čtvrtek 2. června 2016

Jak šel čas - v ložnici

Takhle jsem prezentovala naši ložnici ve starém bytě, když jsem inzerovala skříň k prodeji.

Musela jsem na to ale hodně věcí vyházet, protože realita byla bohužel trochu jiná. Skladiště všeho.

Nábytku do dětskýho pokoje atd. Tyhle fotky pro realitku taky nejsou úplně pravdivé, protože na komodě ve skutečnosti byly krabice až do stropu a všude všechno.

Ložnice v novém bytě byla vždycky tak trochu popelka, nic se v ní extra nebouralo, nepředělávalo.
Většinou sloužila jako skladiště nářadí a nábytku, všechno se v ní dělalo tak nějak "při ostatním", jakoby mimoděk.
Proto z ní taky máme nejmíň fotek.
Jako jediná místnost ale byla částečně plesnivá, bylo třeba ji osekat, ošetřit, do barev se přidávaly přísady proti plísním.
Měla nejpopraskanější strop.

Dveře mezi dětským pokojem a ložnicí bylo třeba zazdít.

Do výklenku se pak navrtaly police a vznikl úložný prostor pro sportovní potřeby, méně používané věci jako spacáky, stan atp.

Do okolí výklenku se vzniklým úložným prostorem jsme navrtali úložný systém Algot z Ikea převážně s děrovanými policemi, aby prádlo mohlo volně dýchat a podlaha stírat, poučili jsme se z nevýhod pevných skříní.


To všechno jsme schovali za čtyřdílné dveře od truhláře, jedno křídlo jsme udělali zrcadlové (nejen pro optické rozšíření prostoru).


Stropy byly všude tak křivé, že navrtání nastavitelných disků z Michnosystému zabralo moře času. Odchylka výšky stropů v různých koutech byla od 0 do 6 cm.



Ložnice je nejmenší místnost bytu, takže se akorát vešla skříň s posuvnými dveřmi, postel s nočními stolky a můj mini recyklovaný pracovní kout, na kterém ještě pracuju.
Postel jsme plánovali obrousit na přírodno. Kdysi jsme brali první postel z masivu, která vypadala dobře a neřešili jsme barvy. Ve starém se nám po devíti letech moření nelíbilo, protože byla ložnice celkově barevně každý pes jiná ves, ale naštěstí jsme brousit nestihli.
Když jsme totiž viděli všechno, co jsme si naplánovali, v prostoru, začala se nám barva po letech líbit :-).
Po rekonstrukci to tu máme takto (tmavou stěnu máme i v obýváku, protože opticky rozšiřuje prostor):


Nejvíc nadšená jsem asi z lustru po původních majitelích.

Povlečení (částečně Ikea - díky babičce za zmenšení! a částečně Matějovský) a proužků se nemůžu nabažit, tak někdy (asi poprvé v životě) nechávám i úmyslně rozestláno. Prý je to zdravé :-).

Když mám chuť na uhlazenost, vyřeší to deka od Jany .


Konečné řešení hromad hadrů přes židle, na to jsem se těšila.

Stěhovali jsme se sice do většího a před stěhováním jsem spoustu věcí vyhodila/darovala, přesto jsme se měli problém vejít tak, aby se všude dalo volně chodit a dýchat.
Chybí ještě doladit můj pracovní kout, obrázky, poličky, atd.
Hlavně ty obrázky a kytky pořád přenáším z místa na místo, abych si rozmyslela, kde jim to nejvíc sluší.

Malá, ale naše.
Dokonce už nemíváme noční návštěvy :-). 

P. S. Tak jsem si to nafotila a můžem začít znovu předělávat.
Měření geopatogenních zón, zejména lidmi, co si na něm postavili byznys, moc nevěřím, ale tentokrát to vypadá, že máme postel opravdu ve špatný zóně. 
Naštěstí jen my, všude jinde v bytě je to v pořádku.
Tak aspoň tak.

20 komentářů:

  1. Tak jo, zvu se na návštěvu. Protože to máte fakt hezký. Dost hezký! A asi jdu uklízet. :-))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to pozvání, co se nakonec neodehrálo, platí bez časového omezení, takže se zvát ani nemusíš ;-). A ložnice je u nás naštěstí téměř bezúdržbová... všechno ve skříni skryto ;-).

      Vymazat
  2. Tak to je moc pěkná ložnička :) a na zóny už docela věřím. Syn si strašně přál palandu, tak jsme mu jí když bylo čas na větší postel pořídili místo 3/4 malé postýlky z Ikei. Ač si postel hrozně přál a byla postavena cca o 10cm kde byla ta původní, nastalo noční peklo a to skoro dva roky, noční buzení, noční bolení bříška s průjmy atd. Hledali jsme důvody, alergo, sono břicha, zákaz mléčných výrobků...Až letos v lednu se rozhodl, že by rád zase nízkou postel. Naštěstí jsme prozřetelně pořídili takovou, co se dají sudat vysoké nohy . Postel jsme snížili a posunuli na místo kde původně stávala ta malá a ejhle bylo po buzení, průjmech a křečích v břiše. Až pak mi seplo, že to asi opravdu bylo tím místem a to ještě přiznal, že i když se mu postel nahoře moc líbila, strašně špatně se mu na ní ve výšce spalo. Teď je vše ok, manžel tomu dodnes nevěří a já ano. omlouvám se za román :o). Tak přemísťujte ke spokojenosti všech . Krásný den Lada

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za román díky :-), až tak, 10 cm, jo? Ty palandy vysoký jsou asi těžké na zvykání i samy o sobě, ty děti myslím mívají nejdřív závratě, pamatuju si to jako malá :-). Pěkný víkend!

      Vymazat
  3. Toho parádního lustru jsem si nevšimla! Koukala jsem hlavně na tu deku, že jo... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. P.S.: Taky jsem si kdysi přečetla, že peřinám svědčí, když se nestelou. Takže to máme asi podobně jako vy, občas ustláno je, častěji není. ;-)

      Vymazat
    2. Jojo, lustr je po lidech, co tu bydleli, Lukor ho chtěl nejdřív vyhodit a jak je teď rád ;-). Jinak s nestlaním jsem to četla na více místech, jen jsem měla vždy problém nechat rozestláno, hrozně mi to vadilo. Takhle mi to zatím poprvé neva :-).

      Vymazat
  4. Nádhera. Zrovna uvažuji o černé barvě na jednu stěnu do obýváku:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. Máme ji i na jedné v obýváku a jedné v kuchyni, nejdřív jsem se bála, ale doporučuju :-). Nebo aspoň mě to uklidňuje.

      Vymazat
  5. Nádhera! A zase cit pre kompozíciu, jednoduchosť, detail...
    Lampa, posteľ a kožený opasok sú naj...teraz sa vracajú hrdzavé tóny:-)
    No a moja čierna prúžky:-)))
    (aj tak máme najmenšiu spálňu na svete- v komore:-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, já jsem obdivovala, jak jste ji tam vměstnali, plnohodnotnou ložnici do tak malého prostoru! A ještě stylově :-).

      Vymazat
  6. Moc hezké! A tu skříň s posuvnými dveřmi bych jednou do ložnice také chtěla. A přidávám se k obdivovatelkám lustru :-) Měj se moc hezky, Kači!

    OdpovědětVymazat
  7. Vy to umíte tak parádně vymyslet a ty ještě nafotit! Áchám nad kompozicemi:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Edi, já nerozumím stylům. Vymýšlíme tak, aby se co nejmíň a co nejrychleji uklízelo ;-). To je jediné kritérium. Barvy, co se líbí. Vyfoceno bylo tak, že jsem stoupla na židli (kvůli lustru) a cvakla. Pak jsem ustlala a cvakla ze židle ještě jednou. Jaképak s tím medle ... ehm, štvaní :-).

      Vymazat
  8. Deka je nej. A ten noční stolek. Ach!

    OdpovědětVymazat
  9. Zdeni, opět házím klobouk opodál a klaním se před vámi...máte všechny místnosti tak pěkně realizoavaný...přesně tak, jak se to k vám hodí! Tohle je úplně super proměna teda! Přiznám se, že u nás frčí spíš pastelový barvy, ale ta vaše zeď za postelí k vám prostě pěkně sedne. Skříň - naprostý luxus! A deka, no tak ta vše tak pěkně doplňuje. Jste prostě dobrý. Tak užívejte!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, já zase neumím kombinovat barvy ;-).Díky a těším se dovidenia!

      Vymazat
  10. Super sleduji vaši proměnu ráda a taky se těším na tu naši. můžu být zvědavá na ten věšák černý na zdi ten je super hadry se u nás takhle dost valí po židlích a dost by to vyřešilo. Děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, věšák je Tjusig z Ikea: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/60291708/#/80291707 , dali jsme ho do pokoje i dětem v bílém. Na hadry ideální řešení. V předsíni ho máme taky a pár much má - ne každá bunda má poutko, které na něj sedí. Ale stejně jsme potřebovali hodně místa, takže téměř nebyla jiná možnost :-). Tak ať se daří!

      Vymazat