na chalupě.
Reset.
Les a houby a borůvky a třezalka a holiny a třešně a ohně a Svijany v deset ráno a grilování kaprů do bezvědomí.
Samozřejmě zase nemoh chybět výlet do Krkonoš.
Tentokráte jsme vyrazili dost pozdě, takže než jsme se doplazili na Labskou a k prameni Labe, byly celý Krkonoše vylidněný a byl večer.
O to lepší to bylo.
A ano, víme, že Labe pramení o kousek dál, ale foto se skruží je takový to must have, a vidíte tu bublinku? :-)
Ještě, že tam lidi naházeli ty peníze, protože to bylo jediný, co ubulený holky vytrhlo z hysteráku neumííím chódiiiit !
Holt jsme trochu neodhadli situaci, dva výlety po sobě byly moc.
Aby toho nebylo málo, večer uprostřed Krkonoš s holkama na zádech jsme našli cyklobatoh s poměrně drahým obsahem (outdoroová Go Pro kamera, dioptrické brýle, peníze ...).
Nechali jsme na rozcestí U čtyř pánů telefonní číslo a batoh vlekli s sebou.
Setkání s naprosto šťastným a totálně unaveným cyklistou, který batoh ztratil, bylo náročný na emoce :-).
Asi jsme působili zoufalým dojmem, protože asi pět minut poté, co jsme si s ním na cestě ze Zlatého návrší na Mísečky potřásli rukou (už se stmívalo), nám zastavil džíp z Labské boudy a vzal nás dolů k autu.
Doufám, že pan řidič byl taky nějak pěkně odměněn, protože to byl hepáč jak v tý reklamě .
Nemohl chybět ani obligátní výlet na Riegrovu stezku:
A zvládli jsme jeden nový výlet - "močály" ke kostelíku sv. Petra a Pavla na Byšička za Karlem Jaromírem Erbenem, který se tu údajně inspiroval k napsání Svatební košile.
Obec Byšice zanikla za třicetileté války a zbyl z ní jen kostel, u kterého lze najít kámen s "otisky" kolen sv. Petra, který měl prosit za záchranu vsi.
Žil tu také poustevník Petr Regulatus zvaný Augustýnek, který kromě jiného na vlastní náklady nechal vybudovat křížovou cestu na Byšička.
No a po večerech celá rodina díky bratrovi propadla staré vikingské hře Kubb .
Hráli jsme, dokud jsme viděli.
Budu si ji muset pořídit nejen do práce :-).
Musím říct, že se mi ten odpočinek od internetu zalíbil.
P. S.
Nekvalita velké části fotek je ovlivněna tím, že lajdák Kator si vezl foťák s dvěma vybitýma baterkama.
Takže buď nefotil nebo fotil jako lempl tak, jak to leží a běží.
Reset.
Les a houby a borůvky a třezalka a holiny a třešně a ohně a Svijany v deset ráno a grilování kaprů do bezvědomí.
Samozřejmě zase nemoh chybět výlet do Krkonoš.
Tentokráte jsme vyrazili dost pozdě, takže než jsme se doplazili na Labskou a k prameni Labe, byly celý Krkonoše vylidněný a byl večer.
O to lepší to bylo.
A ano, víme, že Labe pramení o kousek dál, ale foto se skruží je takový to must have, a vidíte tu bublinku? :-)
Ještě, že tam lidi naházeli ty peníze, protože to bylo jediný, co ubulený holky vytrhlo z hysteráku neumííím chódiiiit !
Holt jsme trochu neodhadli situaci, dva výlety po sobě byly moc.
Aby toho nebylo málo, večer uprostřed Krkonoš s holkama na zádech jsme našli cyklobatoh s poměrně drahým obsahem (outdoroová Go Pro kamera, dioptrické brýle, peníze ...).
Nechali jsme na rozcestí U čtyř pánů telefonní číslo a batoh vlekli s sebou.
Setkání s naprosto šťastným a totálně unaveným cyklistou, který batoh ztratil, bylo náročný na emoce :-).
Asi jsme působili zoufalým dojmem, protože asi pět minut poté, co jsme si s ním na cestě ze Zlatého návrší na Mísečky potřásli rukou (už se stmívalo), nám zastavil džíp z Labské boudy a vzal nás dolů k autu.
Doufám, že pan řidič byl taky nějak pěkně odměněn, protože to byl hepáč jak v tý reklamě .
Nemohl chybět ani obligátní výlet na Riegrovu stezku:
A zvládli jsme jeden nový výlet - "močály" ke kostelíku sv. Petra a Pavla na Byšička za Karlem Jaromírem Erbenem, který se tu údajně inspiroval k napsání Svatební košile.
Obec Byšice zanikla za třicetileté války a zbyl z ní jen kostel, u kterého lze najít kámen s "otisky" kolen sv. Petra, který měl prosit za záchranu vsi.
Žil tu také poustevník Petr Regulatus zvaný Augustýnek, který kromě jiného na vlastní náklady nechal vybudovat křížovou cestu na Byšička.
No a po večerech celá rodina díky bratrovi propadla staré vikingské hře Kubb .
Hráli jsme, dokud jsme viděli.
Budu si ji muset pořídit nejen do práce :-).
 |
| (pokud se vám zdá, že vidíte nevzhledné pozadí, tak se vám to nezdá. To se jen pan Babiš rozhodl rozšířit silnici vedoucí kolem naší chalupy k jeho továrně tak, aby se na ní uměly vyhnout dva kamiony. Lid dostane chodník, aby neremcal, že šly dolů stromy.) |
Musím říct, že se mi ten odpočinek od internetu zalíbil.
P. S.
Nekvalita velké části fotek je ovlivněna tím, že lajdák Kator si vezl foťák s dvěma vybitýma baterkama.
Takže buď nefotil nebo fotil jako lempl tak, jak to leží a běží.
Nekvalita? Kde? Fotky jsou krásné a zážitky ještě krásnější :-)).
OdpovědětVymazatPěkné prázdniny (kalendářně :-))!
No musela jsem na nich trochu zapracovat, ale třeba s tím přepáleným kostelem už nic neudělám :-). Evi, musíme se vidět, než půjdu do práce ;-)! Nějak to promyslím, díky za pozvání.
VymazatKači, uaaá...nečekané, ale o to víc emoční. Těším se!
VymazatTaky nic takového nevidím, Zdeni, klídek! :-) Je ze všeho cítit pohoda a to je nejdůležitější. Jsem ráda, že jste si to užili, tak to má být! :-)
OdpovědětVymazatZdeni, my se taky musíme ještě vidět! Já vím, že to říkám pořád, ale teď, když je po akci Kulový blesk, se to nějak udělá. Až Ti bude trochu líp, napiš a spácháme rychlou akci, takový jsou nejlepší, ju?
VymazatKrásně se máte, taky chci chalupu :-( užívejte prázdnin a bytí pospolu.
OdpovědětVymazatkonkrétně my jako my chalupu nemáme, ale máme v ní pokojík a vždycky víme, kam se přitřít :-). I vám všem krásný prázdniny, Veru, teď mi přijdou krátké, jak jsem zmlsaná mateřskou, ale v září už budem na stejný vlně ;-).
Vymazat