednou si od ní necháme něco zahrát. ;-)
Já vím, ale víš jak to máme s tou pozorností... Jenže při tom pitvání její ne/pozornosti jsem si ani neuvědomila, jak umí věci prožít a procítit, což byla jedna z věcí, na kterou se nejvíc pančel ptal. To jsou zase ty naše pohledy ;-). Tak uvidíme ;-). Díks! Všichni vás všechny moc pozdravujeme!
Týýjo, cello! To je tak krásnej nástroj, těžkej teda, ale krásnej... Ať to jde a ať to baví a ať to těší. Elgarův cellový koncert e moll je jedna z nejkrásnějších skladeb vůbec - já vím, předbíhám trochu asi... :-)
Drzim palce! U nas mala ZUS rychly priebeh - od nadsenia, preskakovanie rocnika, sutaziach, uvahach p. uc. o hudobnom gymnaziu cez neochotu cvicit a totalny odpor. Po dva a pol roku sme skoncili, nastroja sa rok ani nedotkla. Nauku a dominantny kvartsexakord a pod som nechcela zase vidiet ja. Po case sme presli na sukormnu vyuku, iny nastroj, iny pristup a mame za sebou i skladanie hudby k vlastnemu animovanemu filmu. Ale Elgar a klasika to tak skoro nebude:-)
Chápu! Sama jsem prošla oběma cykly,tak ty etapy znám a teď jsem někde na středu. Proto to byla první věc,kterou jsme si s panem učitelem vyjasnili,že kariéra nemusí být zrovna filharmonická ;-) . Ale stejně jsem na to všechno zvědavá. Uvidíme ;-).
S Honzou jsme poslouchali živý přenos koncertu Prague Cello Quartet. Po koncertu se moderátorka mj. ptala hráčů, kdy začali hrát na cello. Tři řekli, že v šesti letech, čtvrtý řekl, že bohužel až v osmi. Uslyšev to Honza, dostal hysterický záchvat, že už je na všechno pozdě a že jsem mu odkládáním výuky cella zkazila život. Na svou obranu aspoň tady uvádím, že můj pan učitel cella říkal, ať ho dám na flétnu, že na cello může začít později, když nepotřebuje být profík. Takže tak u nás. Každopádně ať se cello líbí a ať ji baví. Mně vydrželo dodnes. h.
Hani, moc díky za tenhle koment (můžem chodit na radu?) :-). Já, která zůstala celej život u přípravnýho nástroje, jsem za něj vděčná :-). Jak říkám, nejsem pro lámání přes koleno, ale na hoboj jsem si nikdy nezvykla a nenašla k němu cestu a jen s flétnou byla svého času pěkně... víškde :-).
Káťo, na radu klidně, ovšem obávám se, že nejsem úplně povolaná. Jenom velmi amatérsky hraju a chodím na hodiny, kde si pan učitel-filharmonik většinou rve vlasy a sem tam utrousí malou pochvalu (jsem platící klient :). Ale cello se hodí, máme s kamarády už od vysoké i kvarteto, které neustále nacvičuje a nikde nevystupuje (zahráli jsme si vzájemně na svých svatbách a teď čekáme na pohřby), sem tam někdo cello na něco potřebuje, tak si člověk zahraje i s jinými lidmi. Myslím, že právě ta komorní hudba způsobila, že jsem nikdy hrát nepřestala. Krom toho cello je vidět, a když si ho nese holka, tak obzvlášť. Poutá pořád pozornost. Skoro bych řekla, že to je důvod, který u cella udrží i puberťáka (extrovertního teda). Člověk se denně seznámí :)
na závěr mého elaborátu linka na holky, které jsem našla, když jsem včera hledala něco jiného: https://www.youtube.com/watch?v=Q6SgN-kvk8U
A kdyby náhodou A. ztrácela motivaci, je tolik cellistů a tolik věcí všech žánrů, které člověka vrátí.. klasika, apocalyptica, tara fuki, piano guys
https://www.youtube.com/watch?v=DKC-lRhvdNY (zvláště, když z all you can eat vyjde s kontrabasem...)
a našeho Honzu, který teď má tu flétnu, nejvíc baví, když hrajeme spolu. Takže to vybal a můžete začít :)
Tak nad tím kvartetem jsem se fakt nasmála :-). Díky, mluvíš mi z duše! Mně cellisti přijdou obecně jako pohodáři. Nejen ten, co hraje s Bárou Zmekovou (bohužel na youtube spolu nic nemají, to si asi šetří jen na Banát, ale koukám, že má spoustu dalších aktivit, viz. https://www.youtube.com/watch?v=UW-LZaLSs6w&list=RDGMEMQ1dJ7wXfLlqCjwV0xfSNbAVMUW-LZaLSs6w ). A tihle ... ti jsou stálice! https://www.youtube.com/watch?v=zT3sGrcCU34&list=RDzT3sGrcCU34
Hudebka? Nebo co se to klube?
OdpovědětVymazatMáš bod ;-), ve mně se to pralo, jako jestli vůbec něco (není brzy?) a jestli jo,tak co teda,tak dlouho,že jsme přijímačky málem propásli. Báli jsme se,abysme to nehrotili. Dlouho to vypadalo na výtvarku, ale nakonec si vybrala violoncello (jedna za poslední 3 roky). No a zase se všechno vyřešilo samo, pan učitel (věnující se všem stylům) nás uchvátil všechny, padli jsme si lidsky do oka, i kdyz mu hned na úvod přetrhla pár žíní ;-). Pomoct jí asi nebudu umět, basovej klíč mi číst nikdy moc nešlo a jsem zvědavá jak jí to vydrží dlouho, ale proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko,žejo ;-). Cello nám půjčí hudebka zdarma a tím více než příznivým školným se nic zkazit nedá. Zrovna o tom byla reportáž ve 168 hodin ;-). Měla jsem z toho včera takovou radost,že jsem ani nevěděla,co k tomu napsat ;-).
VymazatParáda! Když sama chtěla, tak to přeci není žádný hrocení. Já bych byla ráda, kdyby děti zatoužily hrát na nějaký nástroj, ale zatím nic... :-) Pozdravuj Ančí. Jednou si od ní necháme něco zahrát. ;-)
VymazatJá vím, ale víš jak to máme s tou pozorností... Jenže při tom pitvání její ne/pozornosti jsem si ani neuvědomila, jak umí věci prožít a procítit, což byla jedna z věcí, na kterou se nejvíc pančel ptal. To jsou zase ty naše pohledy ;-). Tak uvidíme ;-). Díks! Všichni vás všechny moc pozdravujeme!
VymazatTýýjo, cello! To je tak krásnej nástroj, těžkej teda, ale krásnej... Ať to jde a ať to baví a ať to těší. Elgarův cellový koncert e moll je jedna z nejkrásnějších skladeb vůbec - já vím, předbíhám trochu asi... :-)
OdpovědětVymazatmaličkooooo ;-)... Ale díky.
VymazatBomba, Zdeni!!! 😉 Super volba. Smyčce fakt můžu 😁 A Elgar nemá chybu! Uz se tesim 😀 Ani přeju hlavně výdrž a trpělivost...i vam 😉 Vyplatí se...
OdpovědětVymazatTo je super!! Cello je úžasné! Tak ať Vám to jde:-) Petra
OdpovědětVymazatDrzim palce! U nas mala ZUS rychly priebeh - od nadsenia, preskakovanie rocnika, sutaziach, uvahach p. uc. o hudobnom gymnaziu cez neochotu cvicit a totalny odpor. Po dva a pol roku sme skoncili, nastroja sa rok ani nedotkla.
OdpovědětVymazatNauku a dominantny kvartsexakord a pod som nechcela zase vidiet ja. Po case sme presli na sukormnu vyuku, iny nastroj, iny pristup a mame za sebou i skladanie hudby k vlastnemu animovanemu filmu.
Ale Elgar a klasika to tak skoro nebude:-)
Chápu! Sama jsem prošla oběma cykly,tak ty etapy znám a teď jsem někde na středu. Proto to byla první věc,kterou jsme si s panem učitelem vyjasnili,že kariéra nemusí být zrovna filharmonická ;-) . Ale stejně jsem na to všechno zvědavá. Uvidíme ;-).
VymazatS Honzou jsme poslouchali živý přenos koncertu Prague Cello Quartet. Po koncertu se moderátorka mj. ptala hráčů, kdy začali hrát na cello. Tři řekli, že v šesti letech, čtvrtý řekl, že bohužel až v osmi. Uslyšev to Honza, dostal hysterický záchvat, že už je na všechno pozdě a že jsem mu odkládáním výuky cella zkazila život.
OdpovědětVymazatNa svou obranu aspoň tady uvádím, že můj pan učitel cella říkal, ať ho dám na flétnu, že na cello může začít později, když nepotřebuje být profík.
Takže tak u nás.
Každopádně ať se cello líbí a ať ji baví. Mně vydrželo dodnes.
h.
Hani, moc díky za tenhle koment (můžem chodit na radu?) :-). Já, která zůstala celej život u přípravnýho nástroje, jsem za něj vděčná :-). Jak říkám, nejsem pro lámání přes koleno, ale na hoboj jsem si nikdy nezvykla a nenašla k němu cestu a jen s flétnou byla svého času pěkně... víškde :-).
VymazatKáťo, na radu klidně, ovšem obávám se, že nejsem úplně povolaná.
OdpovědětVymazatJenom velmi amatérsky hraju a chodím na hodiny, kde si pan učitel-filharmonik většinou rve vlasy a sem tam utrousí malou pochvalu (jsem platící klient :).
Ale cello se hodí, máme s kamarády už od vysoké i kvarteto, které neustále nacvičuje a nikde nevystupuje (zahráli jsme si vzájemně na svých svatbách a teď čekáme na pohřby), sem tam někdo cello na něco potřebuje, tak si člověk zahraje i s jinými lidmi.
Myslím, že právě ta komorní hudba způsobila, že jsem nikdy hrát nepřestala.
Krom toho cello je vidět, a když si ho nese holka, tak obzvlášť. Poutá pořád pozornost. Skoro bych řekla, že to je důvod, který u cella udrží i puberťáka (extrovertního teda). Člověk se denně seznámí :)
na závěr mého elaborátu linka na holky, které jsem našla, když jsem včera hledala něco jiného:
https://www.youtube.com/watch?v=Q6SgN-kvk8U
A kdyby náhodou A. ztrácela motivaci, je tolik cellistů a tolik věcí všech žánrů, které člověka vrátí.. klasika, apocalyptica, tara fuki, piano guys
https://www.youtube.com/watch?v=DKC-lRhvdNY
(zvláště, když z all you can eat vyjde s kontrabasem...)
a našeho Honzu, který teď má tu flétnu, nejvíc baví, když hrajeme spolu. Takže to vybal a můžete začít :)
h.
Tak nad tím kvartetem jsem se fakt nasmála :-). Díky, mluvíš mi z duše!
VymazatMně cellisti přijdou obecně jako pohodáři. Nejen ten, co hraje s Bárou Zmekovou (bohužel na youtube spolu nic nemají, to si asi šetří jen na Banát, ale koukám, že má spoustu dalších aktivit, viz. https://www.youtube.com/watch?v=UW-LZaLSs6w&list=RDGMEMQ1dJ7wXfLlqCjwV0xfSNbAVMUW-LZaLSs6w ). A tihle ... ti jsou stálice! https://www.youtube.com/watch?v=zT3sGrcCU34&list=RDzT3sGrcCU34