Zpátky do minulosti (zase)

Jak jsem řekla, touhu po životě jsem začala pociťovat zase těsně před Silvestrem :-).
Dost mě mrzelo, že jsme poprvé po mnoha letech nemohli jet kvůli mý neschopnosti na chalupu.
Ale! 
Zachtělo se mi rodinu vzít na místo, kde jsme trávili snad všechny Silvestry v mládí.
Stejně jako já tehdy, trávila tam poslední dny v roce i Marion, pročež jsme se po obří porci míchaných vajec nabalili a vyrazili za ní i s bratrem z šedivé nížiny

do teplíčka na Vesmír.

Kostel sv. Matouše stojí, jako tenkrát. 
V lepším stavu.

Kvůli tomuhle obrázku jsem vyhrabala starý dopisy. 

Takhle vyzdobený obálky jsme si posílali - tedy někteří, že sestřenkovič :-).

 

Tohle víno nám přivezla Marion před půl rokem přes hory a doly z Říma. 
Tak jsme ho dopravili ještě dál a připili si na ten novej rok :-).

A aby bylo dežaví dokonalé, vyrazili jsme, stejně jako tenkrát, i na tradiční silvestrovský koncert do Deštného.

Vesmírný kapele, ve složení tolikrát omlazeném, to hraje pořád stejně dobře.
Viděli jsme naživo i samotného tvůrce letošní olomoucké hymny, kterou vysekli jako přídavek ;-). 
(Na čem jsem si ale začala o svátcích fakt ujíždět, je  TOHLE  a  TOHLE - příště jedu ;-)!).

Tomáš Hoffmann, který na závěr všem přítomným popřál do nového roku, mi mluvil z duše.
Řekl to nějak takto: 
"Přeju vám do nového roku mimo všechno to štěstíčko a zdravíčko a boží požehnáníčko hlavně dobré vztahy. Znám dost lidí, kteří jsou zdraví, ale jejich vztahy stojí s odpuštěním za prd. Naopak znám spoustu lidí, kteří jsou nemocní, ale vztahy mají v nejlepším pořádku. Proto vám všem přeju dobré vztahy!"

JO. ;-) Tak krásný vztahový celý nový rok!